V České republice omezování korupce stále
pokulhává. Z dlouhodobé perspektivy postupuje tempem dva kroky vpřed a
dva kroky vzad. Politikům chybí jasná strategie a odhodlání přijímat
ambiciózní a systémové změny.
Většinu protikorupčních zákonů za poslední desetiletí zákonodárci
schválili zejména díky evropské legislativě související s členstvím ČR v
EU. A dále kvůli tlaku mezinárodních organizací jako jsou Skupina států
proti korupci (GRECO) či Moneyval, komise při Radě Evropy zkoumající
dodržování mezinárodních standardů v oblasti praní špinavých peněz a
financování terorismu.
„Vláda Petra Fialy (ODS) v tomto ohledu nepředstavuje žádnou
výraznou změnu. Vypadá to, že se spokojila s tím, že Andrej Babiš (ANO)
už není premiér a zapomněla, že jím zase může být. Vládní koalice zatím
nenašla odvahu na novelu zcela bezzubého zákona o střetu zájmů, její
návrh na ochranu oznamovatelů je jen stínem skutečně efektivního řešení a
velké naděje nevzbuzují ani slabé plány na regulaci lobbingu,” komentuje výsledek Česka v rámci Indexu vnímání korupce Ondřej Kopečný, ředitel Transparency International ČR (TI ČR).
„Zklamáním je i přístup vládních stran ke korupčním aférám.
Pokud se týkají jejich členů, jsme tak jako v minulosti svědky řady
výmluv, zlehčování informací nebo dosazování zapletených politiků do
poradních funkcí,” dodává.
Jak vypadá globální srovnání?
Čelo žebříčku v letošním roce obsadilo Dánsko, které si polepšilo o 2 body na celkových 90.
Uteklo tak dvojici Finsko a Nový Zéland, které oproti poslednímu
srovnání ztratily jeden bod (87 b.). Čtvrtou příčku pak drží Norsko (84
b.), páté místo sdílejí Singapur a Švédsko (83 b.).
První desítku doplňují Švýcarsko (82 b.), Nizozemsko (80 b.), Německo
(79 b.) a Lucembursko a Irsko (77 b.). Zajímavostí je, že kromě prvního
Dánska si všechny státy první desítky bodově pohoršily.
|
Diskuse