MĚŘÍTKO: Měl Oskar Krejčí pravdu?

9. 10. 2026 / Fabiano Golgo

V září 2011 zveřejnily Britské listy text politologa Oskara Krejčího „Proč bude válka". Patří dodnes k nejčtenějším článkům v historii BL. Jeho titul nebyl metaforou ani pouhou provokací. Krejčí skutečně tvrdil, že se pod zdánlivě mírovým povrchem světové politiky hromadí podmínky, které mohou vést k velké válce. (https://www.blisty.cz/art/60320-proc-bude-valka.html)

Krejčí tehdy pojmenoval čtyři „nálože": výměnu světového hegemona, zbrojení, krizi životního způsobu západních středních vrstev a kvalitu politických elit. Zvláštní pozornost věnoval rychlému růstu Číny a ztrátě někdejší jednoznačné převahy Spojených států. Připomínal Thúkydidovu starou otázku: co se stane, když rostoucí mocnost začne ohrožovat postavení té dosavadní?

;

Druhou náloží bylo zbrojení. Krejčí psal v době, kdy světové vojenské výdaje podle tehdejších údajů SIPRI činily přibližně 1,6 bilionu dolarů a Spojené státy představovaly přes dvě pětiny celosvětového účtu. Varoval, že zbrojení není pouze reakcí na nebezpečí: samo může vytvářet politické, ekonomické a institucionální podmínky, které použití vojenské síly usnadňují. 

Patnáct let poté už tuto úvahu nečteme ve stejném světě. Rusko vede válku proti Ukrajině, Evropa znovu masivně zbrojí, Polsko vydává na armádu podíl ekonomiky, který by v roce 2011 působil mimořádně, Německo opustilo desetiletí vojenské zdrženlivosti a světové vojenské výdaje dosáhly v roce 2025 2,887 bilionu dolarů — historického maxima zaznamenaného SIPRI a jedenáctého roku růstu v řadě. 

To ovšem ještě neznamená, že Krejčí „měl pravdu". Jeho text nepředpovídal jednoduše další regionální válku. Mluvil o nebezpečí velké války, v níž by proti sobě stály mocnosti schopné zasahovat území protivníka. A sám na konci článku zdůrazňoval, že válka není nevyhnutelná. Právě proto má smysl vrátit se k textu nikoli s triumfálním „on to předpověděl", ale s čísly.

Toto Měřítko bere jednu z jeho čtyř náloží — zbrojení — a porovnává svět roku 2011 se světem roku 2025: kolik lidstvo vydávalo na armády tehdy a kolik dnes, jak se změnila americká převaha, jak rychle roste Čína, co se stalo s Ruskem, Ukrajinou, Německem a Polskem a jak se proměnila hranice dvou procent HDP v rámci NATO.

Nejde tedy jen o otázku, zda vojenské rozpočty rostou. Zajímavější je, kdo dnes zbrojí, jak rychle a jak se přitom změnilo rozložení síly, které Krejčí v roce 2011 považoval za jednu z hlavních příčin budoucího nebezpečí.

Nechceme dokázat, že Oskar Krejčí předpověděl válku. Chceme změřit, co se stalo se světem, před kterým tehdy varoval.

MĚŘÍTKO 
Měl Oskar Krejčí pravdu? 10 čísel mezi rokem 2011 a dneškem: