Írán se pokusil získat z Ruska technologii pro testování jaderných zbraní a izotop zvyšující sílu bomby

6. 8. 2025

čas čtení 15 minut
Vědci spojení s íránským programem jaderné bomby navštívili v loňském roce ruská výzkumná zařízení, zjistily Financial Times v rozsáhlém vyšetřování založeném na uniklých dopisech a cestovních dokumentech íránských a ruských korporací.

Během návštěvy se Íránci zajímali o technologii dvojího užití používanou k testování jaderných bomb a také přes prostředníka diskutovali o nákupu izotopu, který umožňuje vytvoření silnějších jaderných hlavic.

Podle FT se tajná návštěva uskutečnila přesně před rokem, 4. srpna 2024. Pětičlennou delegaci vedl Ali Kalvand, třiačtyřicetiletý íránský jaderný vědec, který podle západních představitelů pracuje pro SPND (Organizace pro obranné inovace a výzkum). Spojené státy nazvaly tuto tajnou vojenskou výzkumnou strukturu "přímým nástupcem íránského programu jaderných zbraní z doby před rokem 2004". Kalvanda doprovázeli zaměstnanci íránské poradenské společnosti DamavandTec, na kterou se vztahují americké sankce za poskytování nákupních služeb pro SPND, a také zástupce íránské vojenské kontrarozvědky.

FT také obdržely dopis zaslaný společností DamavandTec ruskému dodavateli v květnu loňského roku, ve kterém žádal o nákup několika izotopů, včetně tritia, které má mírové využití, ale může být také použito ke zvýšení účinku jaderných hlavic a je přísně kontrolováno mezinárodními pravidly pro nešíření jaderných zbraní.

Cesta Íránců do Ruska přišla v době, kdy si západní vlády všimly podezřelých aktivit íránských vědců, včetně pokusů o nákup jaderné technologie v zahraničí. Západní zpravodajské služby se domnívají, že Írán měl tajný program jaderných zbraní – kromě úsilí o výrobu jaderného paliva – který nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí zastavil v roce 2003. Předtím, než Izrael a USA v červnu udeřily na íránská jaderná zařízení, Washington věřil, že Írán neobnovil svůj zbrojní program. USA však uvedly, že Írán podnikl kroky, které usnadní výrobu bomby, pokud se tak někdy rozhodne. V květnu USA uvalily na SPND nové sankce a varovaly, že organizace je zapojena do "výzkumu a vývoje dvojího užití použitelného pro jaderné zbraně a nosiče jaderných zbraní". Experti, kteří sledují íránské jaderné aktivity, tvrdí, že íránská strategie je už dlouho založena na záměrné dvojznačnosti. Tento přístup se vyhýbá do očí bijícímu porušování norem nešíření jaderných zbraní a zároveň potenciálně využívá vědecký výzkum k rozvoji know-how, které by mohlo být užitečné, pokud by se Teherán někdy rozhodl vyrobit bombu.

"Takový výzkum umožnil Íránu tvrdit, že nemá program jaderných zbraní," řekl David Albright, expert na íránský jaderný program, který nyní stojí v čele neziskového Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost.

Írán důsledně popírá, že by usiloval o jaderné zbraně, s odkazem na Chameneího náboženskou fatvu zakazující jejich použití, a tvrdí, že jeho jaderný program je výhradně mírový. Současně s tím byl oficiální postoj Ruska vždy takový, že je proti íránské jaderné bombě.

Dokumenty získané FT neuvádějí, jaké technologie nebo know-how íránská delegace v Rusku hledala. Četní experti na nešíření jaderných zbraní však tvrdí, že životopisy delegátů, profil ruských společností, se kterými se setkali, a triky používané během jejich cest jsou podezřelé.

"Ať už Rusové sdílejí komponenty nebo technologie... SPND je organizace, která to bude aplikovat konkrétně na práci na jaderných zbraních," řekl Pranay Waddi, který do ledna 2025 působil jako vrchní ředitel pro nešíření v Radě národní bezpečnosti USA.

"Zatímco vysvětlení těchto návštěv může být věrohodné, souhrn dostupných informací ukazuje na pravděpodobnost, že Íránské centrum pro jadernou energii se snaží udržet si své znalosti a dovednosti v oblasti jaderných zbraní tím, že čerpá z ruských expertíz," souhlasí Ian Stewart, bývalý jaderný inženýr na britském ministerstvu obrany a nyní šéf washingtonské kanceláře Centra Jamese Martina pro studium nešíření jaderných zbraní (CNS).

Podle korespondence, kterou FT viděly, dostal íránský jaderný vědec Kalvand na začátku roku 2024 nabídku íránského ministerstva obrany, aby s pomocí společnosti DamavandTec odjel do Moskvy na tajnou návštěvu. V květnu 2024 obdržel Kalvand, který hovoří plynně rusky a vystudoval jadernou fyziku na Kyjevském polytechnickém institutu, dopis od osmasedmdesátiletého ruského vědce Olega Maslennikova. V dopise se uvádí, že Kalvand a jeho čtyři společníci byli pozváni na oficiální návštěvu jedné z Maslennikovových společností v Moskvě. V dopise s odpovědí Kalvand napsal Maslennikovovi, že během návštěvy chce "diskutovat a dohodnout se na technických a výrobních aspektech vývoje elektronických zařízení", stejně jako "zvážit společné možné způsoby rozšíření vědecké spolupráce".

Kopie pasů členů íránské delegace byly získány FT. Jeden z pasů byl vydán na jméno osmačtyřicetiletého Javada Ghasemiho, který dříve působil jako generální ředitel společnosti Paradise Medical Pioneers, na kterou Spojené státy v roce 2019 uvalily sankce kvůli vazbám na SPND. Podle íránských firemních dokumentů je Ghasemi spojen s nejméně pěti úředníky nebo společnostmi SPND pod americkými sankcemi, přičemž v minulosti i v současnosti zastával vysoké pozice. Ghasemi je v současné době rovněž generálním ředitelem íránské společnosti Imen Gostar Raman Kish, která dodává zařízení pro jadernou bezpečnost a radiační testy a která má prostřednictvím svých současných i bývalých ředitelů četné vazby na SPND a Islámské revoluční gardy (IRGC). Ghasemiho předchůdcem ve funkci ředitele společnosti byl generál IRGC Hossein Ali Agha Dadi. Zastával rovněž vedoucí pozice ve společnostech odpovědných za íránský program balistických raket a bezpilotních letounů, včetně vývoje modelu Shahed, jehož výrobní technologii Írán po začátku války na Ukrajině předal do Ruska.

Druhý pas byl vydán na jméno Ruhollaha Azimirada, který je podle úředníků znám západním zpravodajským službám jako přední výzkumník SPND. Je také docentem na Technologické univerzitě Maleka Ashtara, instituci, na kterou EU a Velká Británie uvalily sankce za to, že je pod kontrolou íránského ministerstva obrany. Podle výzkumu publikovaného ve vědeckých časopisech je Azimirad odborníkem na radiační testování.

Podle odborníků by nejdůležitějším delegátem mohl být jaderný vědec Soroush Mohtashami, který působí na íránské Amirkabir University of Technology. Mohtashami je odborníkem na neutronové generátory, které lze použít v průmyslových a lékařských procesech, a také k výrobě komponentů, které přispívají k explozi určitých typů jaderných zbraní. Podle Stewarta z CNS jsou neutronové generátory "klíčovými součástmi jaderných zbraní".

Posledním členem delegace byl pětatřicetiletý muž jménem Amir Yazdian, který na rozdíl od ostatních neměl žádné akademické vzdělání a neobjevuje se v žádných íránských firemních záznamech. Několik západních představitelů kontaktovaných FT potvrdilo, že byl zaměstnancem íránského ministerstva obrany pracujícím v kontrarozvědce. Západní představitelé tvrdí, že tito důstojníci pravidelně doprovázejí delegace v kritických jurisdikcích, a to nejen proto, aby je chránili, ale také aby sledovali jejich chování a zajišťovali operační disciplínu.

Všichni čtyři byli uvedeni jako zástupci společnosti DamavandTec. Společnost byla založena v roce 2023 a staví se do pozice občanské a vědecké poradenské společnosti. Na svých webových stránkách společnost tvrdí, že má "zkušený tým v oblasti transferu technologií" a jejím cílem je "rozvíjet vědeckou komunikaci" mezi akademickými a výzkumnými institucemi. Předseda společnosti, devětapadesátiletý jaderný fyzik Ali Baqi, vede katedru atomové a molekulární fyziky na univerzitě Tarbiat Modares v Teheránu. Baqi získal doktorát na Moskevské státní univerzitě v roce 2004 a později působil jako vědecký zástupce Íránské islámské republiky v Rusku.

Jak Kalvand, tak Baqi udržují úzké vztahy s ruskými jadernými výzkumnými institucemi. V roce 2016 navštívili Spojený ústav pro jaderný výzkum, prestižní ruské jaderné centrum. V roce 2023 se Kalvand zúčastnil konference o urychlovačích částic v Novosibirsku. Šéfka DamavandTecu Lale Heshmati, Kalvandova manželka, je také předsedkyní představenstva MKS International, společnosti pod americkými sankcemi za tajné získávání technologií pro íránský program balistických raket.

Během čtyřdenní návštěvy Moskvy navštívila íránská delegace Maslennikovův podnik Technoexpert a také výzkumné centrum thoria, které se nachází v docházkové vzdálenosti od výzkumného institutu Poljus. Ta je dceřinou společností ruského zbrojního konglomerátu Rostec, který je od konce 90. let pod americkými sankcemi za údajné dodávky raketové naváděcí technologie do Íránu. Podle soudních dokumentů je Maslennikovova další společnost, BTKVP, také se sídlem poblíž Poljusu, dodavatelem 18. ústředního výzkumného ústavu ruského ministerstva obrany kontrolovaného GRU. Experti dotazovaní FT se domnívají, že Íránci by jen stěží mohli navštívit ruská zařízení tohoto profilu bez souhlasu FSB.

Podle Albrighta z Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost Maslennikovovy zkušenosti v kombinaci se zkušenostmi Azimirada a technickými schopnostmi ruských společností, které Íránci navštívili, naznačují, že delegace mohla mít zájem o informace týkající se diagnostických nástrojů pro testování jaderných zbraní. Maslennikov je spoluautorem nejméně šesti vědeckých článků o vícepaprskových klystronech, specializovaných vakuových trubicích, které zesilují silné radiofrekvenční signály. Klystrony se používají v řadě civilních aplikací, jako jsou urychlovače částic, ale používají se také pro testování jaderných zbraní, které poskytují energii pulzním rentgenovým systémům, řekl Albright. Pulzní rentgenové systémy mohou být použity k vytváření ultrarychlých rentgenových snímků jádra jaderné zbraně během simulací imploze, což vědcům umožňuje simulovat jaderný výbuch bez jeho odpálení.

Jedna z ruských společností, které delegace navštívila, vyrábí jak pulzní, tak kontinuální klystrony, stejně jako urychlovače elektronů. Urychlovače elektronů thoria jsou velmi podobné těm, které se používají při testech jaderných zbraní. Další z Maslennikovových firem, BTKVP, vyrábí klystrony "různých výkonových a frekvenčních rozsahů" pro rádiové vysílání a vesmírnou komunikaci. Maslennikov se také specializuje na vakuovou technologii, o kterou má SPND podle všeho zvláštní zájem. V květnu americké ministerstvo zahraničí uvalilo sankce na společnost Ideal Vacuum napojenou na SPND za pokus "získat od zahraničních dodavatelů, stejně jako vyrábět lokálně, vybavení, které by mohlo být použitelné pro výzkum a vývoj jaderných zbraní". Podle Albrighta firma vyrábí vakuové indukční pece, které mohou být použity k tavení kovového uranu zbraňové kvality.

Dokumenty, které mají FT k dispozici, také ukazují, že íránská delegace se zajímala nejen o ruskou jadernou technologii, ale také o radioaktivní materiály. Na konci května loňského roku, kdy Kalvand organizoval cestu delegace do Ruska, poslal krátký dopis na hlavičkovém papíře DamavandTecu ruskému dodavateli jaderných izotopů, společnosti Ritverc. Calvand řekl, že DamavandTec chtěl tři radioaktivní izotopy – tritium, stroncium-90 a nikl-63 – pro výzkumné účely. Neupřesnil přesně, jaké množství je požadováno.

Export každého z těchto izotopů je přísně kontrolován. Zejména tritium je odborníky považováno za nebezpečný prvek z hlediska šíření kvůli roli v jaderných zbraních, zejména pokud se o něj zajímají organizace související s obranou. Ve velkém množství je klíčovou součástí pro vytvoření moderní jaderné hlavice, protože umožňuje výrazně zvýšit výbušnou sílu zařízení. Tritium se také používá pro civilní účely: při osvětlení, lékařské diagnostice a výzkumu fúze, ale jeho komerční použití je omezené a přísně regulované.

Podle Williama Alberquea, bývalého šéfa Centra NATO pro kontrolu zbrojení, odzbrojení a nešíření jaderných zbraní, těch několik málo reaktorů, které v současné době vyrábějí tritium, tak činí proto, aby zvýšilo výtěžnost jaderných hlavic:

"Pokud se někdo zeptá na tritium, automaticky budu předpokládat, že je to zbraň."

FT nenalezly žádné důkazy o tom, že by DamavandTec získal izotopy požadované Calvandem. Dokonce i nesplněná žádost o tritium související s SPND by okamžitě vyvolala obavy mezi západními agenturami proti šíření jaderných zbraní, říkají odborníci.

Po mnoho let bylo oficiálním postojem Ruska oponovat myšlence, že by Írán vyrobil jadernou bombu. "Rusko nechtělo, aby Írán měl jaderné zbraně. To však neznamená, že nebudou souhlasit s některými technickými výměnami [...], které by nebyly pro Írán kritické, ale jsou dostatečně důležité, aby zaškrtly políčko "poskytují něco na oplátku", řekl FT bývalý americký představitel.

Ačkoli Rusko dlouhodobě spolupracuje s Íránem na civilních jaderných projektech a v minulosti spolupracovalo se západními zeměmi a MAAE, aby zabránilo vývoji jaderných zbraní, někteří odborníci tvrdí, že válka na Ukrajině mohla přimět Moskvu k větší ochotě oslabit závazek k normám nešíření jaderných zbraní ve vztazích s Íránem. "Rusové mají opravdu mnoho zkušeností v jaderné oblasti a jsou ochotni se o tyto technologie podělit," říká Waddy, který je nyní vedoucím pracovníkem Centra pro politiku jaderné bezpečnosti na Massachusettském technologickém institutu. "Neměli bychom předstírat, že Rusko nezměnilo svůj úhel pohledu... Ve skutečnosti je to jen jeden z mnoha nástrojů geopolitického soupeření."

20. června, asi týden po zahájení izraelského tažení proti Íránu, Izraelské obranné síly oznámily, že podruhé během konfliktu udeřily na "ústředí jaderného projektu SPND". V důsledku izraelských útoků bylo zabito nejméně jedenáct atomových vědců. Mezi nimi byl i Abbasi-Davani, vědecký supervizor Mokhtashiho, který navštívil Moskvu. Někteří odborníci se však domnívají, že systém vytvořený SPND – personál, výcvik, technická kontinuita – je obtížnější zničit. "Izrael nemůže zcela zničit íránský jaderný program," říká Grajewski z Carnegieho centra. "Protože Írán výslovně nařídil účastníkům plánu Amad, aby vyškolili kádr mladých vědců." Měsíc před svou smrtí hovořil Abbasi-Davani klidně a rozhodně. "Naše síla," řekl, "je v našich vědcích."

Íránská vláda, kterou FT kontaktovaly prostřednictvím velvyslanectví ve Velké Británii, neodpověděla na otázky týkající se cesty íránských vědců do Ruska. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov na žádost o komentář neodpověděl. Maslennikov a firma Thorium také neodpověděli na žádosti FT o komentář k íránské návštěvě.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
798

Diskuse

Obsah vydání | 6. 8. 2025