Trump prohlásil, že USA vedly s Putinem „dobrou a produktivní“ diskusi a tvrdí, že je „velká šance“, že válka na Ukrajině skončí

14. 3. 2025

 
Trump v pátek zřejmě na základě informací podaných Putinem tvrdil, že „v tuto chvíli jsou tisíce ukrajinských vojáků zcela obklíčeny ruskou armádou“ a že požádal Putina, aby ušetřil jejich životy a zabránil tak tomu, co popsal jako „strašlivý masakr, jaký nebyl k vidění od druhé světové války“.

Michael Kofman, vojenský analytik Carnegie Endowment, označil tvrzení o masovém obklíčení ukrajinských vojáků za „fikci“.

Ačkoli ukrajinské úřady oficiálně stažení neoznámily, vojáci bojující v regionu sdělují, že již dva týdny probíhá fázované stahování a že ačkoli mnoho vojáků čeká nebezpečná a náročná cesta, nevěří, že dochází k masovému obklíčení vojsk.

„Po sedmi měsících jsme se prostě stáhli. K žádnému obklíčení nedošlo,“ řekl ve čtvrtek  jeden z vysokých bezpečnostních představitelů.

Někteří ruští vojenští bloggeři podporující válku v posledních dnech rovněž zpochybnili ruská oficiální tvrzení o obklíčení s tím, že žádný ze znaků, které by ho mohly provázet, nebyl viditelný.

Zelenskyj obviňuje Putina, že „komplikuje“ rozhovory a brání tak mírovému procesu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko Vladimira Putina z maření mírových jednání o příměří.

V dlouhém příspěvku k rozhovoru s vatikánským státním tajemníkem Pietrem Parolinem Zelenskyj uvedl, že „svět vidí, jak Rusko záměrně klade podmínky, které vše jen komplikují a zdržují“.

Tvrdil, že je to proto, že „Rusko je jediným subjektem, který chce, aby válka neskončila a diplomacie se rozpadla“.


Německo se chystá uvolnit 3 miliardy eur na pomoc Ukrajině

V rámci tiskové konference Friedrich Merz rovněž uvedl, že Německo se chystá poslat Ukrajině 3 miliardy eur okamžité pomoci v dalším balíčku, který má být uvolněn ještě tento měsíc.

Pomoc, kterou schválil parlament a odstupující kancléř Olaf Scholz, by měla být formálně uvolněna, jakmile parlamentem projdou navrhované změny pravidel pro výdaje na obranu.


Skupina G7 varuje Rusko před dalšími sankcemi, pokud nebude dohodnuto příměří

Země G7 zdůraznily potřebu pevných „bezpečnostních opatření“ k zajištění příměří mezi Ukrajinou a Ruskem a varovaly Moskvu, aby následovala Kyjev a dohodla se na příměří, jinak bude čelit dalším sankcím, uvádí se v konečném návrhu prohlášení.

Podle návrhu dokumentu o budoucnosti evropské obrany by výkonná moc EU mohla hrát roli při společném nákupu raket, dronů a dalšího vojenského vybavení

Evropská komise by mohla „jednat jako centrální nákupní orgán“ jménem členských států EU na jejich žádost, uvádí se v uniklé bílé knize. Dokument, který má být zveřejněn příští středu před summitem vedoucích představitelů EU, odhaluje, jak rychle se EU vyvíjí po ruské invazi na Ukrajinu v plném rozsahu a po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

„Evropa nemůže brát bezpečnostní záruky USA jako samozřejmost a co nejpodstatněji zvýšit svůj příspěvek k zachování silného NATO,“ uvádí se v návrhu,   v němž se rovněž uvádí, že ‚revanšistické Rusko představuje pro EU bezprostřední vojenskou hrozbu‘.

„Přílišné spoléhání se na ochranu USA oslabilo schopnost Evropy bránit se a její samostatnost jednat ve vlastním sousedství“. Komise vyzývá Evropu, aby tuto závislost překonala rozvojem „nezbytných schopností prostřednictvím společných evropských projektů v oblasti schopností“.

Na základě jednání se zeměmi EU komise identifikovala sedm nedostatků ve schopnostech, včetně protivzdušné a protiraketové obrany, dělostřeleckých systémů, munice a raket, bezpilotních letounů a systémů proti nim, lepších silnic, letišť a přístavů na podporu vojenské mobility, schopností umělé inteligence a kybernetické války a „strategických prostředků“, jako je opevněná obrana na východní hranici EU.

Inspirována zkušenostmi se společným nákupem vakcín v případě pandemie již EU prostřednictvím členských států a Evropské obranné agentury se sídlem v Bruselu provedla společný nákup munice pro Ukrajinu. Nyní Komise navrhuje, že by mohla udělat více - pokud by o to členské státy stály.

Dokument rovněž vyzývá k „naléhavému zvýšení vojenské pomoci Ukrajině“ poskytnutím dalších 1,5 milionu nábojů, systémů protivzdušné obrany a výcviku EU pro ukrajinské síly.

Dokument pravděpodobně zklame některé členské státy, například Itálii a Španělsko, které hledají radikální způsoby, jak zvýšit vojenské výdaje, například společné půjčky na financování grantů EU na úhradu obranných projektů.

Evropská komise minulý týden představila plán v hodnotě 800 miliard eur, který má členským státům pomoci zvýšit výdaje na obranu tím, že si vezmou půjčky podporované EU a zvýší státní dluhy, aniž by porušily fiskální pravidla EU. Ačkoli členské státy tyto zásady podpořily, hlavní částka je velmi teoretická, protože mnohé vlády se nechtějí více zadlužovat.


Kreml opakuje Waltzovu linii „opatrného optimismu“ ohledně příměří

Kreml uvedl, že v diskusi o příměří existují „důvody k opatrnému optimismu“, ale „je třeba ještě mnoho udělat“, v dalších jednáních mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem.