Dva roky kriminálu za dvě koblihy?

30. 5. 2020 / Jiří Hlavenka

Odsouzený je člověk bez domova. Stát se bezdomovcem se může přihodit úplně každému z nás.

Životní karamboly si nevybírají. Jistě, krást se nemá: zkuste si sami sebe představit jako člověka bez domova, který má hlad až šilhá. Bez prostředků, nikdo vám nic nedá ani nepůjčí. Co byste dělali, ze dvou možných voleb: a) jít tiše do křoví umřít hladem, b) šlohnout někde jídlo?

Bezdomovectví není vina, bezdomovectví je trest sám o sobě.
 
V nouzovém stavu zákony přitvrzují - co je přestupkem, může být trestným činem. Toto není v zásadě špatně. Nouzový stav se vyhlašuje ve vyhrocených situacích, kdy hrozí velké škody na životech i na majetku, dramaticky větší než u normálního stavu, a stát, aby jim zabránil, si osobuje právo vydávat takzvaná "krizová opatření", která nabourávají základní práva (byli jsme toho svědky). A za porušení pak přichází trest, který je přísný - protože i škody jsou velké. Trest úměrný provinění.

Proč byl vyhlášen nouzový stav? Aby státu dal do rukou silnější pravomoci a nástroje pro boj se zákeřnou chorobou, a větší tresty pro ty, kteří by toto úsilí mařili. Jak se na šíření koronaviru podílí člověk, který ukradne v krámě dvě koblihy? Je trest úměrný provinění (úměrnost trestu je jeden z velkých pilířů práva)? Odpovězte si sami.

Proč se ukládá trest? Smyslem trestu je "náprava, odstrašení, ochrana společnosti nebo obnovení narušeného řádu". Marně hledám, kam ty dvě koblihy a hrst čokoládových tyčinek v tomto zařadit.
Nejsem právník a nevím, jestli soudce mohl uložit jiný než nepodmíněný trest; pokud vím, existuje (byť výjímečná) možnost vyslovit vinu, ale neuložit trest, a lze též uložit trest pod dolní hranicí. (Zde soudce dokonce trest uložil NAD dolní hranicí, byť o kousek). Uvítám názory právníků.

Tento případ mimo jiného ukazuje, že s vyhlašováním nouzového stavu se musí šetřit jako s šafránem - jen v situacích, kde NEJSOU JINÁ ŘEŠENÍ. Protože pak to má přesně tyto konsekvence a zákonné slepé uličky - "povinné" vysoké tresty odnětí svobody za činy, které s důvody nouzového stavu nemají nic společného, tedy za takové činy, jejichž negativní efekt je stejný ve stavu normálním jako nouzovém, ale trest je drasticky zvýšen.

Připomínám toto médiím, komentátorům, influencerům a vlastně i sám sobě: jak jsme vyhlášení nouzového stavu (bezprecedentně pro celé území) ihned a s klidem přijali, dokonce jsme je za to i chválili, jak jsou "akční!". Vezměme si z toho poučení.

Ano, vím že pán byl dříve několikrát trestaný za krádeže a taky vím, že krást se nemá, ani koblihy. Ale i ta prastará zásada, která říká "oko za oko, zub za zub" a která se nám zdá dnes už nepřiměřeně krutá, vlastně sděluje zásadu přiměřenosti - říká, "jeden zub, ne všechny". Dva roky kriminálu za dvě koblihy?
2
Vytisknout
4861

Diskuse

Obsah vydání | 2. 6. 2020