KVIFF 2025: Film o oběti alkoholismu
8. 7. 2025 / Jan Čulík
Jak říkají četní čeští filmoví režiséři, český (a vlastně i slovenský) film nedokáží řádně reagovat na současnost a pořád se utíkají do historie, především do období komunismu. Jak to shrnula česko-vietnamská režisérka Diana Cam Van Nguyen, český film má tři proudy: 1. sociální drama z vesnice, 2. historické filmy z komunismu 3. animaci.
Tak retrospektivním filmem z komunismu je i slovenský hudební velkofilm Duchoň, omluvou pro slovenské tvůrce snad může být, že zpěvák Karel Duchoň (1950-1985) byl skutečně významnou slovenskou celebritou a zpíval dobře, měl pěkný hlas. Film Petera Bebjaka se opírá o divadelní hru o Duchoňovi od Jiřího Havelky a Roberta Mankoveckého Zem pamätá – a je to v podstatě muzikál.
Duchoňovy písně sledují celou relativně věrně vylíčenou Duchoňovu kariéru, od jeho prvních pěveckých úspěchů v roce 1968, přes ceny na Bratislavské lyře až ke koncertům na Západě koncem sedmdesátek a v osmdesátkách, kdy se mohly konat jen se souhlasem funkcionářů komunistické strany.
Podle filmu měl Duchoň ochránce-funkcionáře v KSS, který ho ovšem i vydíral, donutil ho v roce 1977 přečíst v Praze projev na neslavném shromáždění antichartistů.
Na filmu zaujmou portréty mužů: Duchoňův otec je zobrazen jako drsný násilník, pohrdající z iracionálních důvodů svým synem, kterého v jednu chvíli brutálně zbije.
Podobně šovinisticky se chová i zvukový technik v jednom nahrávacím studiu, který vyhodí Duchoňovou spolupracovnici.
Sám zpěvák Duchoň je zjevně nezřízený sobec a nakonec se ukáže, že nezvládl svůj stav celebrity. Choval se nesnesitelně k manželce, která se s ním rozvedla, a hlavně byl tvrdý alkoholik – což vedlo k jeho úmrtí v pozoruhodně mladém věku pětatřiceti let.
Film nesou ty písničky, proto není nudný, zároveň je varováním ohledně toho, co se vám může stát, když se stanete celebritou, máte talent a nezvládnete svůj život.
Diskuse