"Nastává hladomor": Soud OSN nařídil Izraeli, aby odblokoval potravinovou pomoc v Gaze

28. 3. 2024

 

Soudci, kteří byli ve svém rozhodnutí jednomyslní, uvedli, že Palestinci v Gaze čelí zhoršujícím se životním podmínkám a šíří se hladomor a hladovění. "Soud konstatuje, že Palestinci v Gaze již nečelí pouze riziku hladomoru ... ale že nastupuje hladomor," uvedli soudci.

Ve svém právně závazném příkazu soud Izraeli nařídil, aby neprodleně přijal "veškerá nezbytná a účinná opatření, která v plné spolupráci s OSN zajistí všem zúčastněným neomezené poskytování naléhavě potřebných základních služeb a humanitární pomoci ve velkém rozsahu", včetně potravin, vody, pohonných hmot a zdravotnického materiálu.

Mezinárodní soudní  dvůr rovněž nařídil Izraeli, aby neprodleně zajistil, "že se jeho armáda nedopustí jednání, které by představovalo porušení jakéhokoli práva Palestinců v Gaze jako chráněné skupiny podle Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy, včetně toho, že jakýmkoli jednáním zabrání poskytování naléhavě potřebné humanitární pomoci".

Izrael popírá, že by se dopouštěl genocidy, a tvrdí, že jeho vojenská kampaň je sebeobranou.
 
Soudci rovněž vyzvali k okamžitému propuštění všech rukojmích zadržovaných Hamásem.

Zatímco Izrael tvrdí, že do Gazy pouští pomoc, vysocí představitelé OSN, USA a dalších mezinárodních organizací, stejně jako nevládní organizace, obvinili Izrael z bránění v poskytování životně důležité pomoci 2,3 milionům obyvatel Gazy.

Izrael tvrdí, že musí kontrolovat každou zásilku, aby se ujistil, že žádný náklad nemůže být využit ve prospěch jeho nepřátel z hnutí Hamas. Izraelské síly kontrolují dokonce i nákladní automobily jedoucí z Egypta, který má s Izraelem mírovou smlouvu. Zástupci humanitárních organizací kritizují pomalý a často svévolný proces inspekcí, který v praxi blokuje pomoc a kamiony čekají na schválení několik týdnů.

Rozhodnutí přichází v návaznosti na varování nejvyššího představitele OSN pro lidská práva, že Izrael se může bráněním pomoci dopouštět válečného zločinu, a navzdory naléhání Izraele, aby soud v Haagu nová opatření nevydával.

O nová opatření požádala Jihoafrická republika v rámci své žaloby, která obviňuje Izrael z genocidy v Gaze vedené státem a také z podněcování ke genocidě ve výrocích nejvyšších izraelských představitelů.

Odmítnuté dodávky pomoci v neděli zkontroloval generální tajemník OSN Antonio Guterres.

OSN ve středu pozdě večer oznámila, že hladomor je "stále blíže tomu, aby se stal v severní Gaze realitou", a že zdravotnický systém na tomto území kolabuje kvůli pokračujícím bojům a "omezením v přístupu".

Nařízení Mezinárodního soudního dvora  přišlo v době, kdy ve čtvrtek probíhaly těžké boje v okolí dvou klíčových nemocnic v Gaze, zatímco třetí nemocnice byla údajně v izraelském obležení, a to za rostoucích mezinárodních obav o bezpečnost pacientů, civilistů a zdravotnického personálu v těchto zařízeních.

Zdá se, že nejintenzivnější boje se opět soustředily na komplex al-Šifa, hlavní nemocnici ve městě Gaza před válkou, kde izraelská armáda uvedla, že pokračuje v operacích v jejím okolí poté, co ji před více než týdnem napadla.

Izraelské tanky a obrněná vozidla se rovněž shromáždily kolem Násirovy nemocnice v jižním městě Khan Younis, uvedlo ministerstvo zdravotnictví Gazy a dodalo, že se střílelo, ale žádný útok  zatím nebyl zahájen. Červený půlměsíc uvedl, že uvnitř uvízly  tisíce lidí.

Izraelské síly rovněž blokují nemocnici al-Amal v Chán Júnisu a několik dalších oblastí ve městě se dostalo pod izraelskou palbu, uvedli obyvatelé.

Izraelské obranné síly tvrdí, že od zahájení operace v oblasti nemocnice al-Šifa zabily asi 200 ozbrojenců, "přičemž zabránily škodám na civilistech, pacientech, zdravotnických týmech a zdravotnickém vybavení".

Ve čtvrtek brzy ráno izraelská armáda uvedla, že ozbrojenci stříleli na vojáky z vnitřních prostor nemocnice i zvenčí pohotovostního oddělení.

Ministerstvo zdravotnictví v Gaze řízené Hamásem uvedlo, že zranění a pacienti jsou drženi v administrativní budově v al-Šifě, která není vybavena tak, aby jim mohla být poskytnuta zdravotní péče, a dodalo, že od izraelského útoku  zemřelo pět pacientů kvůli nedostatku potravin, vody a lékařské péče.

Neověřené záběry na sociálních sítích ukazují chirurgické oddělení al-Šifa zčernalé plameny a okolní budovy v plamenech nebo zničené.

Ozbrojená křídla militantních skupin Hamás a Islámský džihád ve svém prohlášení uvedla, že při společné operaci "ostřelovala minometnými granáty shromáždění izraelských vojáků v blízkosti komplexu al-Šifa". Tvrzení žádné ze stran nebylo možné nezávisle ověřit.

Palestinský Červený půlměsíc (PRC) uvedl, že sedm lidí pracujících pro tuto organizaci, kteří byli zatčeni při nútoku  na nemocnici al-Amal 9. února, bylo po 47 dnech strávených v izraelských věznicích konečně propuštěno.

Světová zdravotnická organizace uvedla, že nemocnice al-Amal přestala v důsledku bojů fungovat, takže z 36 nemocnic v pásmu Gazy je částečně funkčních pouze 10.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus ve čtvrtek napsal na Twitteru: "WHO znovu požaduje okamžité ukončení útoků na nemocnice v Gaze a vyzývá k ochraně zdravotnického personálu, pacientů a civilistů."

V posledních dnech se objevila řada otřesných svědeckých zpráv mezinárodních lékařských týmů, které navštívily zdravotnická zařízení. Ve čtvrtek tým lékařů, který navštívil nemocnici al-Aksá ve městě Deir al-Balah v centrální části Gazy, sdělil agentuře Associated Press, že tamní batole zemřelo na poranění mozku způsobené izraelským úderem, který mu rozbil lebku, zatímco jeho malá sestřenice bojuje o život s částí obličeje utrženou stejným úderem.

Tým uvedl, že desetiletý chlapec, který nebyl příbuzný, křičel bolestí po svých rodičích, aniž by věděl, že byli při zásahu zabiti; svou sestru vedle sebe nepoznal, protože popáleniny pokrývaly téměř celé její tělo, uvedli.

"Většinu času tady trávím oživováním dětí," řekla Tanya Haj-Hassanová, dětská lékařka intenzivní péče z Jordánska, která má v Gaze bohaté zkušenosti a často hovoří o ničivých dopadech války. "Co to vypovídá o všech ostatních nemocnicích v pásmu Gazy?" ptá se.

Ve čtvrtek palestinský premiér Mohammad Mustafa sestavil nový kabinet, v němž bude zastávat i funkci ministra zahraničí, a za hlavní prioritu označil okamžité příměří a stažení Izraele z Gazy.

Mustafa, spojenec prezidenta Mahmúda Abbáse a přední podnikatelská osobnost, byl tento měsíc jmenován premiérem s mandátem pomoci reformovat palestinskou samosprávu, která vykonává omezenou samosprávu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu.

Síly úřadu byly vyhnány z Gazy, když se v roce 2007 chopil moci Hamás, a úřad tam nemá žádnou moc. USA vyzvaly k obnovení úřadu, který by spravoval poválečnou Gazu před případným vznikem státu. Izrael tuto myšlenku odmítl s tím, že si nad Gazou ponechá časově neomezenou bezpečnostní kontrolu.

Na diplomatické frontě Bílý dům uvedl, že pracuje na změně termínu návštěvy izraelské delegace ve Washingtonu, kterou Benjamin Netanjahu náhle zrušil poté, co se USA rozhodly nevetovat pondělní rezoluci Rady bezpečnosti OSN vyzývající k okamžitému příměří v Gaze a propuštění rukojmích držených militanty.