Manipulátoři a Podvodník z Tinderu
7. 2. 2022 / David Marenčák
Mýtus
spravedlivého světa coby psychohygienický
eskapismus (krátkodobě vysoce funkční a rozšířená praktika) z tíže násilné
a brutální společnosti, který obětem nejrůznějších podvodů a násilí místo
pomoci a pochopení ještě nakládá, je mé dlouhodobě „oblíbené“ téma.
Proto bych na obou dokumentech chtěl vypíchnout reakce sociálních sítí a vůbec lidí celkově, která je stejná, jako v případě exekucí, domácího násilí, znásilnění a řady dalších témat.
Lidově řečeno, volně cituji autentické ohlasy: „jsou úplně vymleté, naivky, blbky, krávy, patří jim to hahaha, nic jiného si nezaslouží, když jsou tak hloupé, měli udělat to a ono, neměli být tak prostoduché“ a četné další, kilometry knížecích rad, posměchu, snobského souzení, které mluvčí jen usvědčují invalidity v oblasti emoční inteligence, úzkoprsých obzorů a neochotu přemýšlet nad souvislostmi.
Musím tedy napsat explicitně ještě jednou, po milion šesté – mohlo a může se to stát komukoli z vás. Sociopatičtí mistři svého oboru si vás obtočí kolem prstu ani nemrknete, a když si to náhodou uvědomíte dřív, než je pozdě, jsou to také právě takové reakce z okolí, které vám znesnadní únik, osvobození. Místo pomoci dostanete naloženo. Příliš mnoho lidí si prosbu o pomoc či radu vyloží jako příležitost k pokleslé zábavě, škodolibosti, posměchu a laciného terče nejrůznějších urážek, ventilu jindy skrývané misogynie a hulvátství.
Oprávněná obava, že k zakoušenému příkoří místo pomoci vás čeká další, neméně traumatizující kapitola (nejen) verbálního násilí, pohrdání a výsměchu, vede k tomu, že jste na to úplně sami. A to nejen v případě širšího okolí a veřejnosti, ale bohužel často i od přátel a rodiny.
A když se podaří se z toho dostat, pachatelé vesele unikají trestu a dál páchají svoje zločiny, protože kde není žalobce, není soudce. Takže když už si kvůli vlastnímu emočnímu pohodlí chcete lhát do kapsy, že se vám to zaručeně stát nemůže, nekopejte alespoň do obětí. Sekundární viktimizace je hnusné, zákeřné svinstvo.
Protože jde o dokumenty, dopustím se vyzrazení toho, jak to dopadlo. Kdo chcete vidět oba snímky bez toho, dále nečtěte. Hlavní padouši jak Manipulátorů, tak Podvodníka z Tinderu dekády unikali spravedlnosti a když se přeci jen podařilo je chytit a odsoudit, dostali směšně nízké tresty a aktuálně si nerušeně podnikají ve svém oboru okrádání a ničení životů jiných lidí. V obou dokumentech je patrné, že medializované případy jsou jen špičkou ledovce v počtu podvodů a obraných lidí. Můžeme jen spekulovat, kolik takových padouchů, méně spektakulárních a nemedializovaných, běhá po světě. Naprostá většina obětí (jak je patrné například z rozporu statistik znásilnění nahlášených a reálných) si to už jen kvůli „z ostudy kabátu“ nechávají pro sebe. Zbytečně se pak trápí bez pomoci a darebáci pokračují ve svých rejdech. Z tohoto pohledu lze moralistně konstatovat, že společenské ovzduší „můžou si za to samy“, je forma spolupachatelství, společenské podmínky, které hrají neřádům do karet.
Vzpomeňte na to, až vás zašimrá ten opojný pocit povýšení se nad bližním v podobě nějakého zbrklého soudu.
Diskuse