EU zmrazí ruská aktiva v hodnotě 210 miliard eur na dobu neurčitou

13. 12. 2025

 
Před tímto krokem musely být sankce EU, na nichž bylo zmrazení aktiv založeno, každých šest měsíců obnovovány, což vytvářelo prostor pro vlády přátelské ke Kremlu, jako je Maďarsko, aby tento krok vetovaly.

Rozhodnutí padlo několik hodin poté, co ruská centrální banka oznámila, že podává žalobu na Euroclear, bruselský centrální depozitář cenných papírů, který tato aktiva spravuje. Tato organizace, kdysi málo známá součást mezinárodního finančního systému, která je nyní v centru pozornosti, nemá žádný vliv na to, jak jsou zmrazené prostředky využívány.

Žaloba podaná u moskevského soudu tvrdí, že „nelegální jednání“ Euroclearu způsobilo „škodu“ schopnosti centrální banky spravovat fondy a cenné papíry.

Euroclear se odmítl vyjádřit, ale mluvčí uvedl, že „v současné době čelí více než 100 soudním sporům v Rusku“.

Minulý týden Evropská komise navrhla půjčku ve výši 90 miliard eur pro Ukrajinu, zajištěnou ruskými aktivy zmrazenými v EU od jejího plnohodnotného vpádu. Tento plán však zablokovala Belgie, která se obává laviny žalob z Moskvy a zabavení belgických aktiv v této zemi.

Belgický premiér Bart De Wever se v pátek setkal s Keirem Starmerem v Downing Street, aby projednali dlouho plánované rozhovory o resetování vztahů mezi EU a Spojeným královstvím, migraci a ruských aktivech.

Mluvčí De Wevera uvedl, že diskutovali o „možném využití hodnoty zmrazených ruských státních aktiv“ a „dohodli se, že budou i nadále úzce spolupracovat, aby dosáhli pokroku v této složité otázce“.

Mluvčí Downing Street vydal téměř identické prohlášení, ve kterém uvedl: „Bylo jasné, že se shodli na tom, že udržení ekonomického tlaku na Rusko a posílení pozice Ukrajiny zůstává jediným způsobem, jak dosáhnout spravedlivého a trvalého míru.“

Setkání se koná před summitem EU příští týden, na kterém lídři slíbili rozhodnutí o financování Ukrajiny v letech 2026–2027, a to navzdory varováním, že Kyjevu na jaře příštího roku dojdou peníze na financování obrany a platy lékařů a učitelů.

Úředníci EU se domnívají, že navrhovaná půjčka ve výši 90 miliard eur pokryje dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na příští dva roky, a očekávají, že zbytek poskytnou další „mezinárodní partneři“ Kyjeva.

Belgická vláda tvrdí, že musí mít od partnerů v EU záruky, že nebude muset platit účet v řádu miliard eur, pokud bude žalována Ruskem.

De Wever již dříve označil návrh za „zásadně nesprávný“ a argumentoval, že by porušoval mezinárodní právo a ohrozil stabilitu eura.

Jako známku napětí kolem tohoto plánu Belgie, Bulharsko, Malta a Itálie uvedly, že o použití zmrazených aktiv by měli rozhodovat pouze lídři EU. V pátek ve svém prohlášení, v němž oznámily podporu klauzuli o mimořádných pravomocích k neomezenému zmrazení finančních prostředků, vyzvaly země EU, „aby pokračovaly v hledání a diskusi o alternativních možnostech v souladu s právem EU a mezinárodním právem“.

Belgie tvrdí, že EU by si měla půjčit peníze na kapitálových trzích, aby financovala Ukrajinu, a to s využitím  přidělených prostředků (rezervy) v rozpočtu EU. Mnoho členských států se však zdráhá přijmout další společný dluh.

Německo, které je obvykle zastáncem ekonomické ortodoxie, považuje plán zmrazení aktiv za nejlepší možnost a zavázalo se poskytnout Belgii čtvrtinu potřebných záruk.

Úředníci EU tvrdí, že právní riziko pro Euroclear, a tedy i pro Belgii, by bylo omezené.

V rámci tohoto složitého plánu by EU půjčila hotovost od Euroclear a poté tyto prostředky půjčila Ukrajině, přičemž Rusko by zůstalo právním vlastníkem aktiv. Ukrajina by peníze splatila pouze v případě, že by od Moskvy obdržela odškodnění za kolosální škody způsobené během války.