Evropská unie: Role komisaře pro obranu vyžaduje zaměření na průmyslovou politiku

24. 6. 2024

čas čtení 5 minut
Hádanka, kdo získá příští vrcholné posty v EU, se stále rozplétá, stejně jako přeskupení portfolií pro nadcházející mandát, který by mohl zahrnovat evropského komisaře pro obranu - ale jaké pravomoci by tento post mohl získat? Mohl by se dostat do konfliktu s šéfem zahraniční politiky?, ptá se Paula Soler.

Ruská invaze na Ukrajinu přenesla do centra pozornosti průmyslové a obranné kapacity EU, což vedlo ke spekulacím, že bezpečnost bude hrát klíčovou roli v příští komisi, která by mohla vyčlenit i nového komisaře pro obranu.

V loňském roce blok učinil bezprecedentní krok k využití fondů EU ke zvýšení výroby munice na podporu potřeb Ukrajiny a jeho celkové výdaje na obranu dosáhly rekordních 270 miliard eur. Přesto přetrvávají značné mezery ve financování a stále existuje spousta prostoru pro řízení tohoto sektoru na úrovni EU, říkají analytici.

"Pokud chcete, aby EU převzala větší roli v obraně, dává smysl dát jí komisaře pro obranu, protože to vytváří institucionální dynamiku a institucionální odkaz," řekla Euronews Sophia Besch, odbornice na evropskou obrannou politiku v Carnegie Endowment for International Peace.

Besch zdůraznila, že i když takový nový komisař nebude mít na začátku mnoho pravomocí, bude to výchozí bod, na kterém by Komise mohla v budoucnu stavět.

"Když mluvíte s lidmi o komisaři pro obranu, myslí si, že je to ministr obrany jako na národní úrovni," řekl Sven Biscop, profesor evropské zahraniční a obranné politiky na univerzitě v Gentu, a dodal, že komisař EU nemůže rozhodovat o vojenských operacích nebo schopnostech nebo ovlivňovat rozpočty.

"Nic z toho není v kompetenci komise (ve smlouvách EU), takže ve skutečnosti by komisař pro obranu byl spíše komisařem pro obranný průmysl," řekl Biscop.

Christina Kessler, analytička Centra pro evropskou reformu (CER), souhlasí s tím, že komisař pro obranný průmysl by byl v příštím funkčním období vhodný, "nejen proto, že je v této oblasti zjevně třeba vykonat mnoho práce, ale také proto, že by to signalizovalo, že EU to bere vážně a je ochotna zintenzivnit svou hru".

Myšlenka komisaře pro obranu není nová, ale v Bruselu nabírá na síle od doby, kdy ji současná předsedkyně Komise Ursula von der Leyen navrhla na bezpečnostní konferenci v Mnichově na začátku tohoto roku.

"Kdybych byla předsedkyní příští Evropské komise, měla bych komisaře pro obranu," řekla von der Leyen publiku v únoru.

Bývalá německá ministryně obrany neupřesnila podstatu takové role, nicméně zdůraznila, že je důležité získat silné portfolio pro kandidáta ze střední nebo východní Evropy - a von der Leyen označila obranu za "dobré portfolio".

Zdá se však, že ne všichni souhlasí s tím, že tento post je vůbec nutný, protože se obávají, že by duplikoval práci NATO a zasahoval do pravomocí vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

"Myslím si, že dává smysl, aby se Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) více zaměřovala na operativní vojenské účely a Komise se více zaměřovala na průmyslový trh," argumentovala Besch.

Obranná agenda byla dosud v rukou francouzského komisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona a vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella - oba s širokými portfolii, takže co by zbylo komisaři pro obranný průmysl?

"Když se podívám na to, co tam EU v současné době dělá, nezdá se, že by to bylo super velké portfolio," říká Kessler a poznamenává, že Evropská obranná agentura (řízená šéfem zahraniční politiky EU) a Generální ředitelství Evropské komise pro obranu, průmysl a vesmír (DG DEFIS) jsou poměrně malé.

Podle analytičky CER je pravděpodobnější, že Komise toto portfolio "podepře" pravomocemi v oblastech, jako je kybernetická bezpečnost – ačkoli vesmír by mohl být také možností, jak tuto pozici zatraktivnit, protože v roce 2019 bylo otevřeno GŘ DEFIS, které se bude zaměřovat výhradně na vesmírný a obranný průmysl.

Analytici také vidí prostor pro to, aby komisař pro obranu posílil spolupráci EU s NATO při dosahování svých cílů.

"Po 25 letech víme, že členské státy upřednostňují své závazky vůči NATO, takže ať se na to náš komisař pro obranu zaměří," řekl profesor Biscop.

Členské státy NATO se loni dohodly, že budou na obranu vynakládat alespoň 2 % svého HDP, přičemž nárůst výdajů byl způsoben obavami z války na Ukrajině a zástupci průmyslu trvali na dlouhodobém pokračování úsilí.

Polsko s více než 4 % a maličké Estonsko, které sousedí s Ruskem, letos předstihly USA v podílu HDP vynaložených na obranu – ale sedm zemí EU, včetně Portugalska, Itálie, Belgie a Španělska, je stále pod hranicí 2 %.

Formální propojení NATO s touto rolí by však bylo problematické pro ty členské státy - Rakousko, Kypr, Irsko a Maltu -, které nejsou signatáři smlouvy.

Akademička Carnegieho centra se také domnívá, že posílená obranná pozice, srovnatelná s generálním tajemníkem NATO, by byla pro blok velmi užitečná.

"Toto by mohlo být užitečné pro koordinaci mezi těmito dvěma institucemi," řekla Besch.

Konečné rozhodnutí o tom, zda bude jmenován komisař pro obranu, bude záviset na příštím předsedovi Komise, kterým bude pravděpodobně Ursula von der Leyen - ale dohoda o dalších vrcholných funkcích stále visí na výsledku summitu hlav států v Bruselu příští týden (27.-28. června).

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
1085

Diskuse

Obsah vydání | 25. 6. 2024