19. 2. 2025
V tuto chvíli se Francie chystá poskytnout největší příspěvek do kontingentu - 10 tisíc vojáků. Britský premiér Keir Starmer také veřejně oznámil svou připravenost vyslat na Ukrajinu vojáky, aby sledovali dodržování mírové dohody. Počet neuvedl, ale zdůraznil, že je to nezbytné pro zajištění bezpečnosti celé Evropy, aby se konec války nestal "dočasnou pauzou", než ruský prezident Vladimir Putin "znovu zaútočí".
Francie a Británie, jako jediné jaderné mocnosti v Evropě, jsou v popředí diskuse, která zahrnuje nejméně tucet zemí, včetně Polska, Nizozemska, Německa, severských států a pobaltských států, uvedly zdroje. Nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans řekl Washington Postu, že plán na vyslání kontingentu na Ukrajinu by vyžadoval více než jen politickou podporu USA, aby Evropa měla zaručenou výhodu v případě eskalace. "Pokud vznikne napětí a začne konflikt... potřebujeme Spojené státy na palubě. Samozřejmě mluvíme o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ale to přímo souvisí s naší obranou a odstrašováním v rámci NATO," řekl Brekelmans na okraj mnichovské konference. Podle něj nyní Nizozemsko diskutuje s evropskými zeměmi a Spojenými státy o tom, co mohou všichni udělat v rámci společného úsilí. Konkrétnější čísla by se měla objevit "v příštích několika týdnech".
Evropští spojenci se dosud neshodli na povaze rozmístění, včetně jeho velikosti a mandátu, a na rozsahu potřebné americké podpory. Pokusy o vypracování plánu komplikuje skutečnost, že parametry dohody s Ruskem – například pokud jde o linie zmrazení konfliktu – zůstávají obtížně dosažitelné nebo nebyly týmem amerického prezidenta Donalda Trumpa plně formulovány.
Další klíčovou otázkou pro Evropany je, jak reagovat, pokud Putinova armáda zaútočí na mírové jednotky. Za tímto účelem bylo navrženo přijmout ustanovení o vzájemné obraně mezi zeměmi účastnícími se mise, které by neoperovaly pod vlajkou NATO. Mělo by být také "jasné, že síly provedou odvetu, pokud budou napadeny," poznamenal zdroj.
Trumpova administrativa již dříve požádala evropské lídry o informace o tom, kolika vojáky a jakou vojenskou technikou by mohli přispět k potenciální misi na Ukrajině. Na druhou stranu Evropa trvá na potřebě americké podpory, zejména v oblastech zpravodajství, sledování a protivzdušné obrany na ochranu jednotek, uvedli čtyři činitelé obeznámení s diskusí. Ačkoli Washington vyloučil vyslání svých vojáků na Ukrajinu, Trumpův tým je připraven prozkoumat možnosti další pomoci mírové misi, poznamenali. Jeden západní diplomat popsal rozhovory s Američany jako "hru slepice a vejce", kdy každá strana čeká, až druhá strana ukáže své karty, než oznámí, jaké zdroje může vyčlenit.
V mnoha evropských státech bude rozmístění vojsk vyžadovat také podporu veřejnosti doma. A některé z nich se budou muset podělit o již tak omezené vojenské zdroje, takže nechtějí riskovat bez většího zapojení USA. Například Nizozemsko bude potřebovat souhlas parlamentu. A v Polsku a Německu se blíží volby a obávají se podniknout velké kroky v době, kdy se ruská válka na Ukrajině stále více politizuje. "Neplánujeme vyslat polské vojáky na Ukrajinu, ale podpoříme, a to i z hlediska logistiky a politiky, země, které chtějí takové záruky v budoucnu poskytnout," řekl 17. února polský premiér Donald Tusk.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zase oznámil dosažení "významného pokroku v otázce" rozmístění evropských jednotek v zemi a zdůraznil, že Kyjev chce bezpečnostní záruky "ne na papíře, ale na zemi, na moři, ve vzduchu".
V odpovědi na otázku, zda je Rusko připraveno na rozmístění evropských jednotek na Ukrajině, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že se jedná o "velmi obtížnou otázku", protože mluvíme o silách zemí NATO a zatím o tom neprobíhají žádné "věcné diskuse".
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse