Glosa
Nový světový pořádek aneb žádná Jalta 2.0 se nekoná
20. 11. 2026 / Daniel Veselý
Domnívám se, že 21. století bude patřit Číně a obecně východoasijskému regionu, kam se přesouvá těžiště politické, ekonomické a technologické moci. Jde o zásadní tektonické posuny, o nichž samozřejmě můžeme debatovat, jejich vektor se však zdá být zřejmý. Čína, Spojené státy ani Rusko si podle mého soudu rozhodně nerozdělují svět, protože mezi nimi panuje řada hlubokých rozporů. Jedná se především o ožehavou otázku Tchaj-wanu, čínskou a americkou vojenskou přítomnost v Jihočínském moři či o existenci Američany vedených protičínských aliancí, jako jsou AUKUS a Quad.
Bílý dům i nadále prodává zbraně Evropské unii, která je poskytuje Ukrajině. Ve strategických dokumentech Spojených států je Čína i nadále vykreslena jako hlavní systémový rival (pacing challenge), zatímco Ruská federace je označena za sekundárního rivala a trvající, avšak zvládnutelnou hrozbu (manageable threat).
Rozhodně tedy nejde o to, že by si tyto velmoci mezi sebou v tichosti rozkrájely svět, ačkoli je zjevné, že usilují o regionální dominanci. Spojené státy coby někdejší a bezkonkurenční globální hegemon však i nadále usilují o zvrácení těchto trendů.
Evropa se v tomto novém uspořádání ocitá na periferii světového dění, ekonomicky stagnuje a postupně upadá do irelevance. Vzpomeňme si na přelomovou zprávu Maria Draghiho o zaostávání Evropy za Čínou a Spojenými státy. Nabízí se otázka, jak na tyto systémové změny Evropská unie zareaguje.
Diskuse