Kniha pro "optimisty", aneb O peníze jde až v první řadě

24. 8. 2012

čas čtení 3 minuty

KD│ Když Zdeněk Mlynář svého času v Rakousku sepisoval studii Krize v sovětských systémech od Stalina ke Gorbačovovi, nacházel se v opravdu unikátních podmínkách: Bývalý insider komunistické moci, který ale každou existenční a psychologickou závislost na ní již překonal a mohl si dovolit vidět i to, co ti "v břiše velryby" museli přinejmenším z důvodu uchování duševní rovnováhy přehlížet. Mike Lofgren je na tom velmi podobně: Téměř třicet let se v barvách Republikánské strany zabýval v Kongresu rozpočtovou problematikou a když odešel do penze, mohl si dovolit sepsat, čeho byl přitom svědkem.

Kritikové politického marasmu se většinou intelektuálně vyžívají v duchaplných a výřečných poukazech na to, co všechno prý politici opomněli, přehlédli nebo nepochopili. To že se tak stalo pak slouží jako odrazový můstek k úvahám o tom, jak jsou politici hloupí, nevzdělaní, nekultivovaní, atd., atd.

Jenomže jak vcelku jasně vyplývá (nejen) z Logfrenovy analýzy, tento přístup k věci je fundamentálně pochybený. Předpokládá totiž, že se politici starají o státní zájem nebo "obecné blaho" a tak je třeba přikládat k jejich "výkonům" právě tato měřítka. Ale oni se - podle Lofgrena tedy přinejmenším v USA, ale pohlédněme i na naši "scénu" - o nic z toho přece už dávno nestarají. Stát jim přispívá pouze nepatrnou částí jejich příjmů, všechno ostatní pochází od korporátních sponzorů. Proto politici v žádném případě nepostupují tak, jako by měl zájem státu přednost před zájmy soukromých korporací, ale přesně opačně, protože přesně to je v zájmu sponzorů a tedy i jich samotných. To že politický systém nefunguje, že problémy neřeší, zasekl se a nehne se z místa - co na tom záleží, jestliže jsou daně nízké, příjmy státu klesají, legislativa vychází vstříc důležitým donorům politických stran a postupné oslabování centrální moci zaručuje, že velké ekonomické hráče nedokáže nikdo klepnout přes prsty. Za takovou práci chlebodárci politikům rádi štědře zaplatí. Tím kdo zde přišel zkrátka je pouze ovčanský volič, ale ten přece dávno uvěřil, že musí volit pouze ze dvou možností...

Lofgren ukazuje, co znamená posun americké politiky doprava: Demokraté fakticky provádějí tutéž zkrachovalou politiku, kterou Republikáni s pádem George Bushe opustili, zatímco pravé křídlo GOP se posunulo dále vpravo, do ještě extrémnějších pozic. Titul knihy zde ostatně hovoří za vše: Republikáni se zbláznili (říká Republikán) a Demokraté, kteří je dokážou pouze napodobovat, jsou k ničemu. Pokud se nezastaví neregulovaný přítok peněz do politiky, ani ta nejduchaplnější kritika nepomůže, neboť i ti nejkrásněji řečnící politici nedělají nic jiného než co je v jejich zájmu, tj. obhospodařují přednostně zájmy svých sponzorů.

Než si rozmyslíte, pro kterou finanční skupinu budete hlasovat v prezidentských volbách, možná že stojí za to pročíst Logfrenovu brilantní studii...

0
Vytisknout
10007

Diskuse

Obsah vydání | 24. 8. 2012