3. 8. 2023 / Boris Cvek
Robert Fremr neměl žádný nárok na funkci ústavního soudce a senátoři jej mohli v tajné volbě zcela legitimně odmítnout. Stačilo, aby se jim něco nezdálo. Těsně před volbou byla médii otevřena přes třicet let stará kauza, kdy Fremr jako soudce komunistické justice prý udělal něco nesprávného.
Myslel jsem, že po takové mediální bouři nemůže Senátem projít, byť na něm prezident Pavel trval do poslední chvíle. A nakonec prošel. Sám soudce Fremr tím byl, příjemně, šokován. I pro mne to bylo překvapení a spíše příjemné. Od antikomunismu bych totiž čekal odmítnutí bolševické paušalizace a fanatismu.
Prezident nominací Fremra možná udělal chybu, nebylo to ale tak, že by nominoval někoho jako Gottwald, Jakeš nebo Urválek. Fremr se navíc po revoluci stal mezinárodně uznávaným špičkovým soudcem, a proto je třeba ho soudit především podle toho. Potřebujeme do naší soudní praxe dostat lidi, kteří uspěli jako soudci v civilizovaném světě.
V žádném případě nelze mluvit o tom, že nominace Fremra znamená pokus vrátit se před rok 1989. Lidi, kteří tohle říkají, jsou dle mého soudu ti, kdo nivelizují zlo komunismu a smějí se jeho obětem do tváře. Téměř jako Václav Klaus, který přirovnával EU k Sovětskému svazu. No, jestli se lidem v SSSR žilo jako dnes v Unii, pak gulagy nikdy přece nemohly existovat. Jestli bolševičtí soudci soudili jako Fremr v Haagu, pak nemohly být žádné monstrprocesy a paní Horáková byla popravena podle práva. To je přesně to, co bolševičtí antikomunisté říkají veřejnosti.
Uzavřel bych tím, že senátoři měli plné právo soudce Fremra odmítnout. Čekal jsem, že se tak stane, a plně bych to chápal. Přesto jsem rád, že došlo k opaku a že soudce Fremr bude jako bývalý soudce Mezinárodního soudu v Haagu soudcem našeho Ústavního soudu.
Diskuse