Indiáni Velkých plání vracejí na svá území bizony

11. 1. 2019

Americký bizon je pokryt tlustou tmavě hnědou srstí, může vyrůst až do výšky dvou metrů a dosáhnout hmotnosti přes tunu. Kdysi jich po travnatých pláních Severní Ameriky dusalo přes 60 milionů - od arktické Aljašky až k Mexickému zálivu.

Nepřekvapí, že toto zvíře tvořilo základní součást ekosystémů a bylo klíčové pro přežití Indiánů lovících v jeho blízkosti.

Všechno se začalo měnit ve druhé polovině 19. století, kdy osadníci začali systematicky lovit a zabíjet velká stáda a druh téměř vyhubili. V roce 1889 zbývalo jen 541 bizonů.

"Prakticky jsme bizona vyhubili a značně to souviselo s expanzí na Západ a se zvěrstvy spáchanými na rodilých Američanech," říká Chamois Andersen, mluvčí organizace Defenders od Wildlife.

Potomci indiánů nyní pomáhají návratu tohoto symbolu amerického Západu, když mu poskytují nový domov v rezervacích na Velkých pláních.

Jedním z nich je Jason Baldes z kmene východních Šošonů. Současně působí jako výkonný ředitel Wind River Advocacy Center ve Fort Washakie ve státě Wyoming. Jeho předkové zde žili v úzkém kontaktu s velkými přežvýkavci.

Kmeny Velkých plání, které žili na travnatých rovinách ve střední a západní části Kanady a USA, byly ve svém přežití závislé na bizonech, ať už šlo o potravu, oděv, nebo přístřeší.

Baldes má za to, že zmizení bizoních stád bylo pro jeho lid takřka stejnou katastrofou jako nucené stěhování do rezervací, k němuž americká vláda sahala zejména v 19. století.

"Jejich návrat je požehnáním," dodává.

Podrobnosti v angličtině: ZDE