Už i Kalousek mluví o pěti stech miliardách, které vzaly nízké daně státnímu rozpočtu, ale politiky to nezajímá
30. 11. 2025 / Boris Cvek
čas čtení
6 minut
Miroslav
Kalousek rozjel „kampaň“, v níž tvrdí – zcela správně
– že Petr Fiala, Tomio Okamura a Andrej Babiš (ODS, SPD a ANO)
stojí za polovinou strukturálního deficitu státního rozpočtu,
z něhož zatím vypustili více než pět set (500!) miliard.
Jde samozřejmě o snížení daní bohatým při rušení superhrubé
mzdy. Kalousek to označuje za populismus, byť to nízkopříjmovým,
tedy chudým, nepřineslo nic, naopak největší hody z toho
měli a mají a budou mít vysokopříjmoví. Už je to 150 miliard
ročně!
Nejsmutnější
na tom je ale to, že po celé čtyři roky Fialovy vlády to nebylo
pro tzv. demokraty téma. Lidovci a STAN měli přitom ve Sněmovně
obrovskou sílu, kterou mohli přitlačit ODS do kouta. Nestalo se.
Takže více než 500 miliard. Každý další rok to bude o 150
miliard více. Za tři roky bilion. Kdepak ty peníze asi jsou? Co
všechno za ně mohla Česká republika v době akutního
ohrožení válkou mít?
Připomenu
ještě to, že před volbami tři prestižní instituce dohromady
vypracovaly návrh daňové reformy, která má vrátit chudým 40
miliard ročně a státnímu rozpočtu přinést 70 miliard ročně.
Ani pes po tom už neštěkne. Andrej Babiš chce naopak snížit
daně firmám, takže mínus dalších dvacet miliard. Podle Mojmíra
Hampla z Národní rozpočtové rady to firmy ani nechtějí.
Copak ale Babiš a jeho ANO nejsou fakticky firma? Agrofertu to jistě
hodí nějakých sto mega ročně.
Nyní
k Otázkám V. Moravce. Ve studii byl šéf motoristů Macinka,
poslanec a kandidát na ministra práce asociálních věcí Juchelka
(ANO), a poslankyně Richterová (piráti) a Kovářová (STAN).
Témata první hodiny byla dvě, ostatně pořád se kolem nich točí
zcela zmatená, nesrozumitelná veřejná debata. Stále více si
myslím, že to má prostě jen zakrýt skutečné problémy a zájmy.
Úvodní téma bylo skládání vlády, tedy Babišův střet zájmů
a Turek jako kandidát na člena vlády.
Poslankyně
Kovářová vysvětlila, v čem je problém, pokud jde o Babiše.
Prý by podle zákona jeho byznys musel přestat brát státní
dotace, pokud by byl premiérem. Což, řekl bych, je věcí úředníků
chráněných zákonem o státní službě. Ale on asi nikdo nevěří,
že by úředníci mohli hájit veřejný zájem, takové máme přece
zákony. Ostatně Juchelka se ve studiu oháněl tím, jak úředníci
z ministerstev svědčí proti staré vládě, pokud jde o to,
kolik peněz chybí na klíčové výdaje státu. Nejvíce mě
zaujalo, když Juchelka řekl, že Babišův byznys ve skutečnosti
bere tak nízké dotace, že to není v rozporu se zákonem. To
možná bude ta finta. Nicméně samozřejmě Juchelka i Macinka
odmítli, že by věděli něco konkrétního, jen naprosto věří
Babišovi, že to vyřeší. Samozřejmě v souladu se zákonem.
Macinka jen naznačil, že veřejnost bude překvapena.
Nerad
bych úplně pominul poslankyni Richterovou, rád bych na ni
spoléhal, jenže její mávání s QR kódem, který má
Babišovi umožnit vrátit dotace, a prý pak bude na bydlení, mě
tedy moc neuklidnilo. Ne že bych nesouhlasil s tím, když
kritizovala Babiše i Turka, ale je to tak bezmocné morální gesto,
že to je směšné. Je strašné, co prosazuje Babiš, Okamura,
Macinka, ale demokraté mají proti nim jen kecy, neumějí dělat
reálnou změnu, naopak. Ostatně Juchelka připomněl zkrachovalé
stavební řízení. Jak to vlastně bylo se stavebním řízením?
Dozvíme se to někdy?
Samozřejmě
padla i zmínka o dozimetru. Macinka obvinil piráty z marx-leninismu.
Richterová naopak neopomněla připomenout mantru pirátů, že to
byli jen oni, kdo po Babišovi skutečně vymáhal dotace, což je
systematický, trvalý útok na koaliční partnery z Fialovy
vlády (proč proboha ale neřeší daně?). Na druhou stranu
komentovala lidoveckou superdávku jako „rozpočtově neutrální“,
čímž snad lidovce hájila… nebo vlastně proč dělat kolektivní
trest vůči chudým dětem (tak to označuje Daniel Hůle z Člověka
v tísni), když to dokonce nepřinese vůbec nic co rozpočtu?
Pokud
jde u Turka, Macinka řekl, že motoristé udělali velký vstřícný
krok, když jej stáhli ze zamini a chtějí z něj ministra
životního prostředí. Prezident je prý zmaten tiskem, nechápe
realitu, o které musí být poučen Macinkou. Prý neexistují žádné
právní důvody Turka odmítat, jedině snad politické, ale ty
nejsou a priori legitimní k takovému kroku. A prezident si
podle Macinky musí vybrat, zda chce jít proti nové většině ve
Sněmovně, nebo s ní spolupracovat.
Velký
odstavec, několik odstavců by si samozřejmě zasloužil rozpočet.
Jenže pořád jsou to jen nepřehledné hádky o číslech. Jediné,
co je jasné, je to, že v rozpočtu chybí strašně moc peněz.
Nová vláda bude asi škrtat a frustrovaným lidem ukáže na
Fialovu vládu, že ta za to prý může právě ona. Frustrovaná
veřejnost plná nenávisti se skvěle budou hodit Putinovi i
Babišovi. Jakákoli fakta se definitivně rozsypou, ostatně ani
nejsou, takže se nemá co rozsypat.
Občas
si vzpomenu na to, jaký důraz býval kladen, např. Václavem
Havlem (vzpomínáte?), na to, jak při vzdoru vůči totalitě je
třeba stavět proti lži pravdu. Dnes se to ukazuje zvláště
akutně, protože krajní pravici, oligarchům, Putinovi nepůjde
čelit bez pravdy. A kolik jsme se toho o boji proti totalitě
nažvanili.
Bojovat na pódiích, hrdě pnout hruď, to jsou velké,
krásné výkony. Ale když jde o stovky miliard pro bohaté, situace
se komplikuje. To nikdo nečekal. Chtějí demokraté, tedy ti
politicky vlivní (to už bohužel není ani Kalousek), pravdu?
Myslím, že se pravdy bohužel bojí více než fašismu nebo
Putina.
374
Diskuse