V zemích, kde byly spalničky pod kontrolou, nyní dochází k jejich prudkému nárůstu a cenu za to platí děti

20. 11. 2026

čas čtení 9 minut

 

USA, Mexiko a Bolívie se tento týden připojily k nezáviděníhodnému klubu zemí, které přišly o status zemí bez spalniček


Úmrtí způsobená spalničkami nejsou klidná. Ve své nemocnici v Ugandě léčí doktor Eric Wobudeya malé kojence poté, co virus napadl jejich plíce a dýchací cesty nebo vyvolal zápal plic.

„Jsou to děti, které umírají a bojují o kyslík,“ řekl.

Po celém světě čelí děti důsledkům nízké nebo klesající proočkovanosti proti spalničkám.

 

Tento týden mezinárodní zdravotničtí představitelé oznámili alarmující vývoj: USA, Mexiko a Bolívie přišly o status zemí bez spalniček. Připojily se tak k nezáviděníhodnému klubu zemí, které kdysi měly tuto smrtelnou infekci pod kontrolou, ale nyní zažívají její návrat – včetně Velké Británie z počátku tohoto roku, Kanady, Rakouska, Arménie, Španělska, Ázerbájdžánu a Uzbekistánu. Země ztratí status země bez spalniček, pokud se stejný kmen nemoci šíří na jejich území nepřetržitě déle než jeden rok.

Tento trend je způsoben faktory, jako jsou dezinformace, narušení služeb během pandemie covidu a dokonce i úspěchy očkování v předchozích desetiletích, díky nimž lidé zapomněli, jak nebezpečné spalničky mohou být. Odborníci se obávají, že škrty v pomoci ze strany bohatých zemí, včetně USA a Velké Británie, pravděpodobně situaci v chudších zemích ještě zhorší.

Frustrace mezi zastánci veřejného zdraví je hmatatelná. „Zaznamenáváme případy spalniček v oblastech, kde byla tato nemoc pod kontrolou, a cenu za to platí děti,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russellová. „Máme vakcínu proti spalničkám, která chrání děti a od roku 2000 zachránila téměř 59 milionů životů. Neměli bychom ustupovat této nemoci, které lze předcházet.“

Nákaza spalničkami oslabuje imunitní systém dítěte, což ho na měsíce či roky činí náchylnějším k dalším infekcím, zejména pokud trpí podvýživou. Může způsobit poškození mozku, ztrátu sluchu nebo slepotu. Podle údajů Světové zdravotnické organizace onemocnělo v roce 2024 spalničkami odhadem 11 milionů lidí – většina z nich byla mladší pěti let – a 95 000 jich zemřelo.

Virus je extrémně nakažlivý a ve vzduchu přetrvává až dvě hodiny; až 90 % nechráněných osob vystavených spalničkám se jimi nakazí. Panují obavy, že se jedná o varovný signál pro návrat dalších nemocí, kterým lze předcházet očkováním.

Wobudeya, vedoucí pediatr v národní referenční nemocnici Mulago v Kampale, říká, že spalničky z jeho nemocnice na čas zmizely.

Ve svém projevu na Světové konferenci Unie o zdraví plic, která se tento týden konala v Brazílii, uvedl: „Až do roku 2023 jsme spalničky neviděli, a to po dobu asi 10 let. Měli jsme celé oddělení [pro spalničky] – to oddělení se vyprázdnilo a ve skutečnosti bylo přeměněno na jiné oddělení.

„Ale v posledních třech či čtyřech letech se spalničky vrátily. Příčinou návratu spalniček je v podstatě nedostatečné očkování.“

Celosvětová míra proočkovanosti proti spalničkám stagnuje pod hranicí 95 %, která je nezbytná k vytvoření kolektivní imunity a prevenci ohnisek viru. V roce 2025 84 % oprávněných dětí obdrželo první dávku vakcíny proti spalničkám, u druhé dávky tento podíl klesl na 77 %.

Zprávy z Ameriky nejsou špatné jen pro dotčené země. Odborníci varují, že ohnisko spalniček kdekoli se může prostřednictvím cestování rozšířit do dalších zemí. Ačkoli je riziko nižší v zemích s relativně vysokou proočkovaností, téměř všude se vyskytnou zranitelné skupiny obyvatel. Například v Hackney ve východním Londýně obdrželo pouze 58 % pětiletých dětí nastupujících v roce 2025 do školy dvě dávky vakcíny MMR.

Některé děti nelze očkovat, protože mají z nějakého důvodu oslabený imunitní systém, například kvůli rakovině krve. Jiné jsou na rutinní očkování příliš malé. Jejich bezpečnost závisí na vysoké proočkovanosti širší populace.

Jejich rodiče mohou čelit obtížným rozhodnutím, uvedla dr. Boghuma Titanji, odborná asistentka medicíny na Emory University v Atlantě v USA. „Jak zajistit bezpečnost těchto dětí ve společných prostorech, jako je veřejná doprava, školky, školy, nebo prostě při pohybu ve světě obecně? Máte je držet doma, nechat je neustále nosit roušky, nebo žít v neustálém strachu z infekce, která by mohla vašemu dítěti zásadně změnit život?“

V USA šířil ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. protivakcinační poselství, včetně zpochybňování toho, zda vakcína MMR – která chrání proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám – způsobuje autismus. Mýtus o souvislosti mezi touto vakcínou a autismem poprvé rozšířil britský lékař Andrew Wakefield ve své studii z roku 1998. Byl vyloučen z lékařského registru kvůli diskreditovanému výzkumu.

„USA byly v minulosti lídrem v oblasti veřejného zdraví a udávaly tempo zdravotním zásahům po celém světě. Obávám se, že převládající protiočkovací narativy, které přispěly k poklesu proočkovanosti a k opětovnému výskytu spalniček v USA, hrozí, že se rozšíří i do dalších zemí,“ uvedla Titanji – což by mohlo negativně ovlivnit „důvěru v očkování, jeho přijetí a proočkovanost“ v těchto zemích.

„Musíme také vzít v úvahu nedostatek pozitivních sdělení o přínosech očkování a skutečnost, že si mnoho lidí již nepamatuje, jak závažná mohou být onemocnění, jako jsou spalničky,“ řekla. „Když se lidé s určitým onemocněním setkávají jen zřídka, je snazší podceňovat rizika, která představuje.“

Nesmí se podle ní opomíjet ani praktické překážky, jako jsou „potíže s objednáním nebo dostavením se na schůzku, jazykové bariéry, nestabilní bydlení a potíže s přístupem ke zdravotní péči“. „Pokud chceme tento trend zvrátit, musíme řešit jak důvěru ve vakcíny, tak i přístup k nim.“

Ukázalo se, že jednoduché systémy, jako je nabídka termínů mimo ordinační hodiny nebo zasílání upomínek, zvyšují proočkovanost.

Mnohé části světa nikdy nebyly bez spalniček. Demokratická republika Kongo se potýká s tímto virem ve stejné době, kdy se úřady snaží zvládnout epidemii eboly. V Bangladéši zuří epidemie spalniček, od března bylo zaznamenáno téměř 240 000 podezřelých případů a 1 282 úmrtí.

„Pozoruji nárůst případů tam, kde je vysoká míra chudoby a nízká potravinová bezpečnost. A tyto podmínky zvyšují riziko, že u dětí dojde k závažným komplikacím,“ uvedl dr. Duot Kezekiah, všeobecný chirurg ve státní nemocnici v Kuajoku v Jižním Súdánu.

V zemích, jako je ta jeho, s přetíženými zdravotnickými systémy, znamená nedostatek laboratorního vybavení, že virus může zůstat příliš dlouho neidentifikován, že rozsáhlá péče potřebná pro pacienta není k dispozici a že izolace nezbytná k ochraně ostatních pacientů je nemožná.

Dr. Ben Kasstan-Dabush, odborný asistent v oboru globálního zdraví na London School of Hygiene & Tropical Medicine, uvedl, že pandemie Covid-19 narušila rutinní očkovací programy po celém světě „a vyvolala potřebu intenzivního dohánění zpoždění a zdrojů k identifikaci a pozvání dětí, které zůstaly nedostatečně očkované“.

Uvedl, že snahy o zvýšení proočkovanosti by mohly být zasaženy „výraznými škrty ve financování globálního zdraví a rozvoje ze strany USA a zejména Velké Británie“.

Ztráty ve stavu eliminace spalniček však lze zvrátit. A dokonce i v některých z nejhůře dostupných oblastech dostávají nové děti své vakcíny. Od roku 2022 konsorcium Reach, vedené Mezinárodním záchranným výborem (International Rescue Committee), vyjednalo s vládami a de facto orgány očkování více než 1 milionu dětí v Čadu, Nigérii, Etiopii, Súdánu, Jižním Súdánu a Somálsku, žijících v oblastech, které byly pro humanitární týmy uzavřeny.

„Nemůžeme si dovolit usnout na vavřínech. Musíme lidem usnadnit přístup k očkování, bojovat proti dezinformacím, kdekoli se objeví, a připomínat veřejnosti, proč je očkování důležité,“ uvedl dr. David Hughes, vedoucí přednášející na katedře biologie Univerzity v St Andrews. „Ochrana před spalničkami je společnou odpovědností (očkováním chráníte svou rodinu, přátele i neznámé lidi, s nimiž přicházíte do styku), a musíme jednat, abychom zabránili tomu, že se nemoc, kterou umíme zvládnout, opět stane vážnou hrozbou.“


Zdroj v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
195

Diskuse

Obsah vydání | 20. 11. 2026