Reportéři bez hranic: Vydání Juliana Assange k soudu do USA by bylo katastrofou pro nás pro všechny

19. 2. 2024

čas čtení 7 minut

Do očekávaného #DayX - slyšení u britského Nejvyššího soudu, které představuje začátek konce v případu vydání Juliana Assange americké vládé - zbývá už jen několik dní a svět do značné míry ztratil ze zřetele muže, který se ocitl v centru této bouře, píší Christophe Deloire, generální tajemník,  a Rebecca Vincentová, ředitelka kampaní organizace Reportéři bez hranic. 

Nyní je zakladateli WikiLeaks 52 let a jeho někdejší globálně známá osobnost  po 13 letech zbavení svobody je zapomenuta. Téměř pět z těchto let strávil Assange v nechvalně proslulé londýnské věznici Belmarsh, kde nám v organizaci Reportéři bez hranic (RSF) po měsících boje o přístup konečně byla povolena série návštěv od srpna 2023.

Organizace Reportéři bez hranic  Assange brání kvůli jeho přínosu žurnalistice: WikiLeaks, které v roce 2010 zveřejnily více než 250 000 uniklých utajovaných amerických vojenských a diplomatických dokumentů, informovaly o rozsáhlém zpravodajství ve veřejném zájmu po celém světě.

Tyto příběhy odhalily válečné zločiny a porušování lidských práv, které nikdy nebyly trestně stíhány; v souvislosti se zveřejněním uniklých dokumentů byl v USA stíhán pouze vydavatel, a to v 17 případech podle zákona o špionáži a v jednom případě podle zákona o počítačových podvodech..

V případě vydání do USA hrozí Assangeovi závratný trest odnětí svobody v délce 175 let. Byl by prvním vydavatelem stíhaným za únik utajovaných informací do tisku podle zákona o špionáži, který postrádá princip obhajoby veřejného zájmu a nutně potřebuje reformu. To by vytvořilo nebezpečný precedens pro novináře a mediální organizace, které zveřejňují články založené na uniklých informacích, a mělo by to mrazivý účinek na zpravodajství ve veřejném zájmu.

Vzhledem k tomu, že novinářská práce a svoboda tisku jsou ohroženy, jsme byli zděšeni, když jsme byli konfrontováni s rozsáhlými překážkami naší práce na Assangeově případu zaměřené na Spojené království. Naše návštěvy věznice následovaly po měsících boje o přístup poté, co nám věznice v dubnu 2023 svévolně zakázala vstup na prověřenou návštěvu věznice s odůvodněním, že věznice obdržela "zpravodajské informace", že jsme novináři. 

Jako nevládní organizace (NGO) se naše role liší od role novinářů. Usilovali jsme o přístup, abychom mohli diskutovat o našich advokačních snahách přímo s Assangem, nikoliv abychom s ním udělali rozhovor pro mediální zprávu. Během následujících čtyř měsíců jsme vyhledali právní poradenství, podali žádosti o přístup k informacím, zajistili intervenci člena parlamentu a vedli rozsáhlou korespondenci s věznicí Belmarsh. V srpnu 2023 byla nakonec blokace našeho přístupu zrušena a my jsme se stali jedinou nevládní organizací, která mohla Assange ve vězení navštívit.

Není to poprvé, co britský systém vytvořil překážky naší práci na Assangeově případu. Zažili jsme rozsáhlé a vyvíjející se překážky v přístupu k soudním jednáním jako pozorovatelé nevládních organizací, často jsme neměli jinou možnost než stát venku ve frontě až pět hodin, velmi brzy ráno a někdy v mrazivých teplotách, abychom si zajistili jedno z mála míst na galerii pro veřejnost. V jednu chvíli během pandemie nám hrozilo zatčení jen proto, že jsme stáli ve frontě, abychom se dostali k soudu. Tato absurdní série omezení znamenala, že RSF byla jedinou nevládní organizací, která mohla sledovat celý průběh soudního jednání. S takovými překážkami, které fakticky porušují zásady otevřeného soudnictví a práva na spravedlivý proces, jsme se nesetkali v žádném z případů, které jsme monitorovali v jiné zemi.

Tyto potíže však nejsou ničím ve srovnání s porušováním zákona, kterému Assange čelí přímo, včetně toho, že se od 6. ledna 2021 - kdy byl naposledy spatřen za zdmi věznice - nesmí osobně účastnit soudních jednání.

Věznice jsou vždy ponurá místa a Belmarsh s vysokou ostrahou není výjimkou. Těžko popsat, jak se samotnému Assangeovi daří v tomto prostředí, které je v příkrém kontrastu s jeho předchozím životem na svobodě, nebo dokonce s roky strávenými na ekvádorském velvyslanectví. Assangeův znepokojivý psychický stav a riziko sebevraždy byly dobře zdokumentovány v lékařských důkazech předložených soudu. On sám se však ve svém případu stále velmi angažuje a bojuje o svou budoucnost.

Tyto návštěvy nám umožnily s Assangem diskutovat a hodnotit jeho situaci a zásahy RSF vedly k tomu, že mu byl konečně povolen psací stroj, o který žádal již tři roky. Při naší poslední návštěvě v lednu se zjevně necítil dobře a trpěl bolestmi, měl zlomené žebro v důsledku nadměrného kašle při onemocnění dýchacích cest. Je to bezútěšná a nespravedlivá situace, ale je také jasné, o kolik horší by byly podmínky vydání a dlouhodobé vazby v USA, kterou by nemusel přežít.

Assange by ovšem neměl být ve vězení nikde - ani ve Velké Británii, ani v USA, ani v Austrálii, jak navrhly britskému soudu americké úřady. Nikdo a nikde by neměl být terčem útoku za to, že zveřejňuje informace ve veřejném zájmu. Assange by měl být okamžitě propuštěn - možná politickým řešením, pokud ne soudem, vzhledem k politické povaze případu, který je proti němu veden.

Možnost jeho vydání do USA je nebezpečně blízko. Ve dnech 20. až 21. února bude senát dvou soudců britského Nejvyššího soudu projednávat poslední Assangeovu žádost o odvolání proti příkazu k jeho vydání. Proti případným důvodům, které budou tentokrát zamítnuty, se již nelze dále odvolat, takže jediným dalším opravným prostředkem pro něj zůstává Evropský soud pro lidská práva.

Assange si mezitím ve věznici s přísnou ostrahou vzdálené téměř 4 000 km od epicentra případu čte v hromadě knih ve své cele, konečně píše nějaké dopisy a povídá si s několika málo návštěvníky, kterým se podařilo překonat nesčetné překážky, aby se dostali dovnitř. O svém možném vydání mluvil jako o "dni L" - dni, kdy ho možná posadí do letadla. Uvidíme, zda britská justice v této pozdní fázi zajistí určitou formu spravedlnosti tím, že zabrání vydání, nebo zda se Spojené království stane zemí, která umožní historicky zásadní  ránu svobodě tisku a právu nás všech na informace.
 

0
Vytisknout
3978

Diskuse

Obsah vydání | 22. 2. 2024