Vítězství ultrapravice ve švédských volbách se blíží

12. 9. 2022

čas čtení 7 minut
 

Zdá se, že krajně pravicoví Švédští demokraté jsou blízko způsobení zemětřesení ve švédské politice
 
Zdá se, že krajní pravice je blízko k tomu, aby způsobila zemětřesení ve švédské politice: Švédští demokraté se stali druhou největší stranou v zemi, zatímco širší pravicový blok, který vede, se přiblížil k vítězství nad současnou středolevicovou stranou.

Průzkumy u východů z volebních místností v neděli večer nejprve naznačovaly těsné vítězství sociálních demokratů a jejich středolevých spojenců. Po sečtení hlasů se však výsledek přiklonil k pravici. Po sečtení více než 90 % hlasů měl pravicový blok čtyř stran podíl hlasů odpovídající 176 z 349 křesel v parlamentu, levicový blok zústal pozadu se 173 křesly.

Definitivní výsledek může být znám až po sečtení hlasů Švédů žijících v zahraničí v polovině týdne, přičemž těsný souboj může  zkomplikovat sestavení funkční vlády.

 
 
Předseda protiimigrační Švédské demokratické strany (SD) v pondělí brzy ráno uvedl, že pravicový blok politických stran pravděpodobně směřuje k vítězství po nedělních volbách do parlamentu. "Právě teď to vypadá, že dojde ke změně moci," řekl Jimmie Åkesson v projevu ke členům strany.

Dosavadní sociálnědemokratická premiérka Magdalena Anderssonová řekla v neděli večer svým jásajícím příznivcům: "Dnes večer nebudeme mít konečný výsledek." Pětapadesátiletá Anderssonová vyzvala Švédy, aby "měli trpělivost" a "nechali demokracii volný průběh".

Vyhlídka, že krajně pravicoví Švédští demokraté, kteří podle všeho získali více než 20 % hlasů, mohou poprvé dosáhnout přímého vlivu na vládní politiku, znamená seismický posun v zemi, která je mnohem známější svými liberálními tradicemi.

SD vznikla v polovině 90. let ze švédského neonacistického hnutí a stále se snaží zbavit obvinění z extremismu. Ostatní strany ji považovaly za vyvrhele, ale před třemi lety středopravá strana Umírnění přijala  s krajní pravicí spolupráci.

SD zvýšila počet svých hlasů v každých z posledních devíti parlamentních voleb. Její představitelé nyní požadují ministerské posty, ale ostatní tři strany bloku prohlásily, že ji samy do vlády nepozvou. Pozice SD jako největší pravicové strany ji však staví do silné pozice.

"SD je v současnosti zdaleka největší stranou na světě s nacistickými kořeny," říká Tobias Hübinette, lektor interkulturních studií na Karlstadské univerzitě a přední antirasista.

"I když strana oficiálně odsuzuje své vlastní rasové ideologické kořeny, toto pozadí je dnes stále přítomné v tom smyslu, že SD se stále ... považuje za jedinou politickou sílu, která může zachránit původní bílé většinové švédské obyvatelstvo."

Předseda Švédských demokratů Jimmie Åkesson v neděli večer řekl davu jásajících příznivců: "Naším cílem je zasednout ve vládě. Naším cílem je většinová vláda. Teď to vypadá zatraceně dobře."

Tajemník strany Richard Jomshof řekl veřejnoprávní televizi SVT, že "nevěří", že by ostatní strany dokázaly Švédské demokraty opět zmrazit, a očekává, že budou mít silný vliv na politiku země.

"Jsme teď tak velcí... je jasné, že bychom měli mít místo v parlamentních výborech," řekl.

Strana má podle něj "šanci být aktivní součástí vlády, která by posunula politiku zcela jiným směrem".

Na vrcholu kampaně SD použila vlak metra vyzdobený v jejích volebních barvách jako "repatriační expres". "Vítejte na palubě s jednosměrnou jízdenkou. Příští zastávka: Kábul," napsal na Twitteru právní mluvčí strany a zdůraznil tak požadavek SD na odsun neevropských přistěhovalců.


Volby ukázaly, že Švédsko je národem, který je s imigrací hluboce nespokojen, přičemž SD dokázala využít obav z násilné kriminality. Obavy voličů, jako je růst cen energií, nefungující školy a dlouhé fronty na zdravotní péči, byly přehlušeny neustálým soustředěním se na imigraci a kriminalitu.

Kampaň byla přerušena případy násilí gangů, jejichž výskyt v posledních pěti letech - a neschopnost vlády a policie jim zabránit - pomohl SD upevnit podporu jejího hlavního poselství, že na vině je imigrace.

Před dvěma týdny byla v Eskilstuně západně od Stockholmu zraněna žena a její pětileté dítě. Dostali se do křížové palby. O týden dříve v Malmö zastřelil patnáctiletý chlapec v nákupním centru vůdcem jednoho  gangu. Počet smrtelných přestřelek v prvních šesti měsících letošního roku prudce vzrostl na 34, zatímco ve stejném období roku 2021 to bylo 20 případů.

Představitelé levicových i pravicových stran spojují nárůst násilné kriminality s rozsáhlou imigrací, která vedla k vysoké míře etnické segregace na trhu práce a bydlení. Během několika desetiletí se Švédsko stalo jednou z nejmultikulturnějších společností v Evropě - více než třetina obyvatel se narodila v zahraničí nebo má rodiče narozené v zahraničí. Přibližně 30 % dětí nemá švédštinu jako svůj mateřský jazyk, v některých městech je to až 45 %.

Předsedkyně sociální demokracie Magdalena Anderssonová, úřadující premiérka, uvedla, že ve Švédsku by neměla vznikat "somálská města" s vysokou hustotou etnických menšin, zatímco její ministr pro přistěhovalectví navrhl, aby byl v určitých oblastech omezen podíl "neseverských" národů.

Ve stupňující se spirále návrhů navrhl právní mluvčí Umírněné strany testy ADHD pro pětileté děti v přistěhovaleckých oblastech, protože "ve věznicích v zemi je velké zastoupení lidí s ADHD". Strana také ztratila voliče ve prospěch SD.

Problémem se nyní stal každý, kdo žije v přistěhovalecké oblasti, poznamenala Ewa Sternbergová, respektovaná politická zpravodajka liberálního deníku Dagens Nyheter: "Je těžké uvěřit, že by tyto strany před deseti lety předkládaly takové návrhy."

Jinde v severském regionu uzavřely protiimigrační strany, jako je Dánská lidová strana, norská strana Pokrok a Praví Finové ve Finsku, koaliční nebo podpůrné vztahy s mainstreamovou středopravou stranou. Na rozdíl od SD však mají tyto strany libertariánské a protidaňové kořeny, zatímco SD jsou antiliberální, uvádí Jonas Hinnfors, profesor politologie na Göteborské univerzitě.

"SD mají stranický program etnicky čisté švédské společnosti, jsou proti všemu multikulturnímu, dívají se na Maďarsko a Polsko jako na země, které je třeba napodobovat," řekl Hinnfors. "Je to obrat k něčemu, co Švédsko nezažilo od dvacátých a třicátých let."

Umírnění spolu s menšími křesťanskodemokratickými a liberálními stranami byli nuceni spolupracovat s SD, aby měli naději na vytvoření většiny v parlamentu - navzdory značným ideologickým rozdílům, řekl Erik Zsiga, bývalý politický poradce Umírněných. "SD byli tak velcí, že to bylo nevyhnutelné, museli se s nimi nějakým způsobem spojit," řekl Zsiga.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
5358

Diskuse

Obsah vydání | 15. 9. 2022