17. 1. 2025
Putin je přesvědčen, že má na bojišti výhodu, a proto je odhodlán usilovat o transformaci Ukrajiny na neutrální stát s omezenými ozbrojenými silami.
Postoj Kremlu je takový, že členské země NATO mohou jednotlivě pokračovat v dodávkách zbraní na Ukrajinu, ale jejich zbraně by neměly být použity proti Rusku nebo pokusech získat zpět ztracená území.
Putin podle nich také požaduje, aby si Rusko udrželo alespoň de facto kontrolu nad 20 % ukrajinského území, které armáda zabrala během tří let války. Moskva je přitom připravena na určitou "výměnu území", říkají zdroje, protože stovky kilometrů čtverečních Kurské oblasti, na kterou ukrajinské jednotky zaútočily v srpnu, nadále zůstávají pod kontrolou ozbrojených sil Ukrajiny.
Požadavky Kremlu se staly tvrdšími: asi před rokem Putin prostřednictvím neveřejných kanálů informoval Spojené státy, že je připraven upustit od požadavku na neutrální status Ukrajiny a dokonce jí v budoucnu umožnit vstup do NATO. Od té doby se však situace ozbrojených sil Ukrajiny na frontě zhoršila, ruské jednotky opět začaly postupovat na Donbasu, a to Putina povzbudilo.
Nyní Rusko a Ukrajina vedou v Kataru omezená jednání o zabezpečení jaderných elektráren obou zemí před útoky.
Sám Putin opakovaně prohlásil, že považuje "Istanbulské omezení" – návrh mírové dohody vypracovaný v březnu 2022, kdy ruské jednotky stály u Kyjeva, obklíčily Charkov a udržely Cherson pod kontrolou – za základ pro jednání o Ukrajině.
Poté Rusko požadovalo, aby ukrajinská armáda byla omezena na 85 tisíc lidí a neměla více než 342 tanků a dolet jejích raket by byl omezen na 40 km. Ukrajina trvala na armádě 250 tisíc lidí s 800 tanky a raketami s doletem 280 km.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse