Narozeniny TGM — je to ještě nějak „dnešní datum“?

7. 3. 2021 / Miloš Dokulil



Některá data už tím, že začala být časem spojována s určitými osobnostmi a událostmi kolem nich, jako kdyby takto se přerodila do historických souvislostí; ne že by nutně byla jen běžným datem kalendáře. Když ale uplyne jistý další čas, ta data se málem automaticky vrátí do všedního stereotypu běžné každodennosti.

 

7. březen. Svátek má Tomáš. Zřejmě ten proslulý až skrze Janovo evangelium. V závěru jeho 20. kapitoly. Ten, jemuž se mělo dostat výsady víry teprve po jedinečném vložení ruky do rány v Ježíšově boku. Doprovodně pak s tím evangelijním odkazem všem dalším nositelům tohoto jména. A 7. března 1850 byl tímto jménem též pokřtěn chlapec, jenž pod příjmením Masaryk měl se nakonec stát prvním prezidentem státu, u jehož kolébky nakonec tak předvídavě stál v den Husova výročí mučednické smrti roku 1915, během 1. světové války, která měla končit s miliony mrtvých jejích obětí až za málem dalších tři a půl roku. Rovněž s československými legionáři na třech frontách, kteří případným zajetím riskovali šibenici a byli nepřehlédnutelným „argumentem“ pro vznik ČSR.

Za tzv. „První“ československé republiky „7. březen“ jako kdyby byl svátkem také pro adoptivní podílníky na tomto dni mezi občany ČSR, kteří vnímali též „28. říjen 1918“ s jeho vůdčím osnovatelem jako doprovodný den svého znovuzrození. Je přízračné, že ta mladá republika nepřežila v těch svých výchozích hranicích rok po úmrtí svého vůdčího tvůrce a „Osvoboditele“ (a zároveň váženého Evropana). A za dalšího půl roku přestala jako ČSR existovat úplně; k 15. březnu 1939, týden po druhých Masarykem již nedožitých narozeninách.

Opravdu, zkusme nezapomenout, že původní ČSR (aspoň mezi jeho stoupenci) slavila „7. března“ jako doprovodný rodinný svátek… (ještě ve zcela odlišných sociálně-politických a mezilidských souvislostech koncem třicátých let 20. století, kdy se třeba ještě dost svítilo petrolejkami a venkovský život převažoval nad tím městským).

Jako svého druhu doprovodný stín se mi k tomuto výchozímu připomenutí připletla jedna poněkud „adresnější“ osobní vzpomínka. Jako kdyby mě teď znovu přímo osobně navštívil evangelický farář na penzi, Jan Sláma, původně taky působící jako vychovatel a domácí učitel obou vnuků prezidenta Masaryka; těch vnuků, kteří pod příjmením Revilliod jako Leonard a Herbert žili před 2. světovou válkou ve Švýcarsku (jejich matkou byla Olga Garrigue Masaryková-Revilliodová a otec Henri Revilliod byl lékař). Už se tomu ani nechce věřit, že by k tomu zde zmíněnému setkání vůbec někdy došlo. Ale stále mám v knihovně útlou složku se třemi jím osobně podepsanými částmi, vydanými ještě roku 1996 a mně takto předanými…

Je žádoucí tu připomenout, že náhlým úmrtím obou prezidentových vnuků poměrně krátce po sobě ještě před koncem 2. světové války prezidentova rodina pokrevně již neměla mít žádné své navázání. Podle dalšího svědectví Francise Leye (uvedeného ve 2. části již zmíněné Slámovy edice) je v tomto textu mj. uvedeno pro vnuka Leonarda, že „16. srpna 1944 zaplatil svým životem při prováděné vojenské akci svou věrnost Československu“ [jednalo se o vzájemný havarijní kontakt dvou letadel]; a u vnuka Herberta je zmíněno, že „[k]rátká nemoc přinesla rychle konec jeho nedlouhého života, a to dne 13. února 1945“, přičemž přímo slovy samotného dr. Revillioda F. Leyovi je dáno toto vysvětlení tohoto druhého úmrtí: „Jenže náhle se dostavil velmi zlý stav, který končil vnitřním krvácením. Všechny operace by byly marné. Jeho konec byl krásný a pokojný.“ (Část 2, nejdřív 2 x str. 27; a poslední citát tamtéž, str. 26.)

(Marně jsem pátral na webu po možných odkazech na Jana Slámu. Lze tam ale najít úvahy několika našich autorů, kteří spekulují nad případnou možností dalších – ne však věrohodně doložených – příčin skonu obou vnuků TGM.)

Kdopak si v dnešních zakřiknutých poměrech vzpomene, čím taky kdysi byl „7. březen“? A že ta stopa se již tragicky vytratila ze života několika generací… (Autor tohoto příspěvku napsal též knihu, jejíž 2. vydání by mělo být v prodeji prostřednictvím MUNI: „Masaryk a náboženství“.)



0
Vytisknout
1937

Diskuse

Obsah vydání | 9. 3. 2021