Izrael sám? Obavy spojenců z vedení války v Gaze - a její legálnosti - rostou

31. 3. 2024

čas čtení 9 minut
 
Když izraelský vyslanec při OSN Gilad Erdan usedl před Radu bezpečnosti, aby se ohradil proti právě přijaté rezoluci o příměří, působil v sále osaměleji než kdy jindy. Spojené státy, do té doby stálý štít Izraele v OSN, odmítly použít právo veta a umožnily tak přijetí požadavku rady na okamžité příměří - přestože rezoluce neobsahovala, jak Erdan zlobně zdůraznil, žádné odsouzení masakru Izraelců, kterým Hamás válku zahájil.

 

To byla pro USA až do pondělí červená linie, stejně jako podmínění příměří propuštěním rukojmích. Po téměř šesti měsících neustálého bombardování, kdy v Gaze zemřelo více než 32 000 lidí a hrozí hladomor, však tyto červené linie mizí a americká velvyslankyně Linda Thomasová-Greenfieldová nezvedla ruku, když předsedající vyzval k hlasování proti rezoluci.

"Tohle musí být bod obratu," řekl palestinský vyslanec Rijád Mansúr a vyjádřil smutek nad těmi, kteří zahynuli v době, kdy členové Rady bezpečnosti OSN překonávali své rozpory.

Několik dalších dní se objevovaly další známky toho, že Západ mění svůj postoj, alespoň pokud jde o rétoriku. V úterý německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková oznámila, že Berlín vyšle delegaci, která Izraeli důrazně připomene jeho závazky vyplývající z Ženevských konvencí, a varovala zemi, aby nepokračovala v plánované ofenzivě na město Rafáh na  jihu Gazy. Byla to pozoruhodná změna tónu ze strany země, která je druhým největším podporovatelem Izraele a dodavatelem zbraní.

Mezitím v Británii ministr zahraničí David Cameron stupňuje svou kritiku Izraele - zejména kvůli blokování pomoci do Gazy - a zároveň se velmi opatrně snaží odvrátit otázky, zda ministerstvo zahraničí má nyní analýzu, že vláda Benjamina Netanjahua porušuje mezinárodní humanitární právo.

Tento určitý posun mezinárodních postojů však zatím nic nezměnil na situaci 2,3 milionu lidí uvízlých  v Gaze. Bombardování a ostřelování nepřestalo.

Během 48 hodin poté, co si Rada bezpečnosti zatleskala za přijetí rezoluce o příměří, bylo v Gaze zabito 157 lidí. Osmnáct z nich, včetně nejméně devíti dětí a pěti žen, zemřelo při bombardování domu plného vysídlenců v severním Rafáhu. Dvanáct lidí se utopilo, když se snažili dostat k potravinovým balíčkům shozeným ze vzduchu, které spadly do moře.

Počet kamionů projíždějících do Gazy mírně vzrostl na zhruba 190 denně, což je méně než polovina denního počtu v době míru. Izraelští inspektoři jich stále každý den 20 až 25 vraceli zpět, uvedla televize NBC News, a to i z tak svévolných důvodů, jako že dřevěné palety s potravinami neměly přesně ty správné rozměry. Izrael zakázal UNRWA, hlavní humanitární agentuře OSN v regionu, vstup do severní Gazy. Představitel amerického ministerstva zahraničí v pátek agentuře Reuters řekl, že v některých částech Gazy již vypukl hladomor, což odpovídá podobnému zjištění, které minulý týden učinil Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu.

Čtyři dny po přijetí rezoluce Rady bezpečnosti informoval deník Washington Post o dalších dodávkách amerických zbraní, včetně 1 800 bomb MK84 o hmotnosti 2 000 liber - masivní munice, která je zapletena do mnoha případů hromadných obětí v průběhu války v Gaze.

Bidenova administrativa navíc navzdory hlasování OSN, které proběhlo jen několik dní předtím, dala svým spojencům jasně najevo, že hrozba zastavení dodávek zbraní Izraeli jako páka je přinejmenším prozatím mimo hru.

V Británii však sílí pocit, že právním problémům a souvisejícím otázkám ohledně prodeje zbraní se nelze vyhýbat nebo je zamlžovat delší dobu.

Předsedkyně britského parlamentního výboru pro zahraniční záležitosti za  konzervativce Alicia Kearnsová - bývalá zaměstnankyně ministerstva zahraničí a ministerstva obrany - 13. března na akci konzervativců v severním Londýně uvedla, že Cameronovo ministerstvo dostalo právní analýzu, že Izrael porušil mezinárodní humanitární právo, ale rozhodlo se ji nezveřejnit.

Tato informace je velkým problémem pro  Londýn i Washington, protože zasahuje do jádra jedné z nejcitlivějších otázek mezinárodní diplomacie.

Existence takové analýzy a jakékoli   otevřené přiznání její existence by pro ministry znamenalo řadu požadavků, z nichž by v neposlední řadě byla povinnost zastavit veškerý britský prodej zbraní Izraeli.

Dokonce i kdyby právní poradenství naznačovalo, že existuje "riziko", že Izrael porušil předpisy, musel by vývoz zastavit. Podle některých názorů by Spojené království dokonce muselo přestat sdílet zpravodajské informace s USA, protože USA by je mohly předat Izraeli.

Mnozí konzervativní poslanci se obávají, že Cameron se chystá vyhlásit embargo na prodej zbraní Izraeli.

Izrael je sice tvrdě kritizován, ale stále ještě není vyvrhelem. Netanjahu a jeho válečný kabinet nadále trvají na tom, že Izrael bude pokračovat v ofenzivě na Rafáh, kde se ukrývá více než milion vysídlených civilistů, a nedbají varování USA, že by to byla "chyba", která by se obrátila proti izraelské bezpečnosti.

Mnoho mladých Američanů odhodilo proizraelské reflexy svých rodičů a z Gazy udělali téma protestních hlasů v demokratických prezidentských primárkách.

Dva izraelští ministři mají v příštím týdnu přijet do Washingtonu, aby jednali o plánované ofenzívě, a to na návštěvu, kterou Netanjahu původně zrušil na protest proti tomu, že se Bidenova administrativa zdržela hlasování v Radě bezpečnosti.

Američtí představitelé tvrdí, že jednání využijí k tomu, aby představili alternativní plán protiútoku proti Hamásu v Rafáhu se zaměřením na přesné útoky na vysoké představitele Hamásu, ale přiznávají, že nemají možnost zavázat své návštěvníky, aby tyto návrhy brali vážně.

"Jsou suverénním státem. Nebudeme se vměšovat do jejich vojenského plánování, ale obecně nastíníme, jakým jiným způsobem by se podle nás dalo lépe dosáhnout stejných cílů," uvedl jeden z amerických představitelů.

V dalším zjevném rozporu s názory Washingtonu izraelská armáda podle listu Haaretz vytyčuje kolem hranic Gazy nárazníkové pásmo, které by zabralo 16 % celé Gazy.

Izraelské veřejné mínění se doposud ukázalo jako značně odolné vůči tlaku USA a dalších mezinárodních organizací a podpora války v Gaze se v současné době pohybuje kolem 80 %. Pro naděje Washingtonu na zvládnutí konfliktu je ještě znepokojivější, že izraelská veřejnost podporuje také rozsáhlou vojenskou operaci proti Hizballáhu v Libanonu, kterou se Washingtonu zatím podařilo odvrátit, a to z více než 70 %.

V samotném Izraeli jsou prováleční demonstranti mnohem více zastoupeni než ti protiváleční. Izraelští osadníci a pravicoví aktivisté se v uplynulém týdnu zaměřili na protesty proti UNRWA a zablokovali vchody do její jeruzalémské kanceláře. Protestující vykreslovali rezoluci OSN o příměří jako útok proti Izraeli.

"Když se podíváte na počet odsouzení OSN proti Izraeli, vidíte, jak jsou námi posedlí, a tohle je další důkaz jejich posedlosti," řekl jednadvacetiletý Roei Ben Dor ze středoizraelského města Gedera. "Měli bychom být v Gaze nejen kvůli Hamásu, ale protože Gaza je naše. Máme plné právo obsadit Gazu, obsadit Rafáh. Je to naše země."

Aynat Libmanová, 52letá izraelská osadnice z Efratu, tvrdila, že rezoluce pouze dokazuje vrozený antisemitismus OSN.

Nástup plného hladomoru v Gaze nebo ofenziva na Rafáh by mohly přinést mnohem ostřejší reakci ze strany přátel i protivníků Izraele. A existují náznaky, že skutečné škody způsobené globálnímu postavení Izraele by se mohly časem zhoršit, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky.

Stejně jako ve Velké Británii, i v USA roste napětí kolem otázky mezinárodního práva. Minulý týden rezignovala úřednice ministerstva zahraničí pro lidská práva s tím, že vláda porušuje domácí legislativu zakazující vojenskou pomoc jakýmkoli zahraničním armádním jednotkám zapleteným do zvěrstev nebo jakékoli zemi, která brání "přepravě nebo dodávkám humanitární pomoci Spojených států".

Úřednice Annelle Shelineová uvedla, že ministerstvo zahraničí má důkazy o porušování předpisů, které jsou však potlačovány. "Myslím, že některé z těchto interních procesů se nedostanou na veřejnost, dokud Bílý dům nebude chtít, aby vyšly najevo," řekla Shelineová.

Dalším možným posunem s dlouhodobými důsledky pro budoucnost Izraele jsou však měnící se postoje mladých Američanů, z nichž mnozí odhodili proizraelské reflexy svých rodičů a protestními hlasy v demokratických prezidentských primárkách učinili z Gazy téma. Nedávný průzkum Gallupovy agentury ukázal, že 63 % Američanů ve věku 18-34 let nesouhlasí s izraelskou vojenskou akcí, stejně jako 55 % všech dotázaných.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1561

Diskuse

Obsah vydání | 3. 4. 2024