Odešla Paní Spisovatelka
11. 6. 2013 / Štěpán Kotrba
Ve čtvrtek 6. června zemřela ve věku 90 let spisovatelka RNDr. Marie Kubátová. Autorka námětu televizních "Krkonošských pohádek" (nejen postavy Trautenberka..., scénář Božena Šimková, režie Věra Jordánová) a desítek rozhlasových pohádek a knih pro děti (Mechovej král, Korvetní kapitán Korda, Štědrá bába, Liščí pohádka, Daremný poudačky, O heřmánkové víle a čarodějnickém učedníku, Krakonošovo čarobejlí, Pohádky pro zvířátka a další) a vynikajících knih pro dospělé (Lékárnické trilogie - Lékárna U tří koček, Třikrát denně kapku rosy, Recept na štěstí, Matka kopce, Zpověď ježibaby) byla vynikající pozorovatelkou, moudrou ženou, pravou čarodejnicí. Povolání lékárnice v sobě nese potřebu porozumět bolesti fyzické i psychické, umět najít "bejlí" na choroby těla i duše.
V Marii Kubátové ztrácí česká literatura jednu z nejpracovitějších a neosobitějších autorek, která dokázala z bohaté literární minulosti "svého" regionu Vrchlabí ("Krakonošovo") i bohaté zkušenosti rodinné (matka, spisovatelka PhMr. Amálie Kutinová, mimo jiné autorka příběhů Gabry a Málinky) vytěžit pro několik generací dětí i dospělých maximum. Záleží je na nás, jak budeme umět jejímu dílu naslouchat a jak budeme ochotni porozumět...
Musím říci, že nejvíc jsem z její tvorby obdivoval Matku kopce (1980) - portrét její tchyně . To je prostě destilát babičkovské moudrosti - úcta k tradici,obdiv k umu předků a moudrosti přírody... Stejně jako vzpomínka na vlastní matku Legenda o bílé paní (1978). Studovala na klasickém gymnáziu, učitelském ústavu, v roce 1943 složila lékárnickou zkouškou, roku 1946 získala diplom magistry farmacie na PřF UK. V diplomové práci Krkonošští destilátoři srovnávala Kubátová receptáře krkonošských bylinkářů ze 17. a 18. století. V roce 1947 složila zkoušku učitelské způsobilosti pro vyučování jazyků a dálkově pokračovala ve studiu přírodních věd, které absolvovala v roce 1949. V roce 1972 složila atestaci z ústavního lékárnictví, doktorát z přírodních věd složila v roce 1977. Celý život pracovala v lékárně - v Křinci u Nymburka, ve Vrchlabí, ve Špindlerově Mlýně. Kubátová vydala knižně od roku 1956 (Daremný poudačky) do roku 2011 více než 80 knížek. Autorce byla v roce 2009 udělena Akademií literatury české Cena Boženy Němcové.
V roce 1954 navázala spolupráci s krajskou stanicí Československého rozhlasu v Hradci Králové. První knihou určenou dětem byly v roce 1971 Pohádky o Krakonošovi, následovala řada dalších a roku 2000 vyšel soubor Jak Krakonoš s Trautenberkem vedli válku. Podle knihy Marie Kubátové Korvetní kapitán Korda natočil v roce 1970 režisér Josef Pinkava dětský film pod názvem Kapitán Korda a v roce 1979 i jeho volné pokračování pod názvem Chlapi přece nepláčou (podle knihy Marie Kubátové Jménem korvetního kapitána). Ve skotském Glasgow vyšla její "poudačka" s názvem Vo šeterný Dontouce a bílým čertoj v esperantu.
Diskuse