Hladina oxidu uhličitého je nyní o 50 % vyšší než v předindustriální éře

7. 6. 2022

 

"Je deprimující, že nám chybí kolektivní vůle zpomalit neúprosný růst CO2," řekl Ralph Keeling, geochemik, který řídí měření CO2 pro Scrippsův oceánografický ústav na Havaji. "Spotřeba fosilních paliv se sice již nezrychluje, ale stále se řítíme nejvyšší rychlostí ke globální katastrofě."

V květnu byla na observatoři Mauna Loa, která se nachází vysoko na svazích sopky na havajském Velkém ostrově, naměřena koncentrace CO2 421 částic na milion, což je jen poslední eskalace neúprosného nárůstu CO2 v důsledku spalování fosilních paliv a odlesňování.

Před průmyslovou revolucí se hladina CO2 na Zemi pohybovala po dobu téměř 6 000 let kolem 280 částic na milion, což představovalo stabilní základ pro rozvoj lidské civilizace. Od té doby však lidé uvolnili přibližně 1,5 bilionu tun CO2, což stačí na to, aby se planeta ohřívala stovky nebo tisíce let.

"Oxid uhličitý je na úrovni, kterou náš druh nikdy předtím nezažil," řekl Pieter Tans, vedoucí vědecký pracovník globální monitorovací laboratoře Noaa. "Víme o tom už půl století, ale nedokázali jsme s tím nic smysluplného udělat. Co bude třeba udělat, abychom se probudili?"

Naposledy byla hladina CO2 tak vysoká v době předtím, než hominidé chodili vzpřímeně, v období zvaném pliocén, asi před 4,1 milionu let, kdy koncentrace dosahovala přibližně 400 ppm. Svět se tehdy radikálně lišil od toho, jak ho známe dnes, v Arktidě rostly lesy a hladina moří byla o pět až 25 metrů vyšší než dnes, což by stačilo na potopení mnoha největších světových měst.

Epochální změna atmosféry způsobená spalováním uhlí, ropy a plynu pro pohon našich aut, nákladních automobilů, domů a továren již způsobila silné vlny veder a zhoršení povodní, sucha a bouří. Tyto dopady se podle vědců stanou katastrofálními, pokud globální oteplování dále pokročí, a to až o více než 1,5 °C nad úroveň předindustriální éry.

Je nyní stále pravděpodobnější, že tato hranice, na které se světové vlády dohodly v Pařížském paktu o klimatu z roku 2015, bude v příštích desetiletích překročena. Nová výzkumná práce zjistila, že přetrvávající vliv minulých emisí znamená, že existuje 42% pravděpodobnost, že limit 1,5 °C bude překročen, i kdyby se emise okamžitě zastavily.

Nová studie, která se zabývá přetrvávajícím vlivem CO2, ale i metanu, oxidu dusíku a aerosolů, jako je síra nebo saze, zjistila, že existuje dvoutřetinová pravděpodobnost dočasného překročení hranice 1,5C, pokud bude snižování emisí ponecháno až do roku 2029. Vědci uvedli, že pokud má mít svět šanci vyhnout se hrozivým klimatickým důsledkům, je třeba snížit celosvětové emise v tomto desetiletí na polovinu a do roku 2050 na nulu.

Navzdory tomu emise, které během roku 2020 poklesly, protože začala platit omezení související s covidem, v loňském roce opět prudce vzrostly a nevykazují žádné známky prudkého poklesu, který je nutný, aby se zabránilo vážným dopadům. "Naše studie zjistila, že ve všech případech jsme minulými emisemi zavázáni k dosažení maximálních teplot zhruba pět až deset let předtím, než je zažijeme," uvedl Kyle Armour, klimatolog z Washingtonské univerzity a spoluautor zprávy.

Michelle Dvoracková, doktorandka oceánografie na Washingtonské univerzitě, která výzkum publikovaný v časopise Nature Climate Change vedla, dodala: "Naše zjištění ještě naléhavěji ukazují, že musíme rychle snížit emise."

Bill Hare, výkonný ředitel společnosti Climate Analytics, uvedl, že svět "zřejmě spěje ke katastrofě. Zdá se, že vlády si myslí, že přijmout další opatření je příliš těžké. Ještě obtížnější bude vypořádat se se světem o třech stupních. Letos jsme již byli svědky děsivých dopadů, například vlny veder v Indii a Pákistánu a záplav ve stejném regionu. To je teprve začátek."