Svět zanedbal vážné nebezpečí sociálních sítí pro naše společnosti
3. 8. 2024
Algoritmy, které posílají virálně ty nejnehoráznější komentáře, a řetězová reakce hněvu a dezinformací způsobily, že nepokoje, které následovaly po vraždách holčiček v Southportu, byly nevyhnutelné, míní investigativní novinářka Carole Cadwalladr.
Masakr v Dunblane v roce 1996 a následné protesty jsou v USA považovány za učebnicový příklad toho, jak teroristický čin zmobilizoval zemi, aby požadovala účinnou regulaci zbraní.
Zvěrstvo, při němž bylo zabito 16 dětí a jejich učitel, vyvolalo v zemi vlnu odporu, která během několika týdnů vedla k tomu, že 750 000 lidí podepsalo petici požadující změnu zákona. Do roka a půl bylo vlastnictví ručních zbraní zakázáno novou legislativou. (Nic takového se nestalo v ČR po masakru patnácti lidí loni v prosinci na pražské filozofické fakultě, pozn. JČ.)
Téměř třicet let poté vyvolalo hrůzné násilí v taneční třídě v Southportu zcela jinou reakci. Reakce, která tento týden šokovala mnoho lidí v Británii, ale která je podle odborníků na domácí extremismus - a zejména těch, kteří se zabývají prolínáním násilí a technologií - až příliš depresivně známá. A v tomto novém věku algoritmického rozhořčení je to až depresivně nevyhnutelné.
"Radikalizaci jsme tu měli vždycky, ale v minulosti byli vůdci mostem, který lidi spojoval," říká Maria Ressa, filipínská novinářka a kritička technologií, která v roce 2021 získala Nobelovu cenu za mír. "To je nyní nemožné, protože to, co dříve radikalizovalo extremisty a teroristy, nyní radikalizuje veřejnost. Informační ekosystém je totiž takto koncipován."
Pro Ressu bylo vše, co se týkalo násilí, které propuklo v ulicích Southportu a poté ve městech po celé zemi, podnícené divokými fámami na sociálních sítích a protiimigrantskou rétorikou, hluboce povědomé. "Vždycky tu byla propaganda a vždycky tu bylo násilí. To, co přineslo násilí do mainstreamu, jsou sociální média. Útok [na americký Kapitol z] 6. ledna je toho dokonalým příkladem: lidé by se nedokázali najít, kdyby je sociální média nedala dohromady a a pak neizolovala v bublině, a dále je podněcovala."
Největším rozdílem mezi masakrem v Dunblane v roce 1996 a nyní je celková proměna způsobu komunikace. V našem prostředí okamžitých informací, informovaném algoritmy, které posílají virálně ty nejvíce šokující, pobuřující nebo emocionální komentáře, jsou sociální média navržena tak, aby dělala přesný opak toho, co přináší jednotu: je to motor polarizace.
"Mám pocit, že bylo jen otázkou času, kdy se něco takového objeví ve Velké Británii," řekla Julia Ebnerová, vedoucí Laboratoře násilného extremismu při Centru pro studium sociální soudržnosti na Oxfordské univerzitě. "Tento alternativní informační ekosystém pohání tyto narativy. Viděli jsme to v Německu při nepokojích v Chemnitzu v roce 2018, které mi to silně připomnělo. A viděli jsme [to] v USA při povstání 6. ledna.
"Vidíte řetězovou reakci v těchto alternativních zpravodajských kanálech, kde se dezinformace mohou šířit tak rychle a mohou mobilizovat lidi, aby vyšli do ulic - kteří jsou pak náchylní k použití násilí, protože je tam ten hněv a ty opravdu hluboké emoce, které jsou samozřejmě zesíleny. A z těchto alternativních kanálů se to pak přenáší na Twitter nebo na mainstreamové platformy sociálních médií."
Tento "alternativní informační ekosystém" - který zahrnuje Telegram, Bitchute, Parler a Gab - proudí často neviditelně pod hlavním mediálním proudem nebo dokonce pod prostředím sociálních médií. Ukázalo se, že je živnou půdou pro krajně pravicové, konspirační a extremistické ideologie, které se tento týden v Anglii mobilizovaly lidi do ulic.
Problémem je, že ačkoli akademici, výzkumníci a tvůrci politik tento problém stále více chápou, téměř nic se pro jeho řešení neudělalo.
"A každým rokem, kdy se to nespraví, kdy nejsou zavedeny žádné skutečné zákony proti sociálním médiím, se to výrazně zhoršuje," říká Ressa. "A já vám připomenu, co řekl [sovětský vůdce] Jurij Andropov. Řekl, že dezinformace jsou jako kokain. Když si ho vezmete jednou nebo dvakrát, jste v pohodě, ale když ho berete pořád, stanete se závislým. Stane se z vás změněný člověk."
Přestože britské úřady těmto hrozbám teoreticky rozumějí - v roce 2021 označil šéf MI5 Ken McCallum krajně pravicový extremismus za největší domácí teroristickou hrozbu, které Británie čelí -, zásadní technologické otázky řešeny nebyly.
A stále se málo uznává, že to, čeho jsme svědky, je součástí globálního fenoménu - rostoucího populismu a autoritářství podpořeného hluboce zakořeněnými strukturálními změnami v komunikaci. Není ani plně pochopeno, jak hluboké jsou podobnosti s tím, co se odehrává v jiných zemích.
"Je to velmi, velmi podobné po celém světě a v různých zemích s nárůstem krajně pravicové politiky. Žádnému jinému hnutí se nepodařilo, aby jeho ideologie zesílila stejným způsobem. Krajní pravice prostě opravdu využívá ty opravdu silné emoce, pokud jde o algoritmicky silné emoce: hněv, rozhořčení, strach, dokonce i překvapení.
Diskuse