Zrušil by Trump svobodné a spravedlivé volby? Vodítkem by mohly být osudy Hitlera a Mussoliniho

2. 8. 2024

Nemělo by nás to překvapovat. Svobodné a spravedlivé volby jsou pro Trumpa noční můrou, protože v roce 2016 prohrál ve všelidovém hlasování a v roce 2020 byl po jednom funkčním období odvolán z úřadu, načež svým stoupencům řekl, že vyhrál - a podnítil násilné povstání.

Není divu, že bývalý prezident je nakloněn autoritářské alternativě. Autokraté už dlouho považují závislost na volbách při rozhodování o svém politickém osudu za nepřijatelnou. "Opravili" demokratické systémy tím, že zrušili svobodné a spravedlivé volby, aby mohli zůstat u moci na neurčito, jak to zřejmě dělá Trump.

Mnozí "silní muži", včetně Adolfa Hitlera a Benita Mussoliniho, stejně jako u nedávných příkladů, jako jsou Vladimir Putin a maďarský prezident Viktor Orbán, museli uspět v demokratickém volebním systému, než mohli nastolit autoritářskou vládu. Jak Mussolini, tak Hitler byli jmenováni konzervativními elitami, které měly pocit, že předat moc extremistům se záznamem v trestním rejstříku je lepší než umožnit vítězství levici.

Mussolini se rychle dostal do úřadu. V roce 1919 založil Fasci Italiani di Combattimento neboli Italské bojové ligy jako decentralizované miliční hnutí, které mělo násilně zastavit levicové stávky a okupace továren. Skupina se vyvinula ve Fašistickou stranu a v roce 1922 byl Mussolini jmenován premiérem.

Volby však vždy pro Mussoliniho, jehož strana byla zpočátku nepopulární a ztotožňovala se s chaosem a násilím, představovaly problém. Fašisté, kteří v roce 1921 kandidovali samostatně, získali pouze 0,4 % hlasů. To je důvod, proč v roce 1923, když Mussolini dumal o tom, jak se vypořádat s "nespokojenými lidmi", kteří by mohli někoho z úřadu odvolat, napsal: "Předejdete tomu silou" a "tím, že tuto sílu bez lítosti nasadíte, když je to nutné," což je popis, který se hodí na mnoho pokusů o převrat, včetně 6. ledna.

V rámci příprav na volby v roce 1924 zavedli fašisté volební reformu, tzv. acerbský zákon, který dával každé straně, která získala největší podíl hlasů, pokud překročila 25 % z celkového počtu, dvě třetiny křesel v parlamentu. Atmosféra zastrašování zajistila, že zákon prošel a krátce nato fašisté vyhráli volby.

Poté, co socialistický opoziční vůdce Giacomo Matteotti odsoudil výsledky voleb, byl zavražděn. Když se Mussoliniho zapojení do atentátu dostalo na veřejnost a hrozilo mu vězení, vyhlásil diktaturu a schválil "zákony na obranu režimu", které uzavřely opoziční strany a eliminovaly jakýkoli důvod pro volby. Italové neměli svobodné a spravedlivé volby po dalších 18 let.

Hitler sledoval Mussoliniho vzestup z Německa, a když jeho pivní puč, nacistický pokus o převrat v roce 1923, selhal, změnil taktiku.

Hitler se naučil, že k svržení demokratického systému se do něj musíte dostat. "Budeme si muset zacpat nos a vstoupit do Říšského sněmu (německého parlamentu) proti katolické a marxistické straně," řekl v roce 1925. To ale neznamenalo, že předstíral, že demokracii miluje. On a jeho strana otevřeně vedli kampaně s cílem ji zničit.

Poslední svobodné volby, ve kterých Hitler kandidoval, se konaly na začátku roku 1933. Na setkání s významnými průmyslníky, kteří zněli podobně jako mnozí dnešní republikáni, řekl, že volby jsou poslední šancí německých voličů odmítnout komunismus. Varoval, že pokud hlasování nezabere, nacisté použijí násilí. Hitlerův ministr hospodářství uzavřel schůzku tím, že bez obalu nařídil podnikatelům, aby navštívili pokladní a přispěli nacistické straně.

A stejně jako Mussolini, i Hitler věděl, jak upevnit moc. Týden před volbami, po záhadném žhářském útoku, který těžce poškodil Říšský sněm, vydal drakonický dekret, který vymazal všechna práva a svobody jednotlivce a dal jeho administrativě možnost převzít vlády jednotlivých států.

Nacisté získali jen něco málo přes 43 % hlasů, což je daleko od většiny. Hitler však dodržel svůj slib násilí a zatkl nebo zabil mnoho svých parlamentních oponentů. Poté zastrašil většinu ostatních, aby hlasovali pro zmocňovací zákon, který dal jeho administrativě prakticky neomezenou moc. Trvalo mu sedm týdnů, než svůj otevřený odpor k volbám přetavil v úplnou diktátorskou kontrolu.

Dnes, kdy se po celém světě uchytávají "volební autokracie", už volby nestačí k tomu, aby byla země klasifikována jako demokracie. Mnozí volení vůdci manipulují s volebními systémy, aby dosáhli výsledků, které potřebují k tomu, aby zůstali v úřadu a udrželi volby v chodu, aby zakryli svůj despotismus pozlátkem svobody.

Zdá se, že Trump chce něco ještě radikálnějšího: Žádné hlasování. Republikáni to podporují tvrzením, že volby byly tak zkorumpovány demokraty, že přestaly být platným způsobem, jak si vybrat lídry. Jak řekl v roce 2023 pro Newsmax loajalistický senátor Tommy Tuberville z Alabamy: "Americký lid by měl prostě povstat a říct: 'Poslouchejte, už toho bylo dost, už nemějme volby.' ”

"Silní muži" nám vždy řeknou, kdo jsou a co hodlají dělat. Vezmeme-li v úvahu příklad fašistů, měli bychom brát Trumpa a jeho podporovatele vážně. Konečným cílem republikánského popírání voleb není zpochybnění konkrétních volebních výsledků, ale úplné potlačení svobodného a spravedlivého hlasování.

Zdroj v angličtině: ZDE