Lukáš Ali Větrovec: Bráním se proti mediální kampani. Nejsem antisemita

14. 12. 2011

čas čtení 14 minut

Během posledních několika dnů se na mou osobu prostřednictvím jistých jednotlivců a uskupení snesla štvavá mediální kampaň, jejímž cílem je ocejchovat mne jako antisemitu. Tyto osoby a spolky zatáhly do tohoto spolu i přední české židovské organizace, píše v prohlášení rozeslaném médiím Lukáš Ali Větrovec.

Prostředkem tohoto útoku se staly nahrávky mého více než tři roky starého kázání (přesněji z 28. 3. 2008). Na tomto místě zdůrazňuji, že v Brněnské mešitě páteční kázání již nepřednáším a nejsem žádným mluvčím Islámské nadace nebo Muslimské obce v Brně. Jsem sice členem Muslimské obce, ale takových členů je více než 300. Asi není na místě vystavovat názory kohokoli z nich jako oficiální stanovisko této náboženské společnosti, byť by to byl páteční kazatel. Také zdůrazňuji, že v letech 2008 a 2009 nepůsobil v Brně žádný oficiální imám.

V tomto kázání jsem reagoval na slova izraelského politika Matana Vilnaie, který před invazí do pásma Gazy na začátku roku 2008 pohrozil holocaustem Palestinců, pokud nezastaví raketové útoky. To bylo ve vzpomenutém kázání jasně uvedeno slovy: "Ta slova o holocaustu nejsou slovy našimi, nýbrž je hrdě pronesli oni sami, ústy svého oficiálního představitele." Vilnaiovo vyjádření kolovalo zahraničními médii v okamžiku pronesení kázání již dostatečně dlouho na to, aby jeho posluchači věděli, na co je činěna narážka.

Poté, co jsem ocitoval vzpomenuté pasáže z Koránu a hadísů, jsem ihned vysvětlil, že se nevztahují na židy jako národ, nebo na nevěřící jako celek, ale jen na tu užší skupinku z nich, kteří proti muslimům aktivně bojují. Tedy snaha našroubovat na podobná slova antisemitské motivy je zavádějící, protože se jednalo o kritiku sionizmu obecně a kritiku vojenského tažení v Gaze zvláště. K dispozici je médiím celá nahrávka, vše na ní lze bez potíží dohledat.

Nyní k oněm z kontextu vytrženým pasážím, které tolik rozhněvaly židovskou obec. Jde o koránský verš (ve významu):

A věru zjistíš, že lidé, kteří jsou největšími nepřáteli věřících, jsou židé, a ti, kdo k Bohu přidružují; (Máida:82) Tento verš reaguje na nepřátelství medínských židů vůči Proroku Muhammedovi, mír a požehnání s ním, za jeho života (tj. v 7. století), které se odráželo v mnoha podobách, od útoků na muslimské jednotlivce, přes několik pokusů o atentát na Proroka samého, až po přímé ohrožení samé existence mladé a nepočetné muslimské komunity zradou a náhlým spolčením se s nepřítelem během jisté historické bitvy s vojsky arabských pohanů. Uvedeme-li i druhou polovinu tohoto verše, ve významu: a zjistíš, že lidé, kteří jsou největšími přáteli věřících, jsou ti, kdož říkají: "Jsme křesťané!" A je to proto, že jsou mezi nimi kněží a mniši a že nejsou pýchou naplněni. (Máida:82) shledáme, že se musí jednat o konkrétní historický kontext, neboť ani toto přátelství křesťanů není neměnnou konstantou (viz např. křížové výpravy).

V kázání byl verš použit proto, že tehdejší akce izraelské armády mi jejich praktiky velmi připomínaly. Jednalo se také o hadís Božího Proroka, mír s ním, který popisuje proroctví boje při řece Jordán (a nikoli v České republice) před Soudným Dnem (tj. jedná se o předzvěst příchodu Dne Soudu). Zde je jeho znění: "Nepřijde soudný den, dokud muslimové nepovedou boj se židy. Budou je zabíjet a oni se budou schovávat za kameny i stromy. A tehdy kámen, či strom vykřikne: "Muslime, služebníče Boží, za mnou je žid, jdi a zab ho."

Zaznamenává ho imám Muslim na autoritu Prorokova společníka Nu'mána, řečeného Abú Hurejry. Jiné verze dokonce upřesňují, na kterém břehu řeky která strana rozbije svůj tábor. Podobné poselství mají i ortodoxní židovské směry neuznávající Izrael -- podle nich dojde, pokud bude obnoven Izrael, na jeho území k masakru židů. Křesťanské zdroje popisují naproti tomu bitvu Armagedon. Možná jde o jednu a touž událost, popisovanou jen z jiných úhlů pohledu. V kázání byl použit, protože situace, která se odehrávala, toto poselství připomínala.

V obou případech očividně nešlo o žádné výzvy k narušování bezpečí našich spoluobčanů židovského či jiného vyznání zde v ČR, ale o vyjádření paralel.

Ohledně konfliktu v Palestině byla v roce 2008 a 2009 dále řeč alespoň ve dvou dalších kázáních. V jednom z nich, ze dne 9. 1. 2009 jsem dokonce vysvětlil, jaký boj mají čeští muslimové za své souvěrce v Palestině vést. Formuloval jsem tehdy čtyři body:

1. Žít ctnostným islámským životem, jako příklad svému muslimskému i nemuslimskému okolí.

2. Manifestovat svou podporu utiskovaným Palestincům, přinášet nezveřejňovanou část zpravodajství a skutečností a tvořit rozumnou opozici podporovatelům Izraele.

3. Své negativní emoce z celé věci přetransformovat do děl a uměleckých projevů, ať již v poezii, próze, či mediálním světě.

4. Bojkot produktů a institucí podporujících sionizmus, doma i v zahraničí. Jsem přesvědčen, že žádný z těchto čtyř bodů nepřesahuje rámec svobodné celospolečenské diskuze a demokratické výměny názorů.

I přes to, že kázání, která jsem přednesl o jiných, daleko více nadčasových problémech, než je blízkovýchodní konflikt, jsou mnohem hodnotnější, nemyslím, že by tato slova o válce v Gaze a sionizmu představovala více než pouhou kritiku sionizmu. A sionizmus je politický směr, který je v pluralitní a svobodné společnosti, stejně jako kterýkoli jiný politický směr, nebo vlády či státní zřízení na něm spočívající, kritizovatelný.

Mám na mysli kritiku podobných projevů jako aktuální incident, kdy byl vystřelením náboje se slzným plynem, navzdory porušení armádních předpisů, zabit palestinský demonstrant házející kameny na obrněné vozidlo , nebo uzavření Chrámové hory a mešity al-Aksá muslimům , nebo připravované legislativní změny omezující a znepříjemňující činnost neziskových organizací v Izraeli , který kritizovala i Hillary Clintonová , nebo slova republikánského kandidáta na prezidenta USA Newta Gingriche, popírajícího existenci palestinského národa a jeho nároky na sebeurčení.

Připomínám, že skloňovaný pojem antisemitismus, jakožto nenávist vůči semitům a semitskému, zahrnuje kromě Židů také Araby. Jak bych mohl být antisemita, když dost mých přátel jsou Arabové? Své přátele a známé mám dokonce i mezi židy. A mezi lidmi, kterých si velmi cením, jsou i jména židovská -- a to nejen jména kritiků sionizmu, např. pánů Chomského a Finkelsteina. Budou z antisemitizmu nařčeni také tito židovští kritici sionizmu?

Jak by mohl nenávidět židy muslim, který ze samé podstaty tohoto svého náboženského vyznání miluje, uznává a následuje židovské proroky starého Izraele, mír s nimi všemi, které zmiňuje i Starý Zákon? A který uznává za pečeť proroků Muhammeda, mír s ním, jenž se oženil s ženou židovského původu a zastal se jí, když byla z tohoto důvodu osočena. Ponechávám k posouzení.

Nyní co se týče hlavních aktérů celé kauzy, jedná se o známá jména v prostředí české muslimské komunity a jejích kritiků. Alespoň někteří se pohybují na "islamoskeptické," ne-li rovnou islamofobní scéně nejméně od roku 2005. Veškeré použité informace jsou dohledatelné, ověřitelné a veřejně dostupné.

Lukáš Lhoťan byl prvním, kdo na svém blogu tato kázání zveřejnil. Podle toho, co je mi známo, není praktika nahrávat páteční kázání a přednášky v mešitách ničím neznámým, někteří muslimové si zkrátka podobné nahrávky pro vlastní potřeby pořizují, sdílejí je a diskutují o nich. Teoreticky by bylo možno najít hodiny podobných nahrávek. Otázka je, proč se objevily právě až nyní.

V době pronesení výše vzpomenutého kázání brojil i Lukáš Lhoťan proti intervenci v Gaze, byl účasten na několika demonstracích a řadu z nich i pořádal. Byl to také on, kdo přinesl do českého tisku informaci o výroku Matana Vilnaie, který vyhrožoval Palestincům holocaustem.

Lukáš Lhoťan vešel ve známost tím, že se po ostré hádce rozešel s vedením brněnské islámské nadace, jmenovitě s panem Muneebem Alrawim. Tento jejich spor se táhl od konce roku 2009 a vyvrcholil vydáním Lhoťanovy knihy v letošním roce. Na začátku jsem fungoval s panem Lhoťanem v jedné organizaci, ale poté, co jsem jej kritizoval za jeho politiku vůči Ústředí muslimských obcí, se naše cesty rozešly. Od té doby Lukáš Lhoťan veřejně očerňuje nejen pana Alrawiho a mě, ale jedinou registrovanou instituci českých muslimů jako celek.

Lukáš Lhoťan také po jistý čas udržoval kontakt s lidmi kolem známého serveru Eurabia.cz, který je znám svými nenávistnými kampaněmi vůči čemukoli muslimskému, kolísajícími od islamoskepse až k vulgárním útokům. Na tomto serveru působí i pan Adam Bartoš, nechvalně proslulý svým návrhem k odsunu muslimů z Evropy. Pan Bartoš také na diskuzi předních českých protimuslimských aktivistů na začátku října tohoto roku prohlašoval, že za ideologií multikulturalizmu stojí židé.

Co se týče Mladých křesťanských demokratů, kteří se také podíleli na šíření této informace, osobně by mě zajímalo např. jak se právě oni postaví k útokům na křesťanské duchovní v Palestině.

Lukáš Petřík z Parlamentních listů, mimo jiné funkcionář Mladé pravice a dopisovatel serveru Euportal.cz je taktéž známá postava. A rozhodně se nejedná o člověka nestranného. Podle informací archivu LIA o. s. prohlásil tento muž u příležitosti vzpomínkové akce 11. září již v roce 2005, že "islámský fundamentalismus totiž vyrůstá ze samé netolerantní a totalitní podstaty islámu." Tento jeho výrok zaznamenala také MP.

Pan Petřík je také dopisovatelem Eurabie.cz, kde již uveřejnil celkem 32 článků, posledním byla dne 31. 7. tohoto roku recenze knihy dalšího předního kritika islámu v ČR, pana Benjamina Kurase, nazvaná "Jak zabít civilizaci."

Zde uvádí na adresu zahraničních muslimských komunit, že "Okupace probíhá již za našimi humny, kousek od hranic, ve Vídni a v Berlíně." O panu Kurasovi pak familierně hovoří: "... jsem rád, že Ben uznává, že křížové výpravy byly i přes své nepochybné přehmaty úsilím zachránit území (a Svatý hrob) dříve patřící křesťanům před útlakem muslimů." A na jiném místě chválí a kvituje Kurasovo tvrzení "nebezpečím není pouze radikální islám - islamismus, ale islám jako náboženství ve svých základních principech." Tím opakuje svůj názor z roku 2005.

Mezi těmi členy židovské komunity, kteří se ostře ohradili proti vzpomínaným slovům v kázání, figurovalo i jméno pana Leo Pavláta, ředitele Židovského muzea v Praze. Vzpomínané demonstrace v roce 2005 se osobně zúčastnil a (podle doložitelných fotografií) stál nedaleko pana Petříka a jeho projev jistě nemohl přeslechnout.

28. 5. 2006 poskytl rozhovor Eurabii.cz a dotazujícím nebyl nikdo jiný, než Lukáš Petřík . V tomto rozhovoru na otázku, zda nepředstavuje zřízení suverénního palestinského státu bezpečnostní riziko pro Izrael, pan Pavlát odpovídá: "Podle mě se v Izraeli nenajde politik, který by přistoupil na hranice totožné s linií příměří z roku 1967, neřku-li na hranice z roku '48. Na to by nepřistoupil ani Rabin. Izrael není stát, který spáchá sebevraždu."

Své teze o řešení blízkovýchodního konfliktu rozšiřuje v samostatném článku uveřejněném 28. 12. 2007 na Eurabii.cz, podle nějž je de facto jakákoli varianta vzniku palestinského státu nepřijatelná kvůli potenciálnímu ohrožení bezpečnosti Izraele. (Nemohu si odmyslet ono proroctví o velké bitvě na Jordáně, které jsem citoval kdysi na kázání.)

Svým popíráním práva Palestinců na sebeurčení tak stojí pan Pavlát přesně na stejné úrovni, jen na opačné straně názorového spektra než ti, kteří nepřiznávají Izraeli legitimitu jakožto státu. Pro korektnost, kontinualita těchto jeho názorů do dnešních dnů není zcela jednoznačná. V článku pro internetovou verzi Českého rozhlasu si 30. června tohoto roku stěžuje na antisemitskou pomluvu o ukamenování toulavého psa v Jeruzalémě ortodoxními židy a vyjadřuje rozhořčení, že se za její přebrání česká média neomluvila, jako to učinila ta na západ od nás. Podobné falešné obvinění se v minulém roce týkalo také ukamenování dívky tatarskými muslimy na Krymu. Česká média se neomluvila ani za ni.

Předpokládám, že uvedené skutečnosti budou alespoň částečně médii publikovány, šířeny a citovány podobně, jako zmiňovaný výpad. Nebo že bude alespoň přiložen odkaz na stránku, kde bude toto mé prohlášení celé.

S pozdravem míru a správného vedení

Lukáš Ali VĚTROVEC

0
Vytisknout
9663

Diskuse

Obsah vydání | 15. 12. 2011