Kdy začnou česká média konečně volat na poplach před klimatickým rozkladem?

1. 7. 2021 / Daniel Veselý

čas čtení 3 minuty
 

Moravu zasáhlo ničivé tornádo, načež Čechy v rychlém sledu postihly mimořádně silné bouřky. Avšak česká mediální obec tak dlouho podceňovala, ne-li ignorovala, dopady klimatické krize, že ji ani ve chvíli, kdy nám energicky zabušila na vrata, nevěnuje adekvátní pozornost. Klimatologové sice upozorňují na skutečnost, že jednotlivé extrémní projevy počasí nelze automaticky přiřknout klimatické krizi – a je pravda, že spojitost mezi tornády a globálním ohříváním není dosud uspokojivě objasněna, třebaže tato spojitost existovat může. Nicméně dynamika tohoto nepříznivého vývoje je zcela zjevná; tedy, že větší četnost a intenzita extrémních projevů počasí – jež nás provázejí odnepaměti – jsou způsobeny klimatickou krizí.

 

Takže lidstvo čekají stále častější a intenzivnější sucha, vlny veder, povodně, bouře či hurikány, což, pokud radikálně nezměníme kurz, může vést k bezprecedentní uprchlické krizi, válkám o tenčící se zdroje, protože některé části planety budou prakticky neobyvatelné. Jednoduše řečeno: naše děti a vnuky, ba mnohé z nás, může zastihnout kolaps civilizace.

A můžeme si za to sami, jelikož do atmosféry neustále pumpujeme oxid uhličitý a oddalujeme rapidní přechod na obnovitelné zdroje, nedbajíce dlouhodobých varování klimatologů. Koncentrace CO2 v atmosféře v květnu vystoupala na téměř 420 částic na milion (ppm), což je rekordní množství nevídané od doby, kdy bylo před 63 lety zahájeno přesné měření CO2 v atmosféře. Česká republika samozřejmě není ostrůvkem v oceánu nikoho, ani pupkem světa, dokonce ani „srdcem Evropy“, aby se jí plíživý klimatický rozvrat nějakým zázrakem vyhnul. 

V téže době, kdy se Česká republika vzpamatovává z řádění tornáda a extrémních bouřek, jihozápad Kanady a severozápad USA sužují bezprecedentní vlny veder, extrémní sucho a riziko obrovských lesních požárů, jejichž ničivá sezona už začala: v Britské Kolumbii se v úterý rtuť teploměru vyšplhala na šílených 49,6 stupně Celsia, v Seattlu naměřili 42 stupňů Celsia a v Oregonu 46 stupňů Celsia, přičemž v následujících měsících má být v oblasti ještě větší horko. Vlna veder, která zasáhla západ severoamerického kontinentu, není v tuto dobu podle odborníků obvyklá, zpravidla totiž nastává až koncem července, tedy o měsíc později.

Zatímco přední zahraniční periodika a dokonce i političtí představitelé o těchto souvislostech bez obalu hovoří, tedy, že to, co je eufemisticky nazýváno antropogenní změnou klimatu, je prostě reálný fakt, tuzemské sdělovací prostředky spíše strkají hlavu do písku. Je to naprosto trestuhodné, ba kriminální, když rovněž zohledníme nedozírné škody, jež s sebou klimatický rozvrat přináší. Podle aktuálního výzkumu organizací Oxfam a Swiss Re Institute budou ekonomické škody v zemích G7 způsobené klimatickou krizí odpovídat dvojnásobku ztrát způsobených pandemií, a to každý rok do roku 2050.

A nenechme se ošálit tím, že naše země mezi ekonomické tygry světa nepatří, a že jsme tudíž z obliga. Aktuální řádění přírodních živlů jsou v reálu jen malou ochutnávkou toho, co nás čeká v budoucnosti, pokud urychleně nepřistoupíme na vágní, a přesto pravdivou tezi, že jiný svět je možný. Ono nám totiž nic jiného nezbývá, pokud podle badatelů pracujících na výzkumném programu EU Horizon 2020 kapitalismus – tak jak ho známe – nedokáže realizovat úspěšný přechod na obnovitelné zdroje. Neustálá honba za vysokým HDP, onen začarovaný růst růstu, je ve skutečnosti číší s bolehlavem a záleží pouze na nás samotných, zda jej vypijeme.

 

 

1
Vytisknout
8967

Diskuse

Obsah vydání | 8. 7. 2021