Návrh poslanec Bureše mimo jiné 

• Stanovuje jako poslání národních parků zajistit jejich využití k trvale udržitelnému rozvoji obcí. To klade na roveň cílům ochrany přírody. V praxi tím podpoří zástavbu národních parků. Developeři budou argumentovat, že jejich stavební záměry naplňují poslání národního parku, „trvale udržitelný rozvoj obcí“ je vágní termín.

• Relativizuje jasná pravidla pro režim jednotlivých zón ochrany přírody – ruší zákaz provádět rušivou činnost nad rámec v zákoně vyjmenovaných výjimek.

• V péči o lesy národních parků nadřazuje (až na blíže nespecifikované výjimky) lesní zákon určený pro hospodářské lesy zákonu o ochraně přírody.

• Umožňuje začít kácet v divoké přírodě přírodních zón.

• Ruší cíl ochrany biodiverzity a možnost uplatnění specifických managementů vzácných druhů v zóně soustředěné péče.

• Vypouští větu, že turistické a jiné využití národního parku je možné pouze způsoby, které nejsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany národního parku. Oslabuje tak možnost správ národních parků regulovat overturismus.

Poslancem Janem Burešem navržené úpravy zákona jsou navíc odborně nekompetentní a některé i nesplnitelné. Zavádí neznámé či vágní termíny, které bude možné interpretovat různými způsoby. [2] Díky nejednoznačným a možným protichůdným výkladům by v národních parcích po jejich schválení vznikl chaos.

Podobné návrhy jako nyní předkládá poslanec Jan Bureš, navrhovala ODS (jihočeský poslanec Jan Zahradník) a později senátoři v bouřlivé diskusi o národních parcích v letech 2016-2017. Výzvu poslancům organizovanou Hnutím DUHA Zachraňme národní parky tehdy podpořilo více než 53 000 občanů, za národní parky se postavily také čtyři stovky vědců a akademiků, část obcí a občanské spolky místních lidí z oblastí národních parků. Většina poslanců pak destruktivní návrhy odmítla a schválila zpřesnění pravidel pro národní parky navržené tehdejším ministrem Richardem Brabcem.

V jiném nyní předloženém pozměňovacím návrhu chce poslanec Jan Bureš, aby se v radách národních parků znovu projednalo a schválilo vymezení zonace, klidových oblastí a zásady péče pro všechny národní parky [3]. Na tyto strategické dokumenty jsou přitom již navázány další odborné dokumenty, například lesní hospodářské plány, monitoring a vědecký výzkum či smluvní vztahy (pachty) v hodnotě desítek milionů korun. To může být politickým zásahem zmrháno a stát se stane nespolehlivým partnerem například hospodářům.

V souvislosti s projednáváním novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny, vyhlášením národního parku Křivoklátsko a očekávanému ohrožení všech národních parků Hnutí DUHA spustilo kampaň Divočina nabeton [4], která má upozornit na křižovatku, před kterou nyní divoká příroda stojí a v rámci které lidé mohou podpořit výzvu za zachování ochrany národních parků, vyhlášení NP Křivoklátsko a rozšíření ochrany divoké přírody. K výzvě se připojilo již přes 11 000 lidí.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů a divoké přírody Hnutí DUHA, říká:

„Kácení v divoké přírodě národních parků či developerská zástavba a chaos - to by byly důsledky schválení návrhů poslance ODS. Budeme se snažit likvidaci národních parků zabránit. Zveřejnili jsme výzvu Divočina nabeton, kde mohou lidé svým podpisem podpořit kvalitní ochranu přírody v národních parcích a vyhlášení nového Národního parku Křivoklátsko. Výzvu pak předáme poslancům, senátorům a prezidentovi. Věříme, že když poslanci uvidí podporu veřejnosti, tak tím spíš destrukci národních parků odmítnou”.