Trump hrozí Putinovi daněmi, cly a sankcemi kvůli válce na Ukrajině

22. 1. 2025

čas čtení 5 minut
 

Americký prezident vzkázal Putinovi, aby se „okamžitě dohodl a zastavil tuto směšnou válku“, jinak bude čelit následkům


    
Donald Trump pohrozil Rusku daněmi, cly a sankcemi, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině, a nový americký prezident se tak snaží zvýšit tlak na Moskvu, aby zahájila jednání s Kyjevem.

Ve středečním příspěvku na serveru Truth Social Trump uvedl, že ruská ekonomika selhává, a vyzval Vladimira Putina, aby se „okamžitě dohodl a zastavil tuto směšnou válku“.

 

Bez dohody Trump uvedl, že „nemám jinou možnost než zavést vysokou úroveň daní, cel a sankcí na vše, co Rusko prodává do Spojených států, a na různé další zúčastněné země“.

Toto prohlášení představuje zatím nejpodrobnější Trumpovu snahu o ukončení války na Ukrajině.

„Skončeme s touto válkou, která by nikdy nezačala, kdybych byl prezidentem! Můžeme to udělat po dobrém, nebo po zlém - a po dobrém je to vždycky lepší,“ řekl.

Trump se během své prezidentské kampaně zavázal ukončit válku ještě před svým nástupem do úřadu. V pondělí na otázku, jak dlouho to bude trvat, odpověděl: „Musím si promluvit s prezidentem Putinem. Budeme to muset zjistit.“

Americká média tento týden informovala, že Trump pověřil svého zvláštního vyslance Keitha Kellogga, aby válku ukončil do 100 dnů.

Nejvyšší ruští představitelé v nedávných prohlášeních vyjádřili neobvyklou ochotu s Trumpem jednat. Putin v pondělí chválil jeho připravenost „obnovit přímé kontakty s Ruskem“.

Putin, který zřejmě apeloval na Trumpovu dobře zdokumentovanou zálibu v lichotkách, jej dvakrát označil za odvážného, přičemž se odvolával na pokus o atentát na něj, který se odehrál 1. července na předvolebním shromáždění v Butleru v Pennsylvánii.

Naproti tomu Trumpova rétorika vůči Rusku byla ostřejší a znamenala jednu z jeho vůbec nejostřejších veřejných kritik Putina a jeho vedení.

Na otázku ohledně války na Ukrajině krátce po své pondělní inauguraci Trump uvedl, že jeho ruský protějšek ničí Rusko tím, že odmítá jednat o příměří.

„Nemůže být nadšený, nevede si moc dobře,“ řekl novinářům s odkazem na Putinovu válku. „Rusko je větší, má více vojáků, které může ztratit, ale takhle se země neřídí.“

Trump nicméně ve středu napsal, že s Putinem „měl vždy velmi dobré vztahy“ a že „nechce s Ruskem zatočit“.

Nejnovější  Trumpova prohlášení zdůrazňují znepokojení, které mnozí členové moskevské elity pociťují z jeho nepředvídatelnosti, což vedlo k opatrné reakci po jeho znovuzvolení.

Alexander Kots, vysoce postavený proruský zpravodaj listu Komsomolskaja pravda, napsal na Telegramu, že Trump dal Putinovi ultimátum.

„Jak jsem již řekl, je lepší se připravit na nejhorší. Brzy budeme na Bidenovo funkční období vzpomínat s nostalgií, jako na tání,“ uvedl.

Náměstek ruského ministra zahraničí v rozhovoru pro státní média dříve ve středu uvedl, že Moskva vidí „jen malou příležitost“ k uzavření dohod s novou Trumpovou administrativou.

Kreml však dal najevo, že s podpisem mírové dohody nespěchá.

Náměstek ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij reagoval na Trumpovy komentáře opatrně. „Nejde pouze o otázku ukončení války. Je to především otázka řešení základních příčin ukrajinské krize,“ řekl.

„Musíme se tedy podívat, co znamená 'dohoda' v chápání prezidenta Trumpa.“

Putin v posledních měsících opakovaně zastával maximalistický postoj k ukončení války a požadoval, aby Ukrajina nevstupovala do NATO, přijala neutrální status a prošla určitou úrovní demilitarizace. Trval na tom, aby Západ zrušil sankce proti Rusku, a prohlásil, že usiluje o udržení kontroly nad Krymem a čtyřmi ukrajinskými regiony, které si Moskva nárokovala v roce 2022.

V rámci demonstrace síly Putin v minulých dnech jednal se dvěma svými klíčovými spojenci v boji proti Západu. V pátek přijal v Moskvě íránského prezidenta Masúda Pezeškiana a v úterý hovořil prostřednictvím videospojení s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem.

Trumpovo nejnovější prohlášení k válce na Ukrajině zejména vynechává jakoukoli zmínku o poskytnutí dalších zbraní Kyjevu a místo toho signalizuje posun k nasazení ekonomických opatření proti Moskvě.

Vzhledem ke snižujícím se obchodním vazbám mezi USA a Ruskem je účinnost Trumpovy přímé hrozby cly nejistá, ačkoli Washington již dříve zavedl řadu rozsáhlých sankcí, které poškodily ruskou ekonomiku.

Představitelé Trumpovy administrativy již dříve naznačili, že se domnívají, že by USA mohly dále zasáhnout ruskou ekonomiku sankcemi proti jejímu energetickému sektoru.

Taťjana Stanovajová, zakladatelka politicko-analytické společnosti R.Politik, uvedla, že navzdory Trumpově snaze přimět Putina k jednání se zdá, že ruský vůdce je přesvědčen, že má zdroje na to, aby nad Ukrajinou zvítězil.

„Mírová dohoda za ruských podmínek by ušetřila značné zdroje, ale pokud taková dohoda chybí, Putin je připraven bojovat tak dlouho, jak bude třeba,“ napsala na Twitteru.

Napsala také, že současná ekonomická situace Ruska pravděpodobně nedonutí Putina k jednání s Ukrajinou. „Pokud Kreml dojde k závěru, že žádná výhodná dohoda s Trumpem nepřijde, pravděpodobně se zaměří na prodloužení konfliktu,“ dodala.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1141

Diskuse

Obsah vydání | 27. 1. 2025