11. 11. 2022 / Albín Sybera
Ve středu 9. listopadu se konal první tematický den konference COP27 zaměřený na způsoby financování dekarbonizace a iniciativy, které by mohly napomoci udržitelnému růstu ekonomik. Různé zúčastněné vlády a banky předložily mnoho nápadů, ale faktem je, že do konce desetiletí bude třeba na opatření v oblasti klimatu získat 1 bilion dolarů ročně z vnějších zdrojů, od bohatých zemí. Jedním z takových způsobů, jak tyto potřeby pokrýt, by mohly být neočekávané daně reagující na prudký nárůst cen ropy a zemního plynu v posledním roce, ale lobbisté svádějí (a vyhrávají) bitvy, aby se tomuto zdanění energetických společností a přidružených konglomerátů v celé střední a východní Evropě vyhnuli.
Praha dláždí cestu
Česko se stalo první středoevropskou zemí, která proměnila systematické opatření o jednorázová dani z a\stronomických zisků energetických společností v zákon. Tento proces nebyl hladký, neboť samotná myšlenka proměnit jednorázovou daň v legislativu byla od počátku kritizována energetickými společnostmi nebo přímo zesměšňována vlivným establishmentem probyznysových a neoliberálních komentátorů v zemi.
Velmi hlasité rozhodnutí EP Commodities - obchodní pobočky největší české energetické společnosti EPH - opustit zemi v reakci na parlamentní schválení této jednorázové daně vyvolává spíše mediální poprask, než že by dosáhlo obchodního efektu.
Kdo je zvyklý na cynismus, s nímž si konglomerát EPH a jeho majitelé-miliardáři Daniel Křetínský a jeho celoživotní obchodní partner Patrik Tkáč ze slovenské J&T, zajišťují své osobní zájmy, toho to příliš nepřekvapí. Křetínský a Tkáč jsou součástí mskupiny magnátů, která získala kontrolu nad médii a dalšími aktivy v řadě zemí EU, a již léta využívají tyto své mediální nástroje ve svůj prospěch.
Jádrem problému v českém parlamentu bylo, zda bude jednorázová daň platit už od roku 2022 (kdy vznikly nezasloužené astronomické zisky energetických společností, jimiž iniciativa začala), nebo až od roku 2023. Rychle se ukázalo, že vliv velkých energetických firem je příliš silný na to, aby se v ČR jednorázové zdanění jejich nezasloužených astronomických disků prosadilo, a otázka byla vyřešena ve prospěch trojice energetických společností - EPH, ČEZ a skupiny Sev.en -, které již více než deset let formují český energetický trh; daň se bude platit až od roku 2023.
Zvláštní zájmy se množí
Po získání tohoto kusu legislativního salámu si Křetínský s Tkáčem dalšími opatřeními zajišťují kontrolu nad tím, co se bude smět zdanit z budoucích dodatečných zisků EP komodit pro rok 2023, a to házením klacků pod nohy.
Vzhledem k tomu, že minimální norma pro zdanění neočekávaných příjmů i v EU činí 33 %, bude zajímavé sledovat, kam sevklastně firma EP Commodities z ČR přesune. Na svých internetových stránkách společnost uvádí, že se zaměřuje především na trhy, kde je EPH nejaktivnější, a mezi ty hlavní patří Česko, Německo, Maďarsko, Itálie, Slovensko a Velká Británie.
Pokud se tedy EPH nebude chtít přestěhovat do Spojeného království - kde její majitelé nedávno dostali zelenou k navýšení svých podílů v Royal Mail prostřednictvím svého investičního nástroje Vesa Equity Investment - mohla by firma EP Commodities čelit zdanění i mimo ČR, pokud bude v celé EU postupně přijata jednorázová daň z astronomických nezasloužených zisků energetických firem. Je tu samozřejmě i možnost Kypru, který byl módní destinací Křetínského a Tkáčových společností a který měl s implementací zásad transparentnosti podnikání vyhlašovaných na úrovni EU bouřlivý vztah.
Pro milovníky české politiky byla pozoruhodná zejména reakce Aleny Schillerové, bývalé ministryně financí za hnutí ANO. Schillerová ve svém hojně citovaném vyjádření pro česká média vyjádřila obavu, že schválená neočekávaná daň může ze země vyhnat nejen energetické společnosti, jako jsou dceřiné firmy EPH, ale také banky, které tak mohou optimalizovat své zisky nebo přesunout pobočky do jiných zemí.
Dopad vlády oligarchlů nad českými médii
Schillerová je opoziční političkou zastupující stranu miliardáře Andreje Babiše, který v současné době čelí v Praze soudu kvůli dotačnímu podvodu v EU. Babiš také ohlásil prezidentskou kandidaturu, která je údajně inspirována jeho upřímnou obavou o to, jak se lidé vypořádají se současnou energetickou krizí. Přesto se Schollerová neomylně dovolávala klausovské mantry, totiž uctívání zájmů velkých obchodních firem jako údajného měřítka všeho dobrého v podnikání a politice.
Těžko si představit lepší scénu z české politiky, která by tak dobře vystihovala její současný stav. Teprve po přijetí klíčového rozhodnutí a odvrácení potenciálního nebezpečí pro část zisků "patřících" společenství elitních českých oligarchů se otevírá veřejná debata.
Debatu navíc vyvolali právě ti aktéři, jako je EPH, kteří z nedávné legislativy přímo profitovali, ale kterým by vznikly "potíže" s oznámením, že budou muset přemístit svou obchodní pobočku mimo Česko do země, kde daně "dávají větší smysl". Jakkoli se to může zdát zvláštní, Alena Schillerová má v této podivné narativní kompozici zastupovat hlas lidu a její kritika kabinetu Petra Fialy má vycházet z obavy, že by se ke stejnému rozhodnutí mohlo uchýlit více firem a domnělé dobro všech může být ohroženo.
Jako by to chtěl podtrhnout mluvčí EPH Daniel Častvaj, ten v České televizi uvedl, že je to právě Česko, které je prý "na straně poražených" a v důsledku "neférového zdanění energetických firem" "bude přicházet o ekonomické aktivity s mimořádně vysokou přidanou hodnotou".
Nabízí se otázka, jaká by byla skutečná reakce veřejnosti, kdyby byly zdaněny například nejen špičkové banky, ale i ty relativně menší, jako je J&T Banka nebo Air Bank ze skupiny PPF, kterou vlastní obchodní partneři Daniela Křetínského.
To, co se v české politice skutečně děje a co si zaslouží zvláštní pozornost, se často odehrává v mediálním tichu nebo je marginalizováno na intelektuální servery či v lepším případě do veřejnoprávních médií a ke skutečnému mediálnímu poprasku dochází často až po přijetí klíčových rozhodnutí, jako je tomu například u této jednorázové daně, která byla na přání oligarchl odsunuta až do roku 2023.
Uprostřed jednání konference COP27 a diskusí o tom, jak financovat náš "zelený" přechod, by zákonodárci z celého kontinentu měli věnovat pozornost úspěšným schématům vyhýbání se daňovým povinnostem, jakých jsme svědky v Praze.
_
Tento článek byl připraven v rámci programu spolupráce mezi hlavními tiskovými tituly ve střední Evropě, který vede Visegrad Insight při nadaci Res Publica.
Autorem je Albin Sybera
Redaktor časopisu Foresight
Diskuse