Petr Nečas a investiční zodpovědnost

25. 7. 2011 / Ivo Patta

čas čtení 12 minut

Nečasova vláda se od voleb 2010 zaklíná rozpočtovou zodpovědností. Podívejte se, jak rozpočtovou zodpovědnost pan premiér uskutečňuje ve své vlastní rodině, neboť velké věci se vždy odvíjejí od těch malých.

Dotyčný politik má rodinu. S manželkou vychovává čtyři děti. Podle Českého statistického úřadu se jedná o investici ve výši 6600,- Kč měsíčně, investici nutnou k pokrytí nákladů výchovy jednoho dítěte za jeden měsíc v rodině s příjmy na úrovni mediánu. Vychovávají-li čtyři děti, investují tak obrovskou částku do své důchodové budoucnosti v prvním důchodovém pilíři. Jen do plnoletosti dětí to je celkem 6600 Kč x 12měsíců x 18 roků x 4 děti = 5 milionů 700 tisíc korun.

Pro pořádek vyčíslím také daňové slevy na děti. Za každé dítě to je částka 11604,- Kč za rok. Ve srovnání s dospělým je dítě podle Ministerstva financí ČR jen polo-člověk, proto je u něj i odečitatelná částka jen poloviční. Nemá proto žádný vztah ke skutečným nákladům na výchovu dětí v rodině. Při porovnání nákladů a daňového odečtu se dostáváme k celým 14 % zohledněných státem na výchovu dětí v ekonomicky aktivní rodině. Pro porovnání, v roce 1992 stát sanoval plných 53 % nákladů na výchovu dětí v rodinách.

Základní problém pana předsedy vlády s důchodovou reformou na mikroekonomické úrovni, tj. na úrovni vlastní rodiny spočívá v tom, že není schopen zhodnotit význam informací, které svými vlastními ústy říká. Například na VIII. mezinárodním fóru Zlaté koruny mluvil "otevřeně" v 19' 40'' svého projevu o tom, že ekonomicky aktivní střední generace platí v rámci průběžného systému penzi stávajícím penzistům.

Otevřenost projevu politika však neznamená v daném případě vnímání reality a porozumění realitě.

 Jak jinak okomentovat myšlení pana premiéra, když mluví o zásluhovosti údajně plynoucí z placeného "sociálního pojistného", které sám nazývá správně daní, a přitom se hned následně zmiňuje o skutečném, tj. průběžném financování starobních důchodů. Petr Nečas není schopen pochopit, jak moc si protiřečí. Nemůže existovat zásluhovost z platby sociálního pojistného, když, jak sám říká: "ekonomicky aktivní střední generace platí v rámci průběžného systému penzi stávajícím penzistům". Je tomu tak proto, že uvedené odvody na "sociální pojištění" nejsou penězi ukládanými na můj důchod. Jedná se o peníze, které platím vlastním rodičům zcela logicky za to, že mne vychovali.

Ve vzpomínaném projevu na fóru Zlaté koruny P. Nečas mnohokrát použil demografický argument. Sám si přitom plní spolu s manželkou Radkou své demografické povinnosti téměř na 200 % tím, že vychovává nikoliv ono statistické minimum 2,1 dítěte na jednu ženu, ale 4 děti na svoji ženu.

Přitom podle dat Českého statistického úřadu v roce 2001 byl podíl rodin se 4 a více dětmi pouhých 0,7 % na celkovém počtu rodin, zato rodiny bezdětné přesáhly v uvedeném roce již polovinu z celkového počtu rodin, konkrétně 53,3 %.

Teď je na řadě ta klíčová otázka. Proč investuje pan premiér do něčeho, co vůbec nepotřebuje k zajištění svého spokojeného stáří? Dokonce se dá říci, že je sám proti sobě a své ženě. Ty obrovské peníze, vkládané do výchovy dětí by mohl klidně využít jinak. Např. investicí do bydlení, exotické dovolené. Místo toho se hádá pan premiér s opozicí a dokonce s koaličními partnery o prodloužení věku odchodu do důchodu a také o možnost vyvedení části peněz ze stávajícího důchodového systému a jeho předání do rukou soukromým investorům. Sám si přitom jistě hodlá již z propagačně - politických důvodů spořit na své stáří.

Ano, pan premiér, na rozdíl od mnohých, razantně investuje výchovou svých dětí do I. důchodového pilíře. Na straně druhé, ke své vlastní škodě a škodě své manželky, prosadil další prodloužení věku odchodu do důchodu a v rámci tzv. druhé etapy důchodové reformy se snaží přimět ze zákona občany k plošnému investování do penzijních fondů, dokonce za cenu vyvedení části peněz z průběžně financovaného důchodového systému.

Jaký to bude mít konkrétní dopad na rodinu pana premiéra?

Otec Petr Nečas půjde do důchodu téměř v 65 letech (64 letech a 10 měsících). Matka Radka Nečasová odejde do důchodu v 63 letech a 2 měsících stáří. Důchod otce Nečase z I. důchodového pilíře bude podle důchodových reforem vlády 24 664,- Kč měsíčně. Do toho se promítne v souladu se zákonem inflace a vývoj mezd do doby odchodu do důchodu. Při využití II. spořícího důchodového pilíře a výnosnosti fondu 2% pak připočítáme 1637,- Kč měsíčně. Důchod P. Nečase celkem 26301,- Kč měsíčně.

Matka Radka Nečasová, pokud se převážně věnovala výchově svých čtyř dětí a neměla obvyklou prebendu v podobě členství v dozorčí radě některého ze státních podniků, bude mít velmi nízký důchod, v rozmezí životního minima a podprůměrným důchodem, tak typickým pro matky, které pracovaly, ale svoji kariéru musely přerušovat z důvodu výchovy dětí v předškolním věku. Je tomu tak stále, zejména z důvodu nedostatku předškolních zařízení.

Přitom děti manželů Nečasových, pokud dosáhnou alespoň na průměrný plat, budou odvádět měsíčně na sociální pojištění (ze kterého jsou výhradně financovány starobní důchody), celkem měsíčně 29164,- Kč.

Z uvedené kalkulace jednoznačně plyne několik závěrů:

  • manželé Nečasovi si uložili dostatek peněz do I. důchodového pilíře prostřednictvím výchovy svých dětí a to i v případě, že důchod P. Nečase bude zhruba dva a půl násobkem současného průměrného důchodu,
  • jejich děti i v případě vysoce nadprůměrného důchodu otce, budou schopny při průměrném výdělku financovat důchody svých rodičů,
  • z toho je jasné, že důchodovou reformu manželé Nečasovi vůbec nepotřebují a to ani v segmentu prodlužování věku odchodu do důchodu, ani v segmentu penzijního připojištění. Jinak řečeno, otcem Nečasem prosazovaná důchodová reforma je pro jeho rodinu naprosto zbytečná, dokonce můžeme říci škodlivá,
  • penzijní připojištění pro P. Nečase otce je z hlediska následného plnění ve výši 1637,- Kč měsíčně, nesmyslným spořením na slanou vodu.

Paní Radka Nečasová řekla: "Post předsedy vlády pro něj není důležitý sám o sobě, ale má jasnou představu, kam má tato země směřovat".

Přitom jako matka čtyř dětí paní R. Nečasová dopadne jako sedláci u Chlumce, protože její bezdětné vrstevnice na rozdíl od ní nemusí podstoupit žádná rizika, peníze ušetřené na výchově dětí mohou utratit nebo investovat, nemusí mít druhou směnu a mají daleko vyšší starobní důchody z peněz odváděných dětmi těch druhých, v daném konkrétním případě dětmi manželů Nečasových.

Pan P. Nečas při sjezdu ODS v roce 2008 pronesl následující slova: "Toto je má nabídka. Ivan Langer tady při své kandidatuře na 1. místopředsedu řekl, že chce být první na práci. Já se Vám nabízím jako Petr Nečas na místo druhého, třetího, čtvrtého či pátého místopředsedy, jako první na myšlení".

Paní Radko Nečasová, připadají Vám reformy prosazované otcem Vašich dětí jako promyšlené? Skutečně si po přečtení uvedených argumentů myslíte, že Váš muž: "má jasnou představu, kam má tato země směřovat"? Nebo máte chuť vzít váleček na nudle a rozsvítit v hlavě Vašeho muže pár jiskřiček poznání?

Po přečtení si mnozí řeknou: kritika je hezká věc, ale co s ní, když nedokážete předložit řešení pro rodinu premiéra P. Nečase, nebo pro mne samotného. Řešení samozřejmě existuje. Přitom není vůbec revoluční, jde o pouhou evoluci, navíc v minimalistické verzi. Ve stávajícím zákoně č. 155/1995Sb. "O důchodovém pojištění" dojde k částečné změně paragrafu č. 32 a doplnění dvou dočasných příloh. Také je vhodné provést změnu názvu zákona ze stávajícího "O důchodovém pojištění" na nový: "O důchodové dani". V tom případě i ti lhostejní si konečně všimnou, že odvodem sociálního pojištění financují důchody svých rodičů a prarodičů.

Po přijetí "Integrovaných reforem, důchodové a sociální pro Českou republiku", by se začal dosažený věk odchodu do důchodu manželů Petra a Radky Nečasových zkracovat, místo toho, aby se prodlužoval. Současně se postupně sjednotí věk odchodu do důchodu u obou pohlaví, protože se výchova dětí zohlední i mužům. Paní Radka Nečasová by mohla odejít do důchodu za podmínky čtyř dětí vychovaných do plnoletosti, tj. 18 let věku, v 59 letech a 6 měsících, místo v manželem prosazovaných 63 letech a 2 měsících. Pan Petr Nečas může odejít do důchodu již v 60 letech věku, namísto v osobně prosazených 64 letech a 10 měsících.

Výše důchodu by se u pana P. Nečase neměnila, pokud se radikálně nezmění pravidla výpočtu. To znamená, že pan P. Nečas by měl důchod ve výši 24 664,- Kč měsíčně. Do toho by se započítala, v souladu se zákonem, inflace a vývoj mezd do doby odchodu do důchodu. U paní Radky Nečasové by došlo k navýšení důchodu k průměrnému, protože se jí zohlední péče o děti do 3 let věku, jako ekvivalent její kvalifikaci odpovídajícího zaměstnání.

Co je ale nejdůležitější, I. důchodový pilíř zůstane trvale udržitelný. To dá perspektivu mladým lidem, včetně jasné zprávy, že na vlastní stáří musím nutně investovat buď řádnou výchovou dětí, nebo penězi odkládanými na vlastní stáří. Není možno nadále přenášet starost o stáří bezdětných, v rámci bezbřehé a přitom nezasloužené solidarity, na děti těch druhých. Nelze to dále činit již z toho důvodu, že v novém tisíciletí je již více rodin bezdětných než těch s dítětem či dětmi.

0
Vytisknout
11191

Diskuse

Obsah vydání | 26. 7. 2011