Turecko chce zničit americké spojence v Sýrii. Nikoho by to nemělo překvapovat

26. 1. 2018

čas čtení 4 minuty
Američtí partneři si jdou navzájem po krku a Washington nemá plán, jak je dostat od sebe, napsala Amanda Sloatová pro Foreign Policy.


20. ledna zahájilo Turecko to co nazývá Operace Olivová ratolest, vojenské tažení proti Lidovým ochranným jednotkám (YPG) v Afrinu v severozápadní Sýrii. Operace je součástí dlouhodobého úsilí Ankary předejít vzniku autonomního regionu v Sýrii kontrolovaného YPG, která se od roku 2014 těší americké podpoře v boji proti IS. Turecké námitky vycházejí ze spojení YPG s Kurdskou stranou pracujících (PKK), která je označována za teroristickou organizaci v USA i EU a vede v Turecku dlouholetou válku, která přinesla desetitisíce obětí.

Podle turecké Kanceláře pro veřejnou diplomacii je cílem intervence zajistit bezpečnost tureckých hranic, čelit americké podpoře pro teroristickou organizaci, zabránit YPG v dosažení Středozemního moře odříznutí geografického kontaktu Turecka s arabským světem, a zajistit, že Tureckem podporovaná opozice získá kontrolu nad oblastí Afrinu.

Poslední turecký krok vyvolaly chaotické signály Trumpovy administrativy, ačkoliv je také výsledekm širších problémů, které vznikly v průběhu syrského konfliktu. Od začátku syrské války měla americká vláda problém vypracovat soudržnou politiku. Obamova administrativa, která chtěla zabránit zatažení USA do další blízkovýchodní války, soustředila vojenské úsilí proti IS. Když americké síly zvláštního určení hledaly regionálního partnera, dospěly k závěru, že bojovníci YPG jsou nejefektivnější. A ještě důležitější bylo, že byli ochotni bojovat proti němu, zatímco další opoziční skupiny dávaly přednost boji proti Asadovu režimu. Jednání s Tureckem ohledně společné akci proti IS byly z větší části neúspěšná. Minulá administrativa ignorovala geopolitické implikace svého partnerství s YPG ve snaze dosáhnout protiteroristických cílů. Trumpova administrativa z velké části přijala stejný přístup. Ačkoliv ministerstvo zahraničí tvrdí, že vztah s YPG je "dočasný, transakční a taktický", nebylo nikdy jasné, zda tento pohled sdílí i ministerstvo obrany.

Chybějící soudržná komunikace a politická koordinace v Trumpově administrativě tuto již tak delikátní situaci dále zkomplikovala. Když se Trump ujal úřadu, Erdogan doufal, že podporu YPG přehodnotí. Nejen že ji zachoval, ale také provedl Obamův plán vyzbrojit YPG k útoku na Rakku, o čemž USA Erdogana informovaly před návštěvou ve Washingtonu v květnu loňského roku. Když tato bitva skončila, Trump sdělil svému protějšku 17. listopadu 2017 telefonicky, že USA zastaví dodávky zbraní YPG. Tento krok vedl k rozpakům na ministerstvu obrany, které rychle vysvětlilo, že "přehodnocuje probíhající úpravy". V lednu Pentagon překvapil Bílý dům, když štáb vedoucí protiteroristické tažení oznámil plány na vznik 30 000 pohraničních jednotek s významným komponentem (jednotky tzv. SDF jsou pod faktickou kontrolou YPG, v klíčových pozicích se nacházejí téměř výhradně "prověřené" kurdské kádry z líhně PKK a arabská složka je v pozici nuceně odváděného kanónenfutru - pozn. KD), které by měly být rozmístěny kolem turecké hranice. Když Turci reagovali s předem předvídatelným hněvem, ministerstvo zahraničí se snažilo o omezení škod. Ministr Tillerson vysvětloval: "Celá situace byla špatně vysvětlena, popsána. Někteří lidé se špatně vyjádřili. Vůbec nevytváříme pohraniční síly."

V této souvislosti by turecká vojenská akce neměla nikoho překvapovat. Navzdory rozhořčené rétorice Erdogan hlavně skřípal zuby, zatímco YPG podporovaná Američany vyhnala IS z velkých částí Sýrie. Nicméně důsledně dával najevo připravenost podniknout vojenskou akci na obranu jasně vytyčené dělící čáry: Jakýkoliv krok ke spojení tří kantonů v severní Sýrii podél turecké hranice do jednotné kurdské oblasti znamenal signál k zahájení intervence. Existuje obava, že takové území bude využíváno k útokům na jižní Turecko a podpoří podobné požadavky mezi kurdským obyvatelstvem v Turecku. V srpnu 2016 Turecko zahájilo operci Eufratský štít s cílem vyhnat zbývající bojovníky IS z turecké hranice a zablokovat YPG. Vloni v říjnu Erdogan vyslal jednotky do Sýrie v rámci dohody s Ruskem a Íránem, formálně proti IS, ale s důsledky pro YPG. Erdogan v této době varoval před kurdskou agresí proti tureckým vojákům: "Nebudeme tolerovat ani to nejmenší zlo v Afrinu".

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7713

Diskuse

Obsah vydání | 30. 1. 2018