Jurečka si nasadil špatné brýle na čtení, a Zeman útočí opět na ty nejvíce "zubožené" aneb jak "kultura lži" je stále zásadní problém této země

2. 5. 2022 / Pavel Veleman

čas čtení 8 minut
"Jestliže svoboda vůbec něco znamená, pak znamená právo říci lidem to, co nechtějí slyšet" (George Orwell)

Ministr Jurečka jako "správný chlap" se občanům v sobotu omluvil. Udělat chybu je lidské a pan ministr ji uznal, jak dodal první místopředseda KDU- ČSL Jan Bartošek.

To si opravdu myslíte, vážení politici, že jsme takoví hlupáci? Že se nám dá lhát tak amatérsky? To už Vás marketingové firmy přesvědčily, že nemáme mozky, ale pouze "žebříčkovitou soustavu"? Možná, že i té žížale by bylo jasné, že ihned ve středu večer by členové vlády Jurečku opravili během několika  minut u takto zásadního pochybení na tiskové konferenci. Ale vše bylo jinak, hned je na stole tiskové prohlášení, kde je přesně a jasně napsáno, že se jedná o výpočet z tzv. čistého příjmu. A například ve večerních "Událostech, komentářích" na ČT24 to opětovně od politiků zaznělo. Piráti to také hned převzali na svůj web, zdá se, že nejspíš ani pan Bartoš na vládě nevěděl, o čem se hlasuje. A pan předseda vlády a jeho ministr financí mlčí až do soboty, hrubý nebo čistý příjem, to je přece nedůležité, že?

Konec kočkování, přátelé! Každému je jasné, že stejně chaoticky jako za Babiše se upekla v několika hodinách tato "cílená pomoc rodinám s dětmi". A jelikož ideologická, neoliberální zabedněnost této vlády má dvě naprosto směšná dogmata, muselo dojít zákonitě minulou středu večer na vládě k této tragikomedii.

První neoliberální dogma vlády Petra Fialy: Žádná vyplacená dávka nebo úkon nesmějí být plošné (i kdyby plošné skoro byly), a tudíž se vždy jedná o tzv. testovanou dávku, která je velmi složitě administrována a vyplácena a problém se nám opět posune k přetíženým úřadům práce, které pan Jurečka ve středu dopoledne uklidňoval, že jim v práci uleví.

Druhé neoliberální dogma vlády Petra Fialy : Vše musí být pouze a jedině "jednorázové", nehledá se systémové řešení jako všude v okolních zemích (diskuse o snížení DPH, snížení cen energií v jednání s ČEZem, kterému se mimochodem v této krizi stále zvyšují zisky, nebo se nenastavují jasné, valorizační mechanismy pro jednotlivé situace v sociální oblasti).

A tak se kopíruje od nenáviděného Babiše český paskvil jakýchsi "dárků", kterými se primárně uplácejí určité skupiny voličů, které političtí experti a marketingové agentury vyhodnotí jako ty cílové. To se nejspíše stalo na vládě, kde začala přetahovaná o tzv. "předvolební nákup" hlasů jednotlivých skupin voličů.

Jelikož následná reakce cílových skupin voličů byla daleko horší, než čekala většina politiků (podobnost chaotičnosti a účelovosti tohoto kroku s tolik kritizovanou předchozí vládou Babiše je až komická), druhý den nastal politický obrat u pravicových stran a Jurečka byl nejspíše dotlačen ke zdi a udělal ze sebe  hlupáka, který nerozumí rozdílu mezi čistou a hrubou mzdou. Tolik k středeční až sobotní frašce. Ono se to stejně ještě desetkrát změní.

Co je pro mne na celé stále se opakující kultuře vládnutí v této zemi to nejhorší, je neustálé lhaní, mlžení, jednání s voliči jako s malými dětmi.

Stejně jako bývalá ministryně práce a sociálních věcí  Maláčová, která dělala neustálé konference a debaty například o sociálním bydlení s "užitečnými idioty" z řad sociálních pracovníků (také jsem tam chodil), aby se následně v byznysově/politické partě těch správných kluků a holek zasmála nám, "naivním dobroserům". Stejně tak i její nástupce Jurečka prokazuje zatím tak malou míru empatie k sociální tématice, až je člověku do pláče. To skutečně MPSV je navždy politická hračka a kasička jednotlivých politických stran?

Jako sociální pracovník se domnívám, že například v této chvíli je opravdu v nejtěžší situaci skupina romských uprchlíků s dvojitým občanstvím (Ukrajina, Maďarsko), kteří nespadají do žádných systémů pomoci v ČR. A právě tato skupina osob s naprosto jednoznačně kulturně, společensky a sociálně nejmenším adaptačním kapitálem, zůstává na bedrech dobrovolníků, kteří jsou bez účinných nástrojů a hlavně bez pomoci státu - bezradní.

Od MPSV a MV bych čekal řešení situace a vysvětlování společnosti "komplexnost problémů těchto uprchlíků". Jak to však čekat od "správného chlapa" Jurečky, který z lidí dělá hlupáky i vlastně ve výše "zmiňované banalitě". Jak on by se mohl zastat těchto občanů? Tak mlčí.

To prezident Zeman v rozhovoru pro televizi Prima nejprve prohlásí, že migranti, kteří utíkali před válkou v Sýrii a na moři nechali svůj většinou mladý život (mladí muži, matky a děti), byli "pouze" ekonomičtí přeběhlíci, kteří prchali ze své domovské země patrně z nudy nebo je dokonce nazval mužskými zbabělci, kteří nechtějí bojovat za svůj stát (Zeman zapomněl sdělit, který to však byl), nyní dává najevo, že je  vůbec je nelze srovnávat s muži z Ukrajiny. Je to příšerná, válečná lež (každá válka je úplně jiná a nejde je srovnávat"), které však mnoho Čechů bohužel věří.

A nakonec dokonce Zeman zaútočí bez sebemenší znalosti této obrovsky složité problematiky na ty opravdu "nejubožejší oběti" všech politických her mocných této chvíle - na ukrajinské Romy, kteří se dnes "potulují" po nádražích v Česku. Přenášet v již tak napjaté společenské situaci "protiromských nálad" tekutý hněv na tyto občany, je žalostná ubohost. Politici však o nás přemýšlí jako o dětech, kterým lze nakukat prakticky vše.

To hromové "Nejsme děti", kterou slyšel Miroslav Štěpán v listopadu 1989 v ČKD od dělníků, kam si "zoufale" přijel pro podporu dělnické třídy, je jedno z nejkrásnějších "vzepětí občanů", kteří nechtějí slyšet od politiků jen účelové lhaní. A ta Štěpánova poslední věta, před politickým odchodem do nicoty: " To je nějaký omyl, já jsem nemyslel Vás", by měla být vytesaná na desce MPSV jako připomínka, k čemu tato instituce opravdu je a komu slouží:

Občanům všech národností a profesí, kteří se nacházejí na území tohoto státu, primárně potom těm, kteří jsou v největším akutním ohrožení - právním, sociologickém, kulturním a psychologickém vakuu, který nejsou schopni vlastními silami prorazit a podléhají fámám a manipulaci dalších osob, které se na ně nabalují, je potřeba akutně pomocí.. A tato nejohroženější skupina obyvatel (a vím, že mně většina čtenářů za tento názor nebude mít ráda) jsou váleční uprchlíci, kterým říkáme "Romové z Ukrajiny".

Je jednoznačné, že jsou v ohrožení nejen bezdomovectvím a obrovskou chudobou se všemi patologickými nasledky, ale i slovní a fyzickou nenávistí většinové společnosti, mocenských složek a často i nás, sociálních pracovníků.

I my často máme minimální pochopení pro mnohdy velmi těžko našimi "zažitými společenskými normami" obhajitelné chování těchto občanů. A už vůbec nelze čekat podporu od tzv. laické veřejnosti.

O to více potřebujeme odvážné politiky pravdy. Od Zemana již dlouhá léta nečekám nic lidského, ale tato vláda měla přece jen větší potenciál…



2
Vytisknout
10749

Diskuse

Obsah vydání | 4. 5. 2022