28. 9. 2026 / Petr Waniek Horváth
Andrej Babiš má další soudní spor. Tentokrát s firmou Seznam.cz a jejím majitelem Ivo Lukačovičem. Soud po něm chce doložit pravdivost některých výroků, které o Seznamu a jeho médiích veřejně pronesl. Spor se týká dvanácti výroků. Seznam požaduje mimo jiné omluvu, odstranění některých příspěvků a zdržení se dalších podobných tvrzení.
A už teď se nabízí otázka: co přijde, pokud soud nakonec nerozhodne podle představ Andreje Babiše?
Soudce Petr Wulkan rozlišil mezi skutkovými tvrzeními, hodnotícími soudy a výroky smíšenými. U konkrétních skutkových tvrzení lze zkoumat, zda jsou pravdivá. Babišův právní zástupce proto dostal třicet dní na doplnění důkazů. Další jednání je naplánováno na prosinec.
Samotný princip není nijak nový. Když někdo tvrdí konkrétní ověřitelnou skutečnost, musí být schopen pro ni nabídnout odpovídající podklady. Zajímavostí je především postavení účastníků: na jedné straně současný premiér, na druhé významná česká mediální skupina.
Jedním z nejzávažnějších tvrzení je Babišův údaj, že Ivo Lukačovič měl dostat na Kypr přibližně šest miliard korun na dividendách a že nebyla zaplacena srážková daň kolem 900 milionů korun.
Tady nestačí prokázat existenci kyperské společnosti nebo nějakou vazbu na Kypr. Pokud má být prokázáno právě tvrzení o nezaplacené dani, musí být doloženo, jaká transakce proběhla, komu byly dividendy vyplaceny, jaká byla vlastnická struktura a především proč z ní vznikla povinnost zaplatit konkrétní daň a proč podle Babišova tvrzení zaplacena nebyla.
Existence kyperské společnosti sama o sobě ještě neprokazuje nezaplacení české daně.
Babiš také tvrdí, že média vlastněná Lukačovičem o něm lžou a manipulují s fakty. Jenže kritické psaní ještě není důkazem lži.
Pokud má být takové tvrzení obhájeno jako skutkové tvrzení, bude třeba ukázat konkrétní články, označit, co v nich bylo nepravdivé či zmanipulované, a doložit, v čem přesně tato nepravdivost spočívala.
Samotný seznam článků kritických vůči Babišovi tedy nemusí dokazovat ani lhaní, ani manipulaci.
Podobně je to s tvrzeními o penězích, které měla média dostávat od státu. Doložení státní smlouvy nebo platby může prokázat, že peníze skutečně odešly. Samo o sobě ale neprokazuje existenci nějakého „penězovodu“, natož korupci médií nebo ovlivňování jejich redakčního obsahu.
Je rozdíl mezi doložitelnou platbou a tvrzením o jejím účelu. A právě ten může být v tomto sporu zásadní.
Andrej Babiš samozřejmě může média kritizovat. Může nesouhlasit s jejich články, označovat jejich práci za jednostrannou nebo podle něj nekvalitní. Něco jiného je ale tvrdit jako fakt, že konkrétní firma nezaplatila stovky milionů na daních, že média systematicky lžou a manipulují nebo že přes ně tečou peníze v rámci nějakého „penězovodu“.
Čím konkrétnější tvrzení, tím konkrétnější by měl být také důkaz. U premiéra, jehož výroky mají obrovský veřejný dosah, to platí zvlášť.
Celý spor má ještě jednu rovinu, která může být nakonec důležitější než samotná otázka, zda Babiš prokáže šest miliard, 900 milionů nebo jednotlivá tvrzení o médiích.
Můžeme téměř jistě počítat s tím, že pokud soud nerozhodne tak, jak si Andrej Babiš přeje, nebude následovat pouze kritika rozsudku. Znovu se začne zpochybňovat nezávislost a nestrannost české justice.
Není to představa vycházející z ničeho. Soudcovská unie Babiše nedávno vyzvala, aby doložil své výroky o „mafii, která vás zavře na objednávku“, nebo se podobných tvrzení zdržel. Babiš svou kritiku justice hájil a odkazoval mimo jiné na kauzu Čapí hnízdo.
Pokud soud řekne, že některá Babišova tvrzení neprokázal, bude samozřejmě možné rozsudek kritizovat a využít opravné prostředky. Vzhledem k dosavadnímu vývoji ale můžeme očekávat i další kolo zpochybňování nezávislosti justice.
A pokud k tomu skutečně dojde, bude to – a to je ze strany samotného premiéra na pováženou – další kopanec do důvěry v českou justici a právní stát.
Diskuse