Proč tolik lidí věří konspiračním teoriím?

13. 2. 2019

Proč tolik lidí věří, že Hillary Clintonová řídila gang unášející děti, nebo že George W. Bush zosnoval plán na zničení newyorských Dvojčat - ačkoliv nic z toho není pravda?, vznáší otázku politolog z Oxfordu James Tilley. A co nám říkají konspirační teorie o způsobu, jakým vidíme svět?

Konspirační teorie mají daleko k tomu být novým fenoménem. Představovaly nepřetržitý šum na pozadí během posledních přinejmenším 100 let, říká profesor Joe Uscinski, autor knihy Americké konspirační teorie. Jsou také mnohem rozšířenější, než si myslíte.

Výzkum cambridgeské univerzity v roce 2015 zjistil, že většina Britů padla do pasti, když jim bylo předloženo pouhých pět teorií - od existence tajných skupin kontrolujících dění ve světě až po kontakt s mimozemšťany.

Na rozdíl od populárního přesvědčení není typický konspirační teoretik muž ve středním věku žijící u maminky ve sklepě a nosící alobalovou čepici.

"Když se skutečně podíváte na demografická data, víra v konspirace prochází napříč sociálními třídami, genderem a věkovými kategoriemi," říká profesor Chris French, psycholog na Goldsmithově univerzitě v Londýně.

Stejně tak je stejně pravděpodobné, že "objevíte" spiknutí proti vám, ať už politicky stojí nalevo nebo napravo.

"Pokud jde o konspirační myšlení, obě strany jsou si rovny," vysvětluje Uscinski na základě průzkumu z USA.

Abychom pochopili, proč nás tak přitahuje představa temných sil kontrolujících politické dění, musíme přemýšlet o psychologii stojící za konspiračními teoriemi.

"Jsme velmi dobří v rozpoznávání vzorců a pravidelností. Ale někdy to přeháníme - myslíme si, že vidíme význam, kde ve skutečnosti není," říká French. "Také předpokládáme, že pokud se něco stane, děje se to proto, že to někdo nebo něco způsobil, a že to má důvod."

V zásadě vidíme určité koincidence událostí a kolem nich vybudujeme svůj příběh. Ten se stane konspirační teorií, protože obsahuje "dobré" a "zlé" - a ti druzí jsou zodpovědní za vše, co se nám nelíbí.

Často viníme politiky ze špatných věcí, i když jsou mimo jejich kontrolu, říká profesor Larry Bartels, politolog z Vanderbiltovy univerzity.

"Jeden příklad, který jsme zkoumali trochu detailněji, byla série útoků žraloků u pobřeží New Jersey v roce 1916," říká Bartels.

"Ta se mnohem později stala základem pro film Čelisti. Zjistili jsme, že existoval dost významný propad podpory prezidenta Wilsona v oblastech, které byly nejsilněji ovlivněny útoky žraloků."

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
5343

Diskuse

Obsah vydání | 18. 2. 2019