Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Briefing k válce na Ukrajině: Češi nabízejí stíhačky na lov dronů, Zelenskyj upozorňuje na nedostatek prostředků protivzdušné obrany

17. 1. 2026

čas čtení 4 minuty

Foto: Lehký stíhací letoun L-159 je pravděpodobně letounem, který slíbil prezident České republiky Petr Pavel Volodymyru Zelenskému

Česká republika brzy poskytne Ukrajině „střední bojová letadla, která jsou vysoce účinná v boji proti dronům”, řekl v pátek v Kyjevě prezident Petr Pavel svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému, upozorňuje Guardian. Jen doufejme, že to Babišova vláda nezablokuje, protože Babiš "chce mír". Pavel již dříve uvedl, že české podzvukové stíhačky L-159 by mohly být převedeny na Ukrajinu. „Věřím, že se nám podaří tuto záležitost rychle a úspěšně vyřešit,“ řekl Pavel na tiskové konferenci se Zelenským.
Česká armáda disponuje 24 jednomístnými a dvoumístnými letouny L-159, které se používají k výcviku a podpoře pozemních sil. Mohou být vyzbrojeny raketami a kulometnými kontejnery. Irácká armáda tyto stíhačky použila ve válce proti Islámskému státu a jejich flotily vlastní soukromé společnosti, které je zapůjčují letectvům USA a Velké Británie pro bojový výcvik. Hlavním stíhacím letounem České republiky je švédský Saab JAS-39 Gripen. Pavel uvedl, že Praha by mohla dodávat také systémy včasného varování, jako jsou radary.

Zelenskyj mezitím připustil problémy s ukrajinskou protivzdušnou obranou v kritickém okamžiku války. Některé systémy dodané Ukrajině západními spojenci vyčerpaly munici uprostřed vlny ruských útoků, které devastovaly energetickou infrastrukturu jeho země. „Až do dnešního rána jsme měli několik systémů bez raket. Dnes to mohu říci otevřeně, protože dnes ty rakety mám... Ráno jsme obdrželi podstatný balík.“ Vyzval evropské spojence i USA, aby zvýšili dodávky.

Ukrajina a USA budou v sobotu v Miami jednat o bezpečnostních zárukách a hospodářském oživení Ukrajiny, uvedla v pátek velvyslankyně Kyjeva v USA Olga Stefanišyna. Zelenskyj řekl, že doufá, že Ukrajina podepíše bezpečnostní záruky s USA příští týden, pravděpodobně na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. V Miami budou Ukrajinu zastupovat Kyrylo Budanov, vedoucí prezidentské kanceláře, a Rustem Umerov, tajemník ukrajinské rady obrany, uvedla velvyslankyně, aniž by jmenovala účastníky ze strany USA. Budou diskutovat o bezpečnostních zárukách a poválečné obnově. „Cílem návštěvy je finalizovat tyto dohody s našimi americkými partnery,“ uvedla Stefanišyna.
Většina Ukrajinců by silně nesouhlasila s stažením vojsk ze zbytku Doněcké oblasti, kterou stále kontroluje Kyjev, výměnou za bezpečnostní záruky ze strany Evropy a USA, jak vyplývá z průzkumu zveřejněného v pátek. Kyjevský mezinárodní institut sociologie (KIIS) uvedl, že 54 % Ukrajinců tuto myšlenku kategoricky odmítlo; 39 % by ji přijalo s neochotou. „Ti, kteří jsou ochotni souhlasit, očekávají poměrně významné bezpečnostní záruky,“ uvedl výkonný ředitel KIIS Anton Hrušeckyj. Průzkum byl proveden na začátku ledna mezi 601 respondenty na území kontrolovaném Ukrajinou.
Téměř 70 % nevěřilo, že současné jednání povede k trvalému míru, přičemž 57 % se domnívalo, že Rusko by znovu zaútočilo, pokud by došlo k příměří na současných frontových liniích a k bezpečnostním zárukám od spojenců. I kdyby byly bezpečnostní záruky poskytnuty, 40 % věří, že USA by v případě obnovené ruské invaze neposkytly podporu, zatímco 39 % si myslí, že by ji poskytly. Rusko veřejně projevilo malý zájem o zmírnění svých požadavků a vyjádřilo se jen málo k 20bodovému mírovému rámci, který se Ukrajina a USA snaží dokončit.
Rusko a Ukrajina se v pátek dohodly na lokálním příměří, aby bylo možné opravit poslední zbývající záložní elektrické vedení v jaderné elektrárně v Záporoží, podle jaderné dozorčí agentury OSN IAEA. Záporoží je největší jaderná elektrárna v Evropě a od března 2022 je nelegálně okupována ruskými silami. Jejích šest reaktorů je od okupace odstaveno, ale stále potřebuje elektřinu, aby bylo možné bezpečně chladit jaderné palivo.