Anina osmnáctka
28. 5. 2024 / Soňa Svobodová
čas čtení
12 minut
Tou zmíněnou osmnáctkou nemám na mysli krásných osmnáct let, ale
nádherných osmnáct skladeb, které na svém debutovém albu, jenž vydala v
loňském roce pod názvem Husa, Martinů: Hudba pro klarinet, představuje
světově uznávaná česká klarinetistka Anna Paulová, která na tento
hudební nástroj začala hrát teprve ve svých pouhých jedenácti letech,
neboť této hře předcházelo ještě její studium klavíru a hry na zobcovou
flétnu.
Paní Anno, co vás přimělo dát z těchto tří hudebních nástrojů přednost právě klarinetu?
Klarinet
mě hned od samého začátku uchvátil svým krásným zvukem, který je ze
všech dechových nástrojů nejpodobnější lidskému hlasu. Později jsem také
začala objevovat úžasný repertoár pro tento nástroj. Mohu citovat Viktora Kalabise, který o klarinetu řekl: ,,Klarinet má nejbohatší citový život ze všech dechových nástrojů".
Když přihlédneme k tomu, v kolika letech jste na něj začala hrát, tak je to nevídaný úspěch, o němž svědčí i to množství prestižních cen, které jste dosud získala. Souhlasíte se mnou?
Myslím si, že v dnešní době je nutné, aby se každý hudebník zúčastnil soutěží. Je to ten nejpřirozenější způsob, jak objevit talent. Soutěže jsem vnímala spíše jako veřejná vystoupení, na která jsem se snažila připravit na dvě stě procent stejně jako na všechny koncerty. Musím říci, že právě díky soutěžím, jsem se seznámila se zajímavými lidmi a získávala další nabídky ke koncertům.
Bohuslav Martinů je znám široké veřejnosti, kdežto Karel Husa je pro ni, tak trochu neznámým autorem. Čím si vás jeho skladby a jeho hudba získala tak, že jste se rozhodla zařadit je na své debutové album?
K hudbě Karla Husy mě přivedl pan prof. Jiří Hlaváč. Nejdříve jsem nastudovala jeho Tři studie pro klarinet sólo a s touto skladbou jsem se také zúčastnila Soutěže Nadace Bohuslava Martinů v roce 2016. Stala jsem se absolutní vítězkou této soutěže a chystala jsem se Karla Husu kontaktovat, protože mě jeho skladba velmi oslovila a chtěla jsem mu poděkovat. Krátce poté mě však zasáhla zpráva o jeho úmrtí. Později jsem začala studovat jeho další skladby jako např. Sonáta a tre pro housle, klarinet a klavír nebo Slovenské evokace pro klarinet, violu a violoncello. Velmi mě zaujalo, jak Karel Husa využívá nových technických a výrazových možností klarinetu, jako je například breath tone, reedy tone nebo natural tone. Přestože je každá jeho skladba jiná, nezapře svůj smysl pro stavbu a inspiraci ptačím zpěvem a moravským folklorem.
Ale to nejsou jediní autoři, jejichž skladby na svém CD a i na svých koncertech ráda hrajete, že?
Ano, těch skladeb, které ráda hraji, je opravdu hodně. Na prvním místě je to určitě Mozartův Klarinetový koncert a kvintet, nádherné jsou obě Brahmsovy sonáty, klarinetový kvintet a trio s violoncellem. Ráda hrají také Weberovy klarinetové koncerty, Premiére Rhapsodie Clauda Debussyho nebo Introdukci, téma a variace G. Rossiniho. Z 20. století se mi líbí například Klarinetový koncert Aarona Coplanda, Sonatina pro klarinet a klavír Bohuslava Martinů či Sonáta a Suita pro klarinet a klavír Viktora Kalabise.
Často ale také býváte interpretkou nových děl. Znamená to tedy, že máte i své autory, kteří pro vás skladby přímo píší?
Ráda spolupracuji se současnými skladateli a baví mě stále objevovat nové technické a výrazové možnosti klarinetu, které jsou téměř nekonečné. Pan prof. Jiří Hlaváč pro mě zkomponoval klarinetový koncert ,,Corpus Dei", který jsem měla tu čest premiérovat a natočit CD se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Leošem Svárovským. Skladatelé Jiří Teml a Ivo Bláha pro mě napsali skladbu pro sólový klarinet. V současné době často spolupracuji se skladateli Zdeňkem Šestákem, Karlem Pexidrem a Zdeňkem Zahradníkem a z té nejmladší generace potom například s Kateřinou Horkou, Dariou Kukal Moiseeva, Soňou Vetchou, Jiřím Lukešem, Lukášem Sommerem, Martinem Kux-Králem, Jiřím Trtíkem a Markem Karpilovským. Těším se také na novou skladbu pro klarinet a klavír od skladatelky Jany Vöröšové.
Je o vás známo, že hrajete skladby od klasicismu až po 21. století, ale s Prague Quiet Music Collective hrajete i avantgardní minimalistickou hudbu. Můžete nám, o ní říci něco více?
S Prague Quiet Music Collective si klademe za cíl představovat hudbu ztišení, zklidnění a zpozornění.
Myslím si, že v dnešní zrychlené době a přehlcení podněty je nezbytné se na chvíli zastavit a věnovat zvýšenou pozornost tichu a jemným detailům zvuku. Každý rok uvádíme několik premiér nových skladeb autorů, jako je např. Ian Mikyska (umělecký vedoucí souboru), Klaus Lang, Jürg Frey, Kory Reeder, Adrián Demoč, Jack Langdon, James Roming, Jordan Dykstra, Eva Maria-Houben, Sophie Louise Stone, Linda Catlin Smith, Marie Nečasová, Michaela Antalová, Michal Wróblewski, Paul Beaudoin a další. Spolupracujeme také s Galerií hlavního města Prahy.
Na loňských Klášterních slavnostech jste poprvé hrála koncert sestavený výlučně z děl pro sólový klarinet bez jakéhokoliv doprovodu. Jak hodně náročné to bylo?
Koncert byl opravdu v průběhu přípravy poměrně náročný, ale musím říci, že na koncertě se mi poté hrálo velmi dobře a nějakou velkou únavu jsem necítila. Snažili jsme se s pořadatelem sestavit program koncertu tak, aby také nebyl příliš náročný pro posluchače. Většina sólových skladeb pro klarinet totiž vznikala převážně ve 20. a 21. století až do současnosti a kdybych hrála všechny tyto skladby za sebou, tak by možná někteří posluchači odcházeli... Zařadila jsem proto do programu transkripce houslových sonát a partit Johanna Sebastiana Bacha, který pro klarinet upravil francouzský klarinetista a profesor na pařížské konzervatoři Ulysse Delécluse. Dále na koncertě zaznělo také Studio Primo per clarinetto solo Gaetana Donizettiho, které je první skladbou, která kdy byla pro sólový klarinet napsána a svým virtuózním charakterem připomíná houslové Capricci Niccola Paganiniho.
Jestli se nemýlím, tak při svých koncertech střídáte i své klarinety. Kolik jich celkem máte?
Mám B klarinet a A klarinet, což patří dnes k běžné výbavě všech klarinetistů. Hraji také na basetový klarinet, ke kterému se váže velice zajímavá historie. V roce 1790 sestavil klarinetista Anton Stadler s nástrojařem Theodorem Lotzem basetový klarinet, který svým rozsahem sahá až do malého e, oproti běžnému rozsahu klarinetu, který sahá jen do malého e. Anton Stadler byl velkým přítelem W. A. Mozarta. Když Mozart tento nástroj uslyšel, byl jím natolik uchvácen, že se rozhodl pro něj a pro svého přítele zkomponovat Klarinetový koncert A dur KV 622 a Klarinetový kvintet A dur KV 581. Obě tyto skladby patří ke skvostům klarinetové literatury. Jsem
velice šťastná, že jsem si mohla tento nástroj pořídit. Bylo to velké
štěstí. V Německu jsem se zúčastnila jedné soutěže pro všechny nástroje,
kterou jsem vyhrála. Všimla si mne tam jedna mecenáška, která se
rozhodla,
že mě podpoří, a nabídla mi, že mi koupí nástroj. Od té doby hrají Mozartův koncert v původním znění na basetový klarinet. Ovládám také hru na basklarinet a basetový roh.
Jak klarinetista ve svém volném čase posiluje své plíce, aby tu dechovou zátěž vydržel?
Nijak zvlášť, ale ráda chodím plavat, a když mám trochu volného času, tak si jdu ráda zaběhat. Také jsem se v poslední době začala zabývat jógou.
Kolik hodin denně věnujete hraní, abyste nevyšla ze cviku?
Je to různé, záleží hodně na tom, kolik mám času a co mám zrovna před sebou. V průměru jsou to
tak čtyři hodiny denně, někdy méně, a když mohu, tak si cvičení klidně rozložím do celého dne.
Ve své disertační práci jste se zabývala osobností pana prof. Jiřího Hlaváče a také porovnáváním české klarinetové školy se zahraničními školami a metodikami. K jakým poznatkům jste došla?
Je to velmi zajímavý pohled na různé přístupy. Cíl je samozřejmě u všech stejný - aby každý hrál a interpretoval skladby co nejlépe. Ale cesta k němu je odlišná, metody cvičení jsou různé a estetika klarinetového tónu se také odlišuje. Každá škola má ovšem svůj specifický postup a ráz. Velkou roli v tom hraje také historie a vývoj klarinetu v jednotlivých zemích. Ale zajímavé je, že dnes už je těžké jednotlivé školy specifikovat. Co
platilo ještě před deseti lety, už je dnes jinak. Tím jak lidé dnes
cestují a mohou studovat po celém světě, metody se spojují a prolínají,
národní specifika se tím stírají!
Ale osobně si myslím, že národní specifika však stále zůstávají ve způsobu vlastní interpretace, svého národního autora mají nejlépe ,,pod kůží" právě příslušníci toho kterého národa. Vysvětlím to na našem příkladu - mnohokrát slýchám například Sonatinu Bohuslava Martinů v provedení vynikajících zahraničních interpretů. Je to vždycky technicky absolutně perfektní, někdy je to hráno více dramaticky, jindy virtuózně, ale není to český Martinů, není tam naše zpěvnost, něco, pro co musíte mít cit. Ale to už by byla jiná kapitola...
Dejme
tomu, že byste vlastnila kouzelný prsten, je něco co byste nejen v
oblasti té české, ale třeba i té světové kultury ráda zlepšila?
Určitě vztahovou kulturu mezi lidmi, státy, národy a kontinenty. V této oblasti totiž došlo v poslední době k fatálnímu selhání. To ovšem není jen otázka kouzelného prstenu, je zapotřebí, aby lidé změnili vztahy mezi sebou a respektovali vztahy druhého. Také bych si přála, aby se kultura dostala více do popředí zájmu lidí a zvítězila nad konzumem. Klasická hudba není jen pro odborné znalce, ale pro širší publikum a může každého člověka naplnit. Rovněž soudobá hudba by si zasloužila na dnešní scéně více pozornosti.
Opětovně koncertujete v zahraničí, kdy se na vás ale mohou začít těšit vaši domácí fanoušci a posluchači?
V nejbližší době vystoupím s Filharmonií Brno a dirigentem Debashishem Chaudhurim v Lesním divadle v Řevnicích a společně zahrajeme Introdukci, téma variace G. Rossiniho, dále se těším na koncerty s akordeonistou a skladatelem Jiřím Lukešem na festivalu Mahler Jihlava, s kytaristou a skladatelem Lukášem Sommerem na festivalu Santiniana ve Žďáru nad Sázavou, poté budu letos opět vyučovat s prof. Jiřím Hlaváčem a prof. Vlastimilem Marešem na Klarinetovém festivalu na zámku v Žirovnici, kde se uskuteční také řada koncertů. Moc si vážím pozvání na festival Concentus Moraviae, na kterém vystoupím, v rámci sólového recitálu s klavíristou Martinem Kasíkem a také pozvání na festival Český Krumlov. Na podzim se těším na vystoupení se souborem Percussions de Strasbourg na festivalu Music is, na sólové koncerty s Pražským komorním orchestrem a také na další provedení Kvartetu pro konec času Oliviera Messiaena s violoncellistou Petrem Nouzovským, houslistou Milanem Al-Ashhabem a klavíristou Matoušem Zukalem na festivalu Libchavský hudební podzim.
Děkuji za rozhovor.
Také Vám moc děkuji za rozhovor a budu se těšit někdy brzy na viděnou na koncertech!
1470
Diskuse