„Cítím naprostý hněv." Od Kanady po Evropu se šíří hnutí za bojkot amerického zboží

12. 3. 2025

 

Nejvýrazněji se zatím projevilo odmítání Tesel vyráběných Elonem Muskem, který je nyní významnou postavou Trumpovy administrativy jako šéf „ministerstva vládní efektivity“, zvláštní skupiny vytvořené Trumpem, jež přispěla k prudkému poklesu ceny akcií Tesly, evropskými kupci automobilů. Jen v pondělí bylo vymazáno přibližně 15 % její hodnoty.

Pokles prodejů Tesly v Evropě je  dobře zdokumentován, stejně jako bojkot kanadských spotřebitelů v reakci na obchodní cla a Trumpovy výzvy, aby se Kanada stala 51. americkým státem, ale v uplynulém týdnu se denně objevovaly zprávy o kulturních a jiných formách bojkotu a dezinvestic. 

V Kanadě, kde se při hokejových zápasech s americkými týmy bučí na americkou hymnu, se objevila řada aplikací s názvy jako „buy beaver“, „maple scan“ a „is this Canadian“, které umožňují nakupujícím skenovat čárové kódy QR a odmítat americké produkty od alkoholu až po polevy na pizzu.

Údaje zveřejněné tento týden naznačují, že počet Kanaďanů, kteří se vydávají na cesty do USA - což představuje většinu Kanaďanů, kteří je běžně navštěvují - klesl podle kanadského statistického úřadu ve srovnání s únorem 2024 o 23 %.

Kanada a Mexiko se sice ocitly v první linii Trumpovy obchodní války, ale hnutí bojkotu je viditelné daleko za hranicemi zemí, jejichž ekonomiky se staly terčem útoků.

Ve Švédsku se asi 40 000 uživatelů připojilo ke skupině na Facebooku vyzývající k bojkotu amerických společností - paradoxně včetně samotného Facebooku -, která obsahuje alternativy k americkým spotřebním výrobkům.

„Nahradím co nejvíce amerického zboží, a pokud tak učiní mnozí, jednoznačně to ovlivní nabídku v obchodech,“ napsal jeden z členů skupiny.

V Dánsku, kde se rozšířil hněv kvůli Trumpově hrozbě, že autonomní území Grónsko bude pod kontrolou USA, největší potravinářská společnost, skupina Salling, uvedla, že bude zboží vyrobené v Evropě označovat černou hvězdou, aby si je spotřebitelé mohli vybrat místo výrobků vyrobených v USA.

„Usnadňujeme nakupování evropských značek,“ napsal její generální ředitel Anders Hagh na síti LinkedIn, ačkoli uvedl, že společnost bude i nadále skladovat americké výrobky.

Možná ještě více zarážející je rozhodnutí společností přerušit vazby s USA. Největší norská společnost zabývající se tankováním ropy, soukromá společnost Haltbakk, nedávno oznámila bojkot svých příležitostných dodávek paliva lodím amerického námořnictva.

S odkazem na konfliktní setkání Volodymyra Zelenského s Trumpem v Bílém domě minulý měsíc společnost napsala na Facebooku: „Dnes jsme byli svědky největší katastrofy, jakou  kdy současný americký prezident a jeho viceprezident předvedli „v přímém přenosu“.

„Obrovská čest ukrajinskému prezidentovi, že se ovládl a zachoval klid, i když USA předvedly podrazáckou televizní show. Bylo nám z toho zle.

„V důsledku toho jsme se rozhodli [okamžitě] PŘESTAT být dodavatelem pohonných hmot americkým silám v Norsku a jejich lodím vplouvajícím do norských přístavů... Vyzýváme všechny Nory a Evropany, aby následovali náš příklad.“

Bojkoty byly sice v minulosti známou taktikou - zaměřenou proti apartheidu v Jihoafrické republice a izraelské okupaci palestinských území -, ale zarážející je, jak rychle se druhá Trumpova administrativa stala terčem hněvu spotřebitelů i eticky smýšlejících společností.

Trump se tento týden poprvé vyjádřil k této problematice, když si posteskl nad dopadem bojkotu a demonstrací zákazníků společnosti Tesla.

Napsal na sociálních sítích: „Republikánům, konzervativcům a všem skvělým Američanům: Elon Musk se  dává 'všanc', aby pomohl našemu národu, a dělá FANTASTICKOU PRÁCI!“ Ale radikální levicoví šílenci, jak to často dělají, se snaží nezákonně a koluzně [sic] bojkotovat Teslu, jednu z největších světových automobilek a Elonovo dítě.“

Elisabeth Brawová, vedoucí pracovnice Atlantic Council, napsala tento týden pro Centre for European Policy Analysis: „Nikoho - nikoho - by nenapadlo, že západní podniky nebo spotřebitelé použijí takové nástroje proti Americe. Spojené státy jsou přece vůdcem svobodného světa. Nebo byly: jejich hlasování s Ruskem, proti Ukrajině, v OSN minulý měsíc, v kombinaci s Trumpovým a Vancovým slovním útokem na Zelenského, spolu s Trumpovým odsouzením Zelenského jako diktátora a odmítnutím použít podobný jazyk o ruském despotovi, mnohým naznačuje, že Amerika již není instinktivním členem toho, co označujeme jako Západ.“

Pro některé byla reakce zcela předvídatelná.

Když Trump letos poprvé pohrozil zavedením rozsáhlých cel, Takeshi Niinami, výkonný ředitel japonské nadnárodní pivovarnické a lihovarnické skupiny Suntory Holdings, která vlastní několik významných amerických značek, řekl listu Financial Times, že v případě obchodní války se mezinárodní spotřebitelé pravděpodobně budou vyhýbat americkým značkám.

„Strategický a rozpočtový plán na rok 2025 jsme sestavili s očekáváním, že americké výrobky, včetně americké whiskey, budou v těchto zemích mimo USA méně přijímány jednak kvůli clům a jednak kvůli emocím,“ řekl Niinami.

A je pravděpodobné, že se bojkot bude šířit ještě dál. Zoe Gardnerová, organizátorka koalice Stop Trumpovi ve Velké Británii, pozoruje rychle rostoucí zájem o tuto problematiku.

„Hodně z toho, co vidíme, vzniká organicky, lidé dávají věci na TikTok. Lidé jsou strašně rozzuření a jde o to, aby si vzali moc zpět. Už teď po celé Evropě vidíme, jak prodeje Tesly padají, protože Musk je zosobněním tolika problémů s Trumpovou administrativou, jak její kulturu strašného rasismu, tak ekonomickou stránku.“