Měla by česká vláda nést trestní odpovědnost za zpackanou reakci na epidemii?

7. 1. 2021 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

To, co se ještě na podzim zdálo být nepředstavitelné, se stalo chmurnou skutečností. Jestliže jsme se na jaře vyvarovali nejhoršího a koronavirovou infekci zvládli s grácií, nebylo to dílo Babišova kabinetu, ale prachobyčejná náhoda, když ten, který „měl přijít“, prostě přišel a ty nahoře přesvědčil, že jde do tuhého. Bojím se domyslet, co by se stalo, kdyby se bývalý ředitel České pojišťovny Pavel Řehák neznal s ministrem Hamáčkem…

Jde však o jarní fázi epidemie, kdy Babišova vláda kupodivu nezmatkovala, a ani občané tehdy nepříliš známý patogen nebrali na lehkou váhu, jak například dokazují sociologická data prezentovaná Danielem Prokopem. Takže až potud by bylo vše relativně v pořádku. Zvláště když jsme sledovali psí kusy arcišarlatána v Bílém domě v přímém přenosu. Jenže karta se nyní poněkud obrací.

Už na jaře renomované vědecké časopisy informovaly o metodách, které jsou při potlačování covidové nákazy nejúčinnější: masivní testování, robustní trasování a karanténní opatření – to vše je zapotřebí doladit vyspělými technologiemi a smysluplnými ekonomickými pobídkami. Některé země, příkladně Tchaj-wan nebo Jižní Korea, to vzhledem ke zkušenostem se SARSem dokonale pochopily a nemusely se vůbec uzavírat. Tchaj-wan měl dokonce přímé letecké linky s prvotním epicentrem infekce ve Wu-chanu.

Zlí jazykové mohou namítnout, že hustě obydlenou Evropu přece nelze porovnávat s ostrovy či poloostrovy. To je z části pochopitelný argument, jenže pokud se už na jaře moc dobře vědělo, jaké prostředky ke zkrocení patogenu fungují, proč nebyly u nás efektivně realizovány? A jak je vůbec možné, že si tak chudé země, jako je Vietnam nebo Ghana, dokázaly s infekcí poradit daleko lépe než vyspělé západní země a Česká republika? Tuzemské sdělovací prostředky však raději rozmazávají každičký přešlap autoritářské Číny, než aby se této nepříjemné skutečnosti podívaly na zoubek.

Nemám žádné pochybnosti o tom, že většina mrtvých z druhé vlny padá na vrub Babišova kabinetu. Přestože vláda musela čelit spoustě tlaků ze všech stran, včetně partikulárních zájmů všelijakých lobbistických uskupení, měla k dispozici veškerá potřebná data. Nehovořil bych tak ani o zaspání Strakovy akademie, jako spíš o sabotáži smysluplných protiepidemických opatření, jež, jak jsem již uvedl, vešla ve známost už na jaře. Olej do ohně navíc přilévali některé lékařské celebrity.

Diskoherentní a chaotický přístup Babiše a spol. k nákaze v kombinaci s groteskními přestupky veřejných činitelů a absencí spolehlivých ekonomických stimulů, jakož i neschopnost efektivně prezentovat přijatá nařízení pochopitelně nemohla u veřejnosti nalézt adekvátní odezvu. Ačkoli únava z lockdownu a dalších protiepidemických opatření by jarní uvědomělost u části obyvatel tak jako tak nalomila, skandální přístup Babišovy vlády vůči epidemii je hlavním viníkem marasmu, ve kterém se nyní nacházíme. Důvod? Česká vláda totiž nese svrchovanou politickou odpovědnost za zpackanou reakci na pandemii, a nikoli běžný občan, přestože je v jeho moci šíření infekce zmírnit. Kdyby český právní řád za něco stál, přední činitelé Strakovy akademie by se po odeznění nákazy ze svého selhání nakonec museli zodpovídat před soudem.

Situace je velmi špatná, neboť ministr vnitra Hamáček hovoří o vypracování statistiky o naplnění krematorií v jednotlivých krajích, přičemž kapacita krematorií je překročena na severu Moravy a v některých regionech se blíží limitu. Skutečný počet obětí epidemie v ČR podle imunologa Zdeňka Hela dosahuje 18 až 19 tisíc. Pokud nezměníme svůj přístup, tak do března dojde k neřízenému promoření velké části společnosti, což je neekonomické, neetické a nesmyslné, jak soudí Hel a dodává, že k nedeklarovanému promořování už nyní dochází. Ministr zdravotnictví Ivan Blatný mezitím varuje, že bez řádných opatření skončíme hůř než Itálie na jaře. Vážnou hrozbou je při spontánním promořování společnosti mutace viru v něco daleko smrtelnějšího a horšího, co může získat odolnost vůči vakcínám. Stalo se to podle evolučních epidemiologů na konci první světové války, kdy došlo k podstatnému přitvrzení tzv. španělské chřipky, na niž pak zemřelo 50 milionů lidí.

Aby bylo jasno: nevolám po exemplárních trestech pro Babiše a jeho vládní spolupracovníky mající na svědomí ono „nedeklarované promořování“, avšak pokud mají podíl na tisících zbytečně zmařených lidských životů, nelze to jen tak zamést pod koberec. A je mi naprosto jasné, že k žádnému trestnímu řízení nedojde; snad bude stačit, když bude Babiš a jeho hnutí na podzim poraženo ve volbách. To ale nic zásadního neřeší, když se v naprosto dysfunkčním politickém systému etabluje zase někdo jiný.

1
Vytisknout
8191

Diskuse

Obsah vydání | 12. 1. 2021