Britská demonstrantka vysvětluje podstatu demokracie v klipu, který zhlédlo 6,6 milionů lidí

20. 10. 2019

čas čtení 1 minuta

Ze sobotní obří demonstrance v Londýně proti brexitu. Platí to i pro ČR: 

Reportér: Prohráli jste. Vy pořád chcete další a další referenda, dokud nevyhrajete.

Paní z lidu: Tak myslíte, že bychom neměli mít příští volby? Že musíme navždy přijmout výsledek z roku 2017? Že už nikdy nebudeme hrát nové mistrovství ve fotbale? Vážně? To absolutně není žádný argument. Demokracie je pokračující proces, není to jednorázová událost. Demokracie se děje, a děje se průběžně, dál. A když víme daleko víc, měli bychom být dotázáni znovu. Jsme informovaní. Nemůžete mít hlasování, referendum založené na lžích. Musíme se znovu obrátit na občany. Víme teď víc. Lidé by měli chtít hlasovat, když jsou o věcech informováni. Neměli by hlasovat, když se jim lhalo, a neměli by požadovat, aby to hlasování bylo respektováno. Takové hlasování si respektu nezaslouží.


Rozhovor Britských listů 242. Zachovat svobodu ducha

18. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta


Jak se žilo v Československu od šedesátých let gruzínské inženýrce, která si vzala bratra spisovatele Ludvíka Vaculíka, žila v Praze ve společnosti liberálních spisovatelů s Ivanem Klímou a Alexandrem Klimentem, a pak v sedmdesátých letech jako přibuzná "nepřítele národa"? Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 18. října 2019.

První část tohoto dvoudílného rozhovoru s Linou Gvenetadze je zde:




Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Infantil Johnson poslal do Bruselu nepodepsanou žádost o odklad brexitu

20. 10. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty



Boris Johnson v noci v sobotu odeslal Donaldu Tuskovi nepodepsanou fotokopii dopisu, žádajícího o odklad brexitu, který mu předepsal zákon schválený parlamentem, a pak vlastní dopis, argumentující proti odkladu. Odeslán byl i třetí dopis britského velvyslance u EU vysvětlující situaci.

Ve svém osobním dopise Tuskovi Johnson varuje před "korozivním dopadem" dlouhého odkladu brexitu a argumentuje, že "další odklad by poškodil zájmy Velké Británie i našich partnerů v EU a vztah mezi námi". Vyjádřil přesvědčení, že Dolní sněmovna zákon umožňující brexit schválí do 31. října 2019. Tusk potvrdil, že Evropská unie žádost o odklad brexitu obdržela.

V Londýně protestovaly statitisíce lidí proti brexitu. Boris Johnson znovu prohrál v Dolní sněmovně

19. 10. 2019

čas čtení 1 minuta







Poslanci britské Dolní sněmovny znovu ponížili Borise Johnsona tím, že hlasováním schválili dodatek, jímž mu odepřeli podporu pro jeho dohodu o brexitu, dojednanou tento týden v Bruselu.

Namísto aby ji hlasováním potvrdili, schválili dodatek navržený nadstranickou skupinou poslanců, vedenou bývalým konzervativcem (nedávno ze strany Johnsonem vyhozeným), sirem Oliverem Letwinem v poměru 322 hlasů ku 306 - většinou 16 hlasů.

Účelem dodatku bylo donutit Johnsona, aby splnil podmínky tzv. Bennova zákona, který ho nutí, aby písemně zažádal Brusel o odklad brexitu, pokud jeho dohoda o brexitu nebude parlamentem schválena do 23 hodin soboty 19. října 2019.

Poslanec Oliver Letwin a kolegové schválili dodatek proto, aby zajistili, že nemůže dojít k divokému brexitu.

Johnson řekl po této své další porážce v parlamentě, že ho to "nijak nevyvádí z míry" a že předloží parlamentu příští týden zákon o brexitu. Johnson tvrdil, že nebude s EU vyjednávat o odkladu a "zákon mě ani nenutí, abych to udělal". Právnička a poslankyně za skotské nacionalisty Joanna Cherry ho varovala, že pokud by Johnson neposlal do Bruselu v sobotu po 23. hodině dopis požadující odklad brexitu, bude v pondělí potrestán soudně. 

* * *
Vynikající představitelé lidu - brexitéři jako Jacob Rees-Mogg mohli odejít v sobotu odpoledne z parlamentu pouze pod ochranou policie. (Rees-Mogg nezdvořile odešel ze Sněmovny, než mu mohli poslanci položit četné otázky.)


Turecko obviněno, že používá proti civilistům bílý fosfor

18. 10. 2019

čas čtení 3 minuty

Třináctiletý Mohammed Hamid trpěl dvanáct hodin příšerné bolesti v důsledku popálenin fosforem. Fosfor reaguje s vlhkostí kůže, která zintenzivňuje pálení, takže vodou se nedá uhasit, naopak.

Popáleniny tohoto třináctiletého chlapce přivedly k naprostému mlčení i zdravotnický personál v syrsko-kurdské nemocnici v Tal Tamiru, který je normálně zvyklý na všechno.

Podle zpráv používají turecké jednotky bílý fosfor při útocích na civilní oblasti. Chlapec utrpěl popáleniny po tureckém leteckém úderu proti jeho městu ve středu o půlnoci.

Johnson realizuje výsledky kriminálního referenda o brexitu

19. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

Novinářka Carole Cadwalladr:

Představte si, že žijete v zemi, v níž váš vlastní premiér beztrestně porušuje zákon. Protizákonně uchvátil moc a pak provede změny ústavy na základě populistického mandátu, který on sám zfalšoval. Jediné, čeho je teď zapotřebí, je, aby se dnes rozložil Reichstag a sen je uskutečněn.

Poslanci, jak se připravujete k historickému hlasování, vězte, že tak činíte na základě zkorumpovaného a ilegálního hlasování v referendu. Vězte, že při jakýchkoliv jiných volbách by byl výsledek takového hlasování zrušen a volby by se konaly znovu. Níže vidíte vůli lidu, která se krátkodobě změnila přesně v tu chvíli, kdy Cummings a Johnson rozpoutali svou ilegální válku internetových reklam.

Novináři svou práci udělali. Odhalili jsme kampaň, v jejímž čele stál člověk, který je nyní premiérem, a jejímž cílem bylo spáchat obrovský volební podvod a podvrátit volby. Podařilo se to. My novináři ale nemůžeme pohnat nikoho k odpovědnosti. To je úkolem našich institucí. Ty totálně selhaly. Včetně parlamentu.

Položí v této věci dnes Johnsonovi jediný poslanec jedinou otázku? Nikdy nebyla vznesena. Nikdo se v této věci nedožadoval odpovědi. Nikdo se Johnsona nezeptal na to, co věděl jako ministr zahraničí o Banksových penězích a Rusku. Avšak, samozřejmě, hlasujte pro tuto dohodu. Při plném vědomí, že americké a britské volby r. 2016 zhodnotí historie jako zkorumpované volby jednadvacátého století.



Boris Johnson odkládá hlasování o své dohodě o brexitu na pondělí

19. 10. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty

Zdá se, že se při dnešním mimořádném zasedání britské Dolní sněmovny hlasování o Johnsonově "dohodě" o brexitu nakonec nebude konat.

Jeden z konzervativních vzbouřenců, Oliver Lettwin, podporován celou opozicí, totiž navrhuje zákonný dodatek, aby hlasování o Johnsonově smlouvě s Bruselem neprošlo, dokud nebude schválen celý zákon o odchodu Británie z EU.

Poslanci se totiž obávají, že kdyby v sobotu byla hlasováním schválena Johnsonova dohoda o brexitu, Johnsona by to osvobodilo od povinnosti podle Bennova zákona požádat Brusel o odklad. A brexitoví fundamentalisté by pak mohli odmítnout hlasovat pro zákon o brexitu, což by znamenalo divoký brexit, jemuž se sněmovna chce vyhnout.

Pokud neproběhne ve sobotu hlasování o Johnsonově dohodě o brexitu, Johnson má právní povinnost zažádat Brusel o tříměsíční odklad brexitu.


Politická satira je výrazem bezmocnosti. Ochromuje jakoukoliv akci

19. 10. 2019

čas čtení 4 minuty

Foto: Boris Johnson v satirickém pořadu televize BBC Have I Got News for You r. 2002

Satira posiluje to, co by měla zlikvidovat. "Satira udobřuje soud," řekl nedávno satirik Chris Morris v rozhovoru v Channel 4 News. Zná tento problém dobře. "Pěkně zanalyzujete, jak to chodí v ortodoxní elitě, a ortodoxní elita vás poplácá po zádech a řekne: 'Výborně. Máte toho víc?'"

Poezie, napsal básník W.H. Auden, nezmění nikdy nic. Satira je horší než poezie: proměnila Brity v národ chichotajících se pasivních diváků  na televizi, smějících se tomu, ohledně čeho nemají odvahu to změnit, píše Stuart Jeffries.

V Dialektice osvícení napsali Theodor Adorno a Max Horkheimer: "Ve falešné společnosti je smích nemocí, která nakazila štěstí a vtahuje jej do bezcenné totality společnosti."

Katalánský premiér požaduje rozhovory s vládou v Madridu

19. 10. 2019

čas čtení 1 minuta




Katalánský premiér Quim Torra požaduje rozhovory se španělskou vládou po obrovské páteční pokojné demonstraci protestující proti uvěznění devíti katalánských politiků usilujících o nezávislost Katalánska, a po páté noci násilných nepookojů v Barceloně a v dalších městech Katalánska.

Torra v sobotu znovu odsoudil násilí posledních dní a dodal: "Násilí nebylo nikdy naší vlajkou".

OSN zesměšnila svou Radu pro lidská práva

18. 10. 2019

čas čtení 1 minuta



Aktivisté reagovali zuřivě poté, co Venezuela získala ve čtvrtek křeslo v Radě OSN pro lidská práva, navzdory dobře zdokumentované skutečnosti, že tvrdě potlačuje lidská práva. Druhé křeslo v Radě získala Brazílie, jejíž ultrapravicový předák Bolsonaro se lidským právům opakovaně veřejně vysmívá.

Home Credit, PPF, jejich úspěchy na autoritářských trzích a absence diskuze o dopadech asijských „úspěchů“ na ČR

„Zemřete, vaše tělo bude rozdrceno a kosti rozemlety na prach“.

18. 10. 2019 / Albín Sybera

čas čtení 3 minuty

 

Tato slova adresoval čínský prezident všem vnějším silám, které by snad měly snahu pokusit se od Číny oddělit její území (ZDE). Jak se shodují komentátoři z BBC, či z ČRo, tak Si Ťin-pchingova slova jsou vnímána jako reakce na několikaměsíční demonstrace v Hong Kongu.

Důrazná slova čínského vůdce ve vztahu k čínským teritoriálním nárokům samozřejmě nelze dávat bez dalšího kontextu do rovnítka s integritou čínského trhu. Stejně naivní je ale domněnka, že jediným měřítkem vstupu na čínský trh jsou zkušenosti v daném oboru, znalost prostředí, originalita produktu, či další přednosti, nezbytné pro práci v zemích, kde převládá ekonomický zájem nad politickým.

Dosáhne Boris Johnson vítězství tak jako tak?

18. 10. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty

Foto: 40 metrů vysoký nápis "Británie teď chce zůstat v EU" vysekaný na poli ve Wiltshiru. Vidí ho cestující z přistávajících letadel. Zorganizovala to skupina Led by Donkeys.

Borisi Johnsonovi se po ústupcích podařilo v Bruselu protlačit svou dohodu o brexitu. Je v postatě stejná jako třikrát odmítnutá dohoda, kterou vyjednala Theresa Mayová, až na to, že namísto dočasné podmínky setrvání Severního Irska či celé Británie v evropské celní unii, v ní má Severní Irsko zůstat trvale - s tím drobným rozdílem, že se tomu tak oficiálně říkat nebude. Dalším rozdílem od dohody uzavřené Theresou Mayovou je, že ustanovení dohody týkající se Severního Irska má každé čtyři roky schvalovat nyní suspendovaný severoirský parlament.

30455

Obnově lesů se na holinách nedaří

18. 10. 2019

čas čtení 6 minut


Tisková zpráva Hnutí DUHA

18. října 2019

Zhruba čtvrtina stromků, které Lesy ČR vysadí, odumře již v prvním roce výsadby [1]. V roce 2018 zalesnil státní podnik 7 249 hektarů plochy, uměle vysazené sazenice se přitom neuchytily a do května 2019 zahynuly na ploše 1 777 hektarů. V následujících letech po výsadbě pak uhyne další část stromků zejména díky okusu přemnožené spárkaté zvěře nebo suchem. V některých místech uhynulo 100 % vysazených stromků.  

Hnutí DUHA, stejně jako vědci a mnoho lesníků upozorňuje, že máme-li obnovit odolnější lesy, musíme dodržovat zejména tyto zásady:

Hospodaření OSBL za září 2019

14. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

V září 2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 66 175,04 Kč, výdaje byly 84 130,50 Kč.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


Pence a Erdogan se dohodli na příměří, avšak Kurdové odmítli "okupaci"

18. 10. 2019

čas čtení 3 minuty

Na dotaz, zda tato dohoda o příměří je už druhou americkou zradou bývalých spojenců USA v boji proti Islámskému státu, Pence neřekl nic.

Turecký prezident Erdogan souhlasil s americkým viceprezidentem Pencem, že suspenduje na nadcházejících pět dní ofenzívu Ankary proti kurdským jednotkám v severovýchodní Sýrii, a tak umožní kurdským jednotkám, aby se stáhly, čímž by nemělo dojít v dlouhé syrské válce k dalšímu krveprolévání.

Syrské demokratické síly (SDF) se mají stáhnout z dvaatřicetikilometrové "bezpečné zóny" na hranici, kterou chce utvořit Turecko, řekl ve čtvrtek večer v Ankaře po mnoha hodinách vyjednávání s tureckými činiteli Mike Pence.

"Český zázrak" z Eurostatu

18. 10. 2019

čas čtení 1 minuta

Tento český zázrak z Eurostatu teď lítá po FB a Twitteru. Jenomže 99 % oslněných neví, že údaj za Česko nebere v úvahu skutečnost, že snad až 10 % dospělé české populace je v exekuci, jejich výdělky jsou jim strhávány, aniž to výpočet ohrožení chudobou a sociálním vyloučením bere v potaz, píše Daniel Münich.

A proč to výpočet Eurostatu nebere v potaz? Jednoduše proto, že české vlády poslední dekády tento obrovský a ve světě unikátní problém tak důsledně přehlížely, že otázku ohledně exekucí nebyly schopny doplnit do klíčového šetření, které se k těmto srovnáním v rámci zemí EU každoročně dělá (SILC). Zřejmě ve stylu "co oči nevidí, to srdce nebolí".

Buletin Eurostatu: https://ec.europa.eu/eurostat/en/web/products-press-releases/-/3-16102019-CP

O exekucích v ČR:

Rozhovor Britských listů 241. Byla jsem kosmopolitní zločinec v poststalinském Rusku

11. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta


Jaké to bylo být Gruzínka a studovat technologii v Leningradě v padesátých letech? Jan Čulík hovoří s inženýrkou Linou Gvenetadze, odbornicí na elektroniku a švagrovou nedávno zemřelého spisovatele Ludvíka Vaculíka, o jejích zkušenostech ze studia v poststalinském Sovětském svazu, o životě v Gruzii a o tom, jak se seznámila se svým budoucím manželem Emilem Vaculíkem a jak se dostala do Československa. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 11. října 2019.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Život bez GPS? Měli bychom si zvykat

18. 10. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Americká armáda právě pracuje na alternativách ke službě Global Positioning System (GPS) ZDE, masově a stále více využívané také v civilních odvětvích. Důvod? Rozvoj kapacit rušení signálu GPS - a také antisatelitních zbraní ohrožující existenci podpůrného systému NAVSTAR - na straně potenciálních protivníků. V létě se proto na základně White Sands konaly manévry s cílem "nacvičit, jak by vojáci bojovali v případě přerušení... signálů".

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

30530

Nejbližší volby v ČR mohou být ty prezidentské

Budoucnost ČR v rukou nejvyššího pana názorového vůdce

17. 10. 2019 / Bohumil Kartous

čas čtení 8 minut


Prezident Miloš Zeman poprvé otevřeně doporučil své nástupce. Je možné, že je to jen další kost, po které se vrhne veřejná diskuse, aby se následně ukázalo, že byla předem dokonale ohlodaná a že se mezi tím hodovalo jinde. V souvislosti s množícími se a z odlišných stran přicházejícími spkeulacemi o zhoršujícím se zdravotním stavu prezidenta, i v souvislosti s jeho viditelně gradující fyzickou nemoucností (naposledy při návštěvě Varšavy), pojďme brát věc vážně. Může se stát, že v ČR proběhnou mimořádné volby, a to ještě před těmi krajskými, jejichž regulérní termín je stanoven na podzim 2020. Mimořádné prezidentské volby mohou velmi významně rozhodnout o tom, jakým směrem se bude odvíjet politická orientace ČR v následujících několika letech. Za dané situace to může rozhodnout o tom, zda se ČR stane ještě více kořistí oligarchických skupin, nebo zda si zachová, jako jedna z mála postkomunistických zemí, svou liberálně demokratickou povahu a tedy významně větší naději na jinou než druhořadou evropskou budoucnost.

Turecko není stabilizačním faktorem na Blízkém východě

17. 10. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Boris Cvek ve svém článku Erdogana bohužel asi musíme jen prosit a poslouchat částečně vystihl podstatu syrského konfliktu, potažmo jádro uprchlického problému. Přijde mi absurdní, že se Evropská unie třese strachy před 3,6 miliony syrských uprchlíků a nechá se přitom vydírat bezskrupulózním autoritářem, který se běžně dopouští válečných zločinů na Kurdech, ať už v Sýrii nebo na domácí půdě. Kdyby byl Bílý dům schopenvykonávat rozumnou diplomacii, mohl turecké invazi do Sýrie zabránit spoluprací na politické dohodě mezi syrskými Kurdy, jež by vzala Turecku záminku k invazi. Jakkoliv je diplomacie obtížným řemeslem, hrozí-li rozsáhlá etnická čistka a masové vraždy, vždy se to vyplatí aspoň zkusit. Nyní už je zapotřebí na Turecko nemilosrdně tlačit: aby stáhlo svá vojska, jakož i sunnitské žoldáky a zabijáky ze Sýrie. Na místě jsou tvrdé mezinárodní sankce a další opatření, kupříkladu přerušení vojenské spolupráce s Ankarou.

U Trumpa byl "prezident Mozzarella"

17. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta


Severní Irsko: IRA se po brexitu připravuje na nové vraždění

17. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta



"Zaprvé, není to žádná irská hranice. Je to britská hranice. A od svého založení, od svého vzniku, bylo účelem IRA podnikat akce proti veškeré této infrastruktuře britské okupace."

Reportér: "Když říkáte, podnikat akce, že IRA by podnikala akce proti takové infrastruktuře, řekněte nám, co tím myslíte?"

"IRA je armáda. A jako armáda realizujeme ozbrojený boj za účelem politických a sociálních změn. A vzhledem k tomu, jakékoliv instalace či jakékoliv rysy britské okupace v těch šesti okresech v Severním Irsku, ať už to bude na hranici nebo kdekoliv jinde, by byly legitimním cílem útoku. A ozbrojených akcí proti této infrastruktuře a proti lidem, kteří tam jsou posádkou."



Otevřený dopis akademickému senátu Univerzity Karlovy

Univerzita Karlova etická

17. 10. 2019

čas čtení 3 minuty

My, níže podepsaní, studenti a studentky, absolventi a absolventky, vyučující, členky a členové akademické obce, se obracíme na senátory a senátorky Akademického senátu Univerzity Karlovy s naléhavou výzvou. Již delší dobu sledujeme se znepokojením kroky rektora Tomáše Zimy v čele univerzity, z nichž partnerství se společností Home Credit, uzavřené za netransparentních a pro univerzitu značně problematických podmínek, a následně rychle vypovězené pod tlakem akademické veřejnosti, je jen jednou z kapitol jednání rektora UK, kterým dle našeho názoru poškozuje dobré jméno a zájmy nejstarší a nejslavnější české univerzity. Můžeme se jen domnívat, že tak činí zejména pro vlastní osobní prospěch, nikoliv pro prospěch univerzity a rozvoj poznání na ní i v české společnosti jako celku.

Trump: Kurdové "nejsou andělé". Má strategie je "brilantní"!

17. 10. 2019

čas čtení 3 minuty



Donald Trump vysoce pochválil své rozhodnutí stáhnout americké jednotky ze Sýrie, což umožnilo vojenskou ofenzívu Turecka. Označil je za "strategicky brilantní". Zdůraznil, že Kurdové, které zradil, "jsou nyní daleko ve větším bezpečí", a vůbec, "nejsou to andělé".

Trumpovy výroky byly v ostrém rozporu s oficiálním hodnocením amerického ministerstva zahraničí i amerického ministerstva obrany. Obě ministerstva konstatovala, že ofenzíva Turecka je katastrofou pro regionální stabilitu a pro boj proti Islámskému státu.

Výše zmíněné Trumpovy výroky také podrazily cestu amerického viceprezidenta Mikea Pence do Ankary, který se tam pokouší přesvědčit  Erdogana, aby svou vojenskou ofenzívu zastavil, anebo čelil americkým sankcím.

Volební výsledky v Polsku a v Maďarsku poskytují určitou naději

15. 10. 2019

čas čtení 2 minuty



Analytikové poukazují na to, že taktika spolupráce proti nacionalistickým stranám, zdá se, funguje


Polská populistická strana Právo a spravedlnost vyhrála nedělní parlamentní volby s menším úspěchem, než se očekávalo, a v nedělních komunálních volbách v Maďarsku zaznamenala Orbánova strana Fidesz vážnou prohru. Vyplývá z toho podle analytiků, že je zjevné, že iliberální východoevropské populistické strany nejsou úplně neporazitelné.

29541

Americká sněmovna reprezentantů odsuzuje hlasy demokratů iu republikánů Trumpovu politiku ve vztahu k Sýrii

Trump k tureckému útoku na Kurdy: "Nás se to netýká"

17. 10. 2019

čas čtení 2 minuty


Americký prezident Donald Trump se domnívá, že ofenzíva turecké armády vůči Kurdům na území Sýrie, která přímo souvisí se stažením amerických jednotek, jež do té doby podporovaly kurdské milice v boji s lsámským státem, "není věcí USA". Zároveň soudí, že kurdské milice jsou schopny bojovat s tureckou armádou vlastními silami. Prohlásil to na tiskové konferenci následující po setkání s italským prezidentem Sergio Mattarellou v Bílém domě. V ostrém kontrastu s tímto tvrzením je cesta amerického viceprezidenta a ministra zahraničí do Turecka s cílem vyjednat zastavení bojů.

Juncker: Dohody o brexitu "bylo dosaženo"

17. 10. 2019

čas čtení 5 minut

Aktualizace: Juncker prohlásil, že "nedovolí žádný odklad brexitu", protože byla uzavřena dohoda. Komentátoři to interpretují jako nátlak na Dolní sněmovnu, aby v sobotu Johnsonovu dohodu o brexitu přijala. Reportéři v Bruselu a činitelé EU poukazují na to, že Juncker nemá žádné rozhodovací pravomoci ohledně znemožnění odkladu brexitu. Pravděpodobnost, že by v sobotu Dolní sněmovna Johnsonovu smlouvu o brexitu schválila, je velmi těsná. Počty poslanců, kteří by ji podpořili, dosud nejsou dostatečné, zejména pokud dohodu nepodpoří DUP. Johnsonova dohoda je daleko tvrdší než cokoliv, co vyjednala Mayová, labouristé namítají, že chybí ochrana spotřebitelských a zaměstnaneckých práv a v Dolní sněmovně sílí požadavek, aby bylo uspořádáno druhé referendum. Zda se prosadí, je otázka.

Aktualizace: "Bylo dosaženo dohody o brexitu." DUP to odmítá.

Aktualizace: Ve čtvrtek ráno vydala severoirská strana DUP prohlášení, že Johnsonovu dohodu o brexitu podpořit nemůže.

Zdá se že osud celého Spojeného království a jeho 67 milionů obyvatel nyní spočívá na deseti poslancích z DUP, kteří jsou přesvědčeni, že svět byl stvořen za šest dní, že homosexuálové budou hořet v pekle a že papež je Antikrist.

Po výrazných ústupcích Borise Johnsona Evropské unii se zdá, že se jeho vyjednávání o dohodě o brexitu s Evropskou unii snad blíží k úspěšnému cíli. Probrexitoví fundamentalisté v jeho Konzervativní straně nyní podporují Johnsonův návrh dohody, aby Severní Irsko i nadále dodržovalo celní a regulační předpisy Evropské unie, aby na irském ostrově nevznikla pevná hranice, i když Therese Mayové toto řešení odmítli podpořit. Dohoda však není uzavřena, protože Johnson dosud nepřesvědčil severoirské unionistické fundamentalisty ze strany DUP, podporu jejichž deseti poslanců v Dolní sněmovně nutně potřebuje. Šíří se spekulace, že kromě toho, že se Johnson DUP pokusí zkorumpovat nabídkou velkých finančních částek, londýnská vláda také přestane na Severní Irsko naléhat, aby zrušilo zákaz potratů, jimž tento jediný britský region porušuje základní lidská práva.

30529

A dneska je z něj toto..

17. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta

Celý případ je Univerzity Home Credit Karlovy je moc zajímavý tím, na co vše odkazuje. Rozhovor s tímhle pánem je vyvrcholením, už pro zajímavou dráhu někdejšího chartisty, který nemoh na vejšku pro rodinné pozadí, dělal pak sanitáře a kotelníka, byl aktivní v opozici a až to padlo, šéfoval Respektu a pak byl relativně dobrým politikem. A pak šup do PPF a dneska je z něj toto. Ředitel komunikace téhle korporace, kterému by člověk stejně jako rektoru Zimovi nedal ani pětikorunu, protože neumí mluvit, protože se už odnaučil myslet. Portrét finanční skupiny a její mentality jak vyšitý. Tolik dokumentarista Ivo Bystřičan k politováníhodnému "kariérnímu" vývoji Vladimíra Mlynáře v návaznosti na rozhovor zaměstance PPF pro DVTV.


Čas pro nové osvobození?

16. 10. 2019

čas čtení 13 minut

Praha, červenec 2019. Sedím s Ivanem Havlem v útulném výklenku restaurace rakouskouherského stylu s názvem Monarchie, když přichází Monika Pajerová. Studentská lídryně Sametové revoluce Monika po třiceti letech dosud hýřící energií, blond, s brýlemi, vytahuje z batohu smartphone a skenuje čárový kód na mé láhvi minerálky. Telefon bzučí a zobrazuje zeleně vyvedenou karikaturu Andreje Babiše, oligarchy z agrobyznysu a bývalého informátora tajné policie, který je nyní českým premiérem. Pod jeho zamračenou tváří se skví nápis "Bez Andreje" indikující, že tato lahvovaná voda není produktem žádné z jeho společností. "Je to v pořádku," říká Monika, "můžeš ji vypít!", napsal Timothy Garton Ash.

Jak američtí poradci vycvičili teroristy do války proti spojenci v NATO

16. 10. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Lara Seligmanová se právě neobvykle otevřeně rozepsala o tom, jak američtí poradci cvičili oddíly kurdské YPG do boje proti turecké armádě ZDE. Hysterické zděšení po zahájení turecké invaze, s níž bylo třeba kvůli americké podpoře YPG pět let dopředu najisto počítat, tak je usvědčeno z naprosté vyumělkovanosti a vylhanosti. Nejen že Američané nejsou ani v nejmenším překvapeni tím, co se děje. Velmi aktivně pomáhali s přípravou na takovou eventualitu.

Exctinction Rebellion a Británie jako policejní stát

16. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta

Po mnoha dnech neúspěšných zásahů londýnské policie proti demonstrantům z Extinction Rebellion (bylo už zatčeno více než 1300 aktivistiů) se nezákonně policie rozhodla zakázat aktivistům demonstrovat v Londýně kdekoliv.

Zatkla nesmyslně i muže, který vystupoval jako brokolice, zdůrazňoval význam toho, že by lidé měli kupovat jen zeleninu pěstovanou v místě, nikoliv dováženou letecky ze vzdálenosti tisíce kilometrů:

Amnesty International upozorňuje, že totální policejní zákaz demonstrací v Londýně je protizákonný:


Severovýchodní Sýrie: Lékaři bez hranic museli kvůli extrémní nestabilitě v regionu evakuovat personál

16. 10. 2019

čas čtení 4 minuty

tisková zpráva

Lékaři bez hranic učinili těžké rozhodnutí a pozastavili většinu svých aktivit v severovýchodní Sýrii. Zároveň z oblasti evakuovali mezinárodní personál. Důvodem je extrémně nestabilní situace v důsledku turecké vojenské operace v regionu. Lékaři bez hranic žádají všechny strany konfliktu, aby zajistily ochranu civilistů a poskytly humanitárním organizacím bezpečný a plný přístup k civilnímu obyvatelstvu.

Situace na severovýchodě Sýrie je od středy 9. října extrémně nestabilní, což přinutilo Lékaře bez hranic evakuovat mezinárodní personál z projektů v Ajn Issá, al-Holu, Tal Abjádu, Tal Tameru, Tal Kočeru (Jarubíja), Kobání (Ajn al-Arab) a ve městě Rakká. Toto rozhodnutí bylo pro Lékaře bez hranic extrémně těžké, organizace si plně uvědomuje potřeby tamních lidí.

Turecké jednotky ostřelují děti

16. 10. 2019

čas čtení 3 minuty







Jonathan Rugman, Channel 4 News,  Sanliurfa, Turecko : Jsme nyní svědky rostoucích ambicí a oportunismu silné vojenské mocnosti. A nejsou to Spojené státy, je to Rusko. Protože ruské jednotky se přesunují k turecké hranici s cílem udržet mír a s cílem zabránit tureckým jednotkám překročit hranici. Prezident Trump požaduje od Turecka, aby okamžitě začalo dodržovat příměří a posílá v nadcházejících čtyřiadvaceti hodinách do Turecka viceprezidenta Pence se stejným požadavkem.  Ale Američané tady nerozhodují. Rozhodují tady Rusové. Syrští Kurdové jsou vděčni nyní za jakoukoliv ochranu. Musím vás varovat, že někteří diváci mohou považovat některé záběry v mé reportáži za znepokojující.



Sílící odsouzení vojenských akcí Turecka přichází pro tyto děti příliš pozdě. Jsou to syrští Kurdové. Žijí v městě Manbídž. A zranilo je turecké ostřelování. Zatímco prezident Erdogan vzdoruje americkým sankcím, evropskému zákazu vývozu zbraní a veškerému úsilí ho přesvědčit, aby své jednoyky stáhl.

Brno protestuje proti turecké ofenzívě

16. 10. 2019

čas čtení 6 minut

Demonstrace Za Rojavu na Dominikánském náměstí v Brně

Tisková zpráva NESEHNUTÍ a Solidarity with Rojava Brno ze dne 16.10. 2019

Dne 15. října uběhl týden od začátku turecké ofenzívy s eufemickým názvem Pramen míru v severní Sýrii, která již přinutila k útěku více než 200 000 lidí a vyžádala si nejméně 100 obětí na životech. Mír si však představujeme jinak, než jako bombardování měst a vesnic. Proto dnes NESEHNUTÍ spolu s nově vzniklou iniciativou Solidarity with Rojava Brno pořádá Demonstraci za Rojavu od 18 - 19:30 hodin na Dominikánském náměstí v Brně. Solidární demonstrace na podporu Rojavy probíhají dnes současně v Praze, Brně, Ostravě, Zlíně, Jihlavě I Bratislavě. Demonstrace podpoří zákaz vývozu zbraní do Turecka a vyzve k použití dalších politických i ekonomických nástrojů na turecký režim s cílem zastavit vojenskou agresi. Dalším požadavkem akce je mezinárodní prošetření podezření z válečných zločinů, kterého se na území Rojavy turecké a proturecké ozbrojené jednotky pravděpodobně dopouštějí.

Maďarský Úřad na ochranu spotřebitelů pokutoval Coca Colu, že v reklamě použila dvojice LGBT

16. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta

Úřad tvrdí, že firma Coca Cola "poškodila morální rozvoj dětí tím, že v Maďarsku šíří reklamu, v níž vystupují páry LGBT".Naprosto šokující.


Ruské jednotky hlídkují na hranici mezi tureckými a syrskými vojsky

16. 10. 2019

čas čtení 3 minuty


Po odchodu amerických vojáků zdůrazňuje přítomnost ruských jednotek roli Moskvy jako mocenského vyjednavače v této oblasti


Ruské jednotky začaly hlídkovat v severovýchodní Sýrii a oddělovat syrské vzbouřence, kteří bojují v zájmu Turecka od armády prezidenta Asada kolem klíčového města Manbidž. Je to jasnou známkou toho, že se Moskva stala po evakuaci amerických vojáků de facto rozhodující silou v této oblasti.

Rozhovory o brexitu ve slepé uličce?

16. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

Aktualizace: Naproti tomu Barnier tvrdí, že k dohodě dnes dojde:

Avšak DUP se bouří. Znovu ve středu dopoledne skončili zástupci této strany v Downing Street.

Aktualizace: Podle EU jsou rozhovory o brexitu ve slepé uličce, zbývající otázky se nedají vyřešit na technické úrovni. Je zapotřebí nového mandátu z Londýna. Johnson se snaží přesvědčit DUP. Ti vzdorují.



Vyjednavači v Bruselu  pracovali do 3.30 ráno středoevropského času a měli obnovit rozhovory v 9 hodin ráno ve středu. Hlavní vyjednavač EU Michel Barnier má sdělit velvyslancům evropské sedmadvacítky ve 14 hodin, zda bude k dispozici dohoda, kterou by Británie mohla podepsat s EU během summitu ve čtvrtek. Boris Johnson má informovat o situaci svou vládu v 16 hodin britského času. Během nočního úterního jednání s fundamentalistickou severoirskou stranou DUP se její činitelé vyjádřili, že dosud dosažené výsledky rozhovorů nestačí.

* * *

"Zde je jasně vidět, kde se jedná o brexitu," poznamenal včera večer jeden novinář.


Boris Johnson prý učinil podstatné ústupky Evropské unii a uznal, že bude muset existovat celní hranice mezi hlavním britským ostrovem a irským ostrovem. Je velká otázka, zda tyto ústupky přijme severoirská strana unionistických fundamentalistů DUP a fundamentalističtí brexitéři v Johnsonově vlastní Konzervativní straně. Johnson se bude pokoušet dostat DUP na svou stranu nabídkou velkých finančních pobídek pro ni.

Johnsonův návrh pro smlouvu o brexitu je velmi podobný návrhu, který Theresa Mayová odmítla jako něco, co "žádný britský premiér nemůže přijmout, protože by to znamenalo rozklad integrity Spojeného království". Někteří pozorovatelé však konstatují, že fundamentalističtí brexitéři jsou nyní více nakloněni tolerovat Johnsonovy ústupky Evropské unie, prý do určité míry odmítali řešení Theresy Mayové v důsledku mizogynie.

Jiným vysvětlením, proč by brexitérští fundamentalisté mohli být více ochotni přijmout řešení Borise Johnsona než obdobné řešení Theresy Mayové je, že dobře vědí, že většina britských voličů nyní chce, aby Británie setrvala v Evropské unii, a obávají se, že pokud by Johnsonovy ústupky odmítli, bude se konat druhé referendum o brexitu, které brexit zruší.

Johnsonovo řešení je pro Británii ekonomicky daleko katastrofálnější než odmítnutá dohoda Theresy Mayové.

Donald Trump | Česká republika | Globální oteplování | Bezdomovectví | USA | Životní prostředí | Jan Palach | Sdělovací prostředky | Náboženství | Filmový festival Karlovy Vary 2018 | Islám | Česká politická scéna | Ekologie | Velká Británie - politika a společnost | Pro stoupence czexitu | EYE - Evropské setkání mladých | Babiš | Iracionální nenávist v České republice | Rozhovory Britských listů | Filmový festival Karlovy Vary 2017 | Filmový festival Karlovy Vary 2016 | V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák | Sdělovací prostředky | Sdělovací prostředky
46332