Klimatická krize: Rok 2019 byl druhým nejteplejším od doby, co se to začalo zaznamenávat

15. 1. 2020

čas čtení 1 minuta



Posledních pět let i posledních deset let bylo nejteplejších za posledních 150 let


Nejteplejším rokem byl rok 2016, protože v tom roce došlo k zvýšení teploty v důsledku tzv. jevu El Niño.

K dispozici jsou nová data průměrné globální teploty vzduchu při povrchu Zeměkoule. Více než 90 procent tepla zachyceného v důsledku emisí skleníkových plynů vypouštěných člověkem absorbují oceány a v pondělí vědci informovali, že rok 2019 byl nejteplejším rokem v mořích od doby, kdy se to začalo zaznamenávat, a označili to za "děsivou zprávu".

Průměrná teplota v roce 2019 byla o 1,1 stupňů Celsia vyšší než průměr z let 1850-1900, než bylo zahájeno rozsáhlé spalování fosilních paliv. Světoví vědci varují, že globální oteplení nad 1,5 stupnů Celsia podstatně zhorší extremní počasí a utrpení pro stamilionuy lidí.

Globální analýza rizik Světového hospodářského fóra pro nadcházející desetiletí, také zveřejněná ve středu, zjistila, že pět nejvýznamnějších nebezpečí je ekologických: extremní počasí, neschopnoste se připravit na klimatickou změnu a zničení přírody.

"Poslední desetiletí bylo daleko nejteplejším desetiletím od doby, kdy se to začalo zaznamenávat, a je to první desetiletí, které bylo o více než 1 stupeň Celsia teplejší než teplota koncem 19. století," řekl Gavin Schmidt z Goddardova institutu NASA pro vesmírná studia.

"Důležitá je totalita důkazů z mnoha druhu nejrůznějších dat, že se Země otepluje, že to způsobuje lidská činnost a že dopady cítíme jasně," dodal. "To, co říkám, může znít tak trochu jako prasklá deska, ale je to bubnování antropocénu."

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Ruské vraždění v Idlíbu pokračuje

15. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta

Deset nevinných lidí zatím usmrceno, včetně dobrovolníka od Bílých helem, v důsledku obnovení brutálních útoků Ruskem a Asadovým režimem na Idlíb a okolní města. Vysíláme SOS světu, protože jsou ohroženy miliony lidí.


Rozhovor Britských listů 255. Do voleb jen s jednoduchým lživým heslem!

10. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta



Jaké jsou zahraničněpolitické výhledy pro rok 2020? Je prosincové vítězství britských populistů ve volbách velkou podporou pro lháře a manipulátory na politické scéně po celém světě? O tom hovoří Jan Čulík v tomto Rozhovoru Britských listů se zahraničněpolitickým komentátorem Danielem Veselým. (Záměrně se vyhýbáme Trumpově nynější eskapádě v Iráku, protože ta je jen dílčím symptomem zásadního, dlouhodobého problému agresivního populismu.) Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 10. ledna 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE
 

Británie: Konzervativní politikové nutili lorda Dubse, aby přestal požadovat ochranu dětských uprchlíků

15. 1. 2020

čas čtení 3 minuty

Foto: Čech lord Dubs, poslanec Horní sněmovny


Tři konzervativní náměstci britského ministra vnitra si tento týden pozvali na kobereček labouristického lorda českého původu Alfa Dubse (88), který vede kampaň za přijetí dětských uprchlíků a nutili ho, aby přestal prosazovat klíčový dodatek k zákonu o odchodu Británie z EU.

Součástí platné legislativy EU je zákonné ustanovení, že pokud má dětský uprchlík, který se dostane na území EU, v nějaké členské zemi EU příbuzné, ta země má povinnost ho přijmout a umožnit sjednocení rodiny. Británie zamýšlí po brexitu tuto povinnost zrušit.

Amnesty International: Pište dopisy!

15. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta



Nebudete tomu věřit, ale dopisy veřejnosti zachránily můj život, píše Moses. Když mu bylo 15, byl zatčen a obviněn, že ukradl tři mobily. Byl uvězněn a mučen. Policie mu vytrhala nehty, aby se přiznal. Měl být popraven.

Ale pak přišlo od stoupenců Amnesty International 800 000 dopisů.

Ty dopisy zachránily můj život. Bylo rozhodnuto mě propustit.

Pište ty dopisy!



Exekutorská komora čelí žalobě za neposkytnutí dat

15. 1. 2020

čas čtení 3 minuty

Tisková zpráva Institutu prevence a řešení předlužení

Data o exekucích by měla přejít pod resort spravedlnosti, myslí si odborníci. Proti Exekutorské komoře podávají žalobu

Boj o data o exekucích pokračuje. Institut prevence a řešení předlužení (IPŘP) podává proti Exekutorské komoře ČR žalobu. Odborníkům došla s Komorou trpělivost. O aktuálnější data ji žádají dle zákona o svobodném přístupu k informacím už déle jak rok. Komora navíc nemá kapacity tato data sama zpracovávat, přesto jejich poskytnutí podmiňuje vysokými poplatky nebo nelegitimními podmínkami. Řešením je podle Institutu přesun dat pod ministerstvo spravedlnosti.

Debata o počtu exekucí v Česku nabírá nových rozměrů. Institut prevence a řešení předlužení, který nyní spoluzodpovídá za aktualizaci Mapy exekucí, podává proti Exekutorské komoře ČR žalobu. Komora, která podle zákona spravuje Centrální evidenci exekucí, ovšem dlouhodobě odmítá zdrojová data poskytovat dalším subjektům k jejich dalšímu zpracování, případně je podmiňuje vysokými poplatky. Sama přitom zveřejňuje na svém webu jen základní statistiky bez jakékoli aktualizace.

Útoky na Válkovou jsou zástupné problémy

15. 1. 2020

čas čtení 2 minuty

tisková zpráva  Spolku zastánců dětských práv – české sekce DCI 

Rada Spolku zastánců dětských práv – české sekce Defence for Children International – vítá další spolupráci s prof. Helenou Válkovou jako vládní zmocněnkyní pro lidská práva, první v této funkci, která veřejně vyhlásila jako svou prioritu práva dítěte. Již od svého jmenování činí aktivní kroky ke změnám legislativy tak, aby se nejlepší zájem dítěte stal předním hlediskem při rozhodování o všech věcech, které se dětí týkají. K tomu Českou republiku již od jejího vzniku zavazuje Úmluva o právech dítěte.

Tato její dnešní aktivita naprosto převažuje nad zástupnými problémy, jakým je i jeden odborný článek, který jako začínající výzkumnice publikovala před 40 lety a jehož spoluautora si sama nevybrala, nýbrž jí ho určili nadřízení.

Toto prohlášení schválila Rada spolku jednomyslně na svém zasedání 13. ledna 2020.

Mailové spojení: dci.praha@seznam.cz

Bližší informace: Miroslav Prokeš, předseda spolku

Spolek zastánců dětských práv byl založen v roce 1991 a od té doby monitoruje naplňování Úmluvy o právech dítěte v České republice. Je tvořen výhradně dobrovolníky, nepobírá žádné dotace od vlád ani jiných úřadů ani nepořádá sbírky. Je členem evropské organizace Eurochild, mezinárodní organizace Defence for Children International a prostřednictvím české národní Aliance za dětská práva i světové organizace Child Rights Connect.

Vždy poté, co vláda ČR zašle Výboru pro práva dítěte se sídlem v Ženevě periodickou zprávu o plnění Úmluvy, posílá spolek tamtéž svou alternativní zprávu. Poslední slyšení českých spolků před ženevským Výborem se konalo 2. 10. 2019. Na jeho základě požádal Výbor českou vládu o doplnění mnoha dat a informací s doporučeným termínem 14. února 2020. Poté pozve vládní delegaci na svoje květnové zasedání, na němž jí bude pokládat řadu otázek. Pak přijme na svém uzavřeném zasedání doporučení pro Českou republiku jako signatářský stát Úmluvy.

Kauza Ur-Válková: Výmluvná ukázka postkomunistického marasmu

15. 1. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Veřejnou debatou v posledních dnech zamávala kauza Zemanem vybrané kandidátky na příští ombudsmanku Heleny Válkové - právničky, která v době před rokem 1989 usilovně propagovala notoricky zneužívaný institut tzv. ochranného dohledu a na jejíž práci se podílel klíčový aktér loutkových politických procesů 50. let, bývalý prokurátor Josef Urválek.

Stojíme při Austrálii

15. 1. 2020

čas čtení 1 minuta

 


Akce:  Stojíme při Austrálii

Pořádá: Extinction Rebellion Česká republika

Termín: 16. 1. 2020

Čas: 11.00 až 12.00 hod.

Místo: Náměstí republiky, Praha


Aktivisté české odnože mezinárodního hnutí Rebelie proti vyhynutí (Extinction Rebellion, XR) pořádají ve čtvrtek 16. ledna solidární akci s Austrálií, na jejímž území právě dochází k bezprecedentním požárům. Jejich nebývalá intenzita a rozsah jsou jedním z přímých důsledků probíhající klimatické krize, která se stává existenční hrozbou nejen pro Australany nebo tamější biosféru a živočišné druhy, ale má své dopady už i na Českou republiku. XR chce svým solidárním happeningem poukázat na to, že jsme všichni na jedné lodi, protože klima se neřídí hranicemi národních států.

V rámci happeningu budou aktivisté odhalovat svoji nahotu na znamení zranitelnosti člověka přírodními ději, a také jeho vystavení nehostinným přírodním podmínkám. Půjde tedy o lednový polonahý pochod, který začne na Náměstí Republiky a bude pokračovat až k sídlu Australského konzulátu v Praze, kde bude mj. předčítán otevřený dopis australské vládě. Jsou to především vlády jednotlivých zemí, které jsou zodpovědné za zajištění bezpečnosti vlastních obyvatel.


Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Dohoda o libyjském příměří se v Moskvě zasekla

15. 1. 2020

čas čtení 2 minuty

Ruští představitelé vítají "pokrok" jednání, ačkoliv libyjský válečný podnikatel Haftar odložil podpis dohody. Válčící frakce se mají koncem ledna sejít v Berlíně, aby finalizovaly dohodu o trvalém ukončení nepřátelství.

Pomozte vypravit kamion s pomocí pro uprchlické rodiny a děti v Řecku

14. 1. 2020

čas čtení 3 minuty


V řeckém uprchlickém táboře Diavata jsou převážně rodiny s dětmi, ale i děti bez rodičů. Nemají téměř nic, často přebývají v nevytápěných stanech, někteří pod širým nebem. Poprvé jsme sem přijeli v listopadu 2019. Po dvou týdnech jsme se vrátili s dodávkou materiální pomoci. Při každém rozdávání sbírky jsme při pohledu na přeplněný tábor pociťovali marnost. Naše pomoc byla jen malou kapkou. Navíc teploty již padaly k nule a dětem chybělo teplé oblečení a obuv. Rozhodli jsme se dovézt více "kapek" :

Pojďte jim s námi kapku pomoci! Společně to zvládneme.

"Z potůčku potok, z říčky řeka." Podařilo se nám rozproudit vlnu solidarity a koncem prosince jsme do Diavaty vypravili celý kamion. Naplníme další?

Zahájení další sbírky materiální pomoci a zejména finanční podpory na vypravení dalšího kamionu 27.1.2020. Sběr darů ve sběrných místech probíhá do 20. 1.

Máte věci, které chcete darovat?

Sběrná místa: Český Brod, Zlín, Praha 2,6,3,9, Buštěhrad, Pečky a Uhlířské Janovice, Roztoky u Prahy, Vyškov, Tuchoměřice, Chvalkovice na Hané, Olomouc, Brno, Ostrava.

Prosíme, zavolejte nebo napište pro bližší informace.

Kontaktujte +420 775 231 290 nebo balicky.miminka@gmail.com

Chcete pomoci finančně?

Příspěvky na nákup věcí pro rodiny a děti je transparentní účet 2300893794/2010.

Globální oteplování: Teplota oceánů dosáhla rekordní výšky, klimatická krize akceleruje

14. 1. 2020

čas čtení 1 minuta



Oceány jsou nejzřejmějším měřítkem klimatické krize, pohlcují totiž 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny


V roce 2019 dosáhlo teplo světových oceánů dosud nejvyšší, rekordní intenzity. Dokazuje to, že se oteplování planety Země zrychluje.

Světové oceány jsou nejjasnějším měřítkem klimatické krize, protože pohlcují více než 90 procent tepla, zachyceného skleníkovými plyny a emitovaného pálením fosilních paliv, likvidací lesů a další lidskou činností.

Z nové analýzy vyplývá, že posledních pět let je pět nejteplejších let zaznamenaných v oceánech a posledních deset let je také dosud nejteplejších deset let. Množství tepla přidávaného do oceánů je totéž, kolik tepla by vzniklo, kdyby všichni obyvatelé planety měli trvale ve dne v noci zapnutou 100 mikrovlnných troub.

Teplejší oceány vyvolávají vážnější bouře a narušují vodní cyklus, což znamená více povodní, sucha a divokých lesních požárů, stejně jako nezadržitelné stoupání hladiny oceánů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

USA požadují, aby Británie odmítla technologii firmy Huawei

14. 1. 2020

čas čtení 2 minuty

Používat technologii firmy Huawei v sítích 5G v Británii by ohrozilo sdílení výzvědných informací mezi Británií a USA, sdělili vysocí američtí činitelé britským ministrům. Varovali je, že poskytnutí přístupu firmě Huawei do britské sítě 5G by se "rovnalo šílenství".

Toto pozoruhodné nové americké ultimatum prezentoval Británii Trumpův náměstek poradce pro národní bezpečnosti Matt Pottinger. Předložil kontroverzní soubor dokumentů, který varuje, že spoléhání na firmu Huawei a používání její technologie v budoucích telefonních sítích znamená bezpečnostní riziko.

Pozvánka: Beseda s německou sociální demokratkou

14. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta


VMO 9 ČSSD Praha 11 si Vás dovoluje pozvat na  neformální posezení s návštěvou z Německa

    Helena Päßlerová

Beseda s předsedkyní Seligerovy obce, organizace sutetoněmeckých  sociálních demokratů Helenou Pässlerovou.

Pedagožka a přítelkyně českých exulantů a disidentů bude vyprávět o svém životě a blízkosti i rozdílech mezi Čechy a Němci.

Středa 15. ledna,
18:00
Steinerův sál Lidového domu,
Hybernská 7


Dochází v Íránu k sametové revoluci?

13. 1. 2020

čas čtení 1 minuta

Aktualizace: Íránský tisk píše zcela otevřeně o "ostudném" skandálu sestřelení ukrajinského letadla. Proti režimu protestují celebrity: herci a sportovci, včetně slavné sportovní celebrity, která vyhrála medaili na olympijských hrách. Rezignovala známá televizní moderátorka Gellare Jabbari, oznámila, že už to nemůže vydržet, a omluvila se íránské veřejnosti, "že jsem vám třináct let lhala".

Íránský režim samozřejmě nemá žádnou mezinárodní podporu, jakou měl komunistický režim v Československu. Zanedlouho se budou v Íránu konat volby a opozice chce nynější zuřivosti veřejnosti proti "našim blbým předákům" (toto heslo skandovali demonstranti) silně využít.

* * *

Pražský reportér britského týdeníku Observer  Robert Tait píše:

"Jako bývalý novinář v Teheránu, který nyní žije v Praze, mi přijde podobnost záběrů z dnešního Teheránu se záběry československé sametové revoluce ohromující. Různé země, různé jazyky, naprosto jiná kultura - ale stejná stará písnička."
Jestli ale není Robert Tait přílišný optimista? Lindsay Hilsum, reportérka Channel 4 News v Teheránu, v neděli večer konstatovala, že íránská veřejnost sice zuří nad nekompetentností a lhaním íránského režimu, avšak že režim se nerozkládá. (JČ)

Robert Tait dodává: Neříkám nutně, že Islámská republika v Íránu končí - ale mohl by to být začátek konce. V této etapě to ale mohlo i pro sametovou revoluci v Československu dopadnout špatně. Zaujalo mě, jak podobné jsou ty záběry. Opravdu to vypadá jako Národní třída dne 17. listopadu 1989.

Moderátoři íránské televize rezignovali na své funkce: "Už nemůžeme šířit lži"

13. 1. 2020

čas čtení 6 minut

Foto: Íránci protestující proti sestřelení ukrajinského letadla

Lžeme nejhlasitěji, když lžeme sami sobě

Nejméně dvě moderátorky íránské státní televize IRIB v pondělí oznámily, že z televize odcházejí. Třetí uvedla, že odešla už před časem poté, co divákům třináct let lhala. Gelare Jabbari se omluvila na Instagramu: "Bylo pro mě velmi obtížné uvěřit, že naši lidé byli usmrceni. Promiňte mi, že jsem se to dozvěděla až tak pozdě. A promiňte mi, že jsem vám 13 let lhala."

Zahra Khatami odešla ze své práce moderátorky v IRIB a konstatovala: "Děkuji vám, že jste mě až do dneška přijímali jako moderátorku. Už se nikdy do televize nevrátím. Odpusťte mi."

Její kolegyně Saba Rad napsala: "Děkuji vám za vaši podporu během všech těch let mé kariéry. Oznamuji, že po 21 letech práce v rozhlase a v televizi už nemohu pokračovat ve své práci v médiích. Prostě nemohu."

Íránská policie střílela do demonstrantů. Několik lidí bylo zraněno

13. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta



Íránské úřady střílely ostrou municí do demonstrantů v Teheránu a několik lidí zranily. Stovky demonstrantů ignorovaly v neděli přítomnost množství příslušníků bezpečnostních služenb  a uspořádaly během dne vigílie a demonstrace a pak pochod na náměstí Azadi v centru města.

Svědek konstatoval, že nejprve střílely bezpečnostní jednotky slzným plynem do davů, pak začaly střílet ostrými náboji. Viděla jsem, jak bylo postřeleno sedm lidí, konstatovala jedna svědkyně.

Několik lidí leželo postřelených na zemi. Video ZDE  

Šéf teheránské policie tvrdil v pondělí, že policie nestřílela a že měla příkaz se mírnit.

"Lžou nám, že naším nepřítelem je Amerika, ale náš nepřítel je přímo tady," skandoval dav na jedné teheránské univerzitě a přirovnal islámistické revoluční gardy Íránu k Islámskému státu.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 

O Babišových voličích, pirátech a levici

13. 1. 2020 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Asi bych měl komentovat sjezd pirátů, dokonce jsem měl chvíli i výčitky svědomí, že ho moc nesleduji. Nezajímal mne. Jak může člověka, který se tak systematicky zabývá politikou, jak to dělám posledních dvacet let já, nezajímat sjezd tak zásadní politické formace, dokonce politické formace, které fandí a od které čeká naději právě v té specifické situaci, v jaké naše politika uvázla v posledních letech?

Bude to asi tím, že jsem nečekal nic nového a že jsem ztratil představu, že by další růst pirátů nad 20% byl reálný. Ano, měli by vzít voliče Babišovi, a pak mohou růst. Dali si to dokonce jako cíl. To by samozřejmě bylo politicky naprosto efektivní: zničili by tak svého hlavního konkurenta a zároveň by rostli. Co může být pro piráty v politickém boji lákavější než výsledek 30% pirátů vs. 10% Ano?

Pro stoupence Czexitu: Brexit už stál Británii 3 864 miliard Kč

13. 1. 2020

čas čtení 1 minuta



Britský premiér Boris Johnson chce "osvobodit potenciál Británie". Nejprve ale bude muset britská ekonomika dohnat ostatní svět, varuje ekonomický portál Bloomberg.

Z výzkumu, který provedli v Bloomberg Economics, vyplývá, že brexit už Británii stál 170 miliard amerických dolarů (130 miliard liber, 3864 miliard Kč) a do konce roku 2020 bude stát ještě dalších 70 miliard liber (2400 miliard Kč). Je to způsobeno tím, že  Británie za poslední tři roky začala výrazně zaostávat za ekonomikami skupiny G7.

Ekonomika globálně v posledních letech stagnuje, ale Británie je na tom ještě hůř. Od  hlasování pro brexit v roce 2016 je britská ekonomika nyní o 3 procenta menší, než jaká by byla, kdyby Angličané nehlasovali pro brexit. Investice podniků do Británie stagnují a hospodářský růst Británie poklesl o polovinu, z ročního růstu 2 procent na 1 procento.

Dan Hanson, britský ekonom firmy Bloomberg Economics, určuje celkové náklady na brexit do roku 2020 na 200 miliard liber (6000 miliard Kč)

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Británie praktikuje apartheid mezi svými mladými a staršími občany

13. 1. 2020

čas čtení 3 minuty


Kromě prostého zeměpisného oddělení odděluje mladé lidi od starých skutečnost, že došlo k hluboké hospodářské změně: zmizela relativní životní jistota a zaměstnanecká stabilita poválečného uspořádání. Vznikla ekonomika charakterizovaná rtuťovitou nepředvídatelností a vzniklo vědomí, že se svět zmenšuje. Mladí lidé považují otevřenost, diverzitu a konektivitu světa jednadvacátého století za přirozený pořádek věcí, ale chtějí, aby byla odstraněna existující hluboká nerovnost a nerovnováha. Mnoho starých lidí, naopak, je destabilizováno pocitem neustále změny a snaží se přidržovat se jakékoliv bezpečnosti, kterou ještě mají. Tohle je podstatou hlubokého generačního rozporu. 


V prosincových všeobecných volbách hlasovalo 62 procent voličů ve věku 18-24 let pro labouristy, jen 19 procent pro konzervativce. U voličů ve věku 25-34 let zvítězili také labouristé. Avšak v nejstarší věkové kategorii nad 65 let hlasovalo 64 procent voličů pro konzervativce a 17 procent pro labouristy.

Podpora politických stran, definovaná věkem, je děsivý koncept. Institucionalizuje to vzájemnou nedůvěru a resentiment, píše John Harris. Generační apartheid v Británii je zakořeněn v nejhlubších strukturách společnosti, především v polarizované ekonomice bytového fondu. Jen starší lidé dnes vlastní své domy a byty, které získali prostřednictvím hypotéky, mladí občané na hypotéky nedosáhnou a musejí platit činže.

Pirátsko-svazácký slet

13. 1. 2020 / Jan Molič

čas čtení 4 minuty



Piráti už nejsou piráti. Aspoň takový jsem měl dojem při sledování Pirátského celostátního fóra. V žádném případě tím nechci říct, že by dělali něco v zásadě špatně! Pro mě pouze nastal čas, opustit politiku - a to jakoukoli. Sjezdy "ÚV", teambuldingy, frčky, placky a visačky, to vše se příčí mému bazálně anarchistickému založení. "Anarchie v rámci mezí" je postmoderní oxymorón. Zůstanu dál pouze podporovatelem.

29871

Aneb Co zmůžeme, a co nikoliv

Americko-íránská krize: Proč se nekladou důležité otázky?

13. 1. 2020 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Sestřelení ukrajinského civilního letu íránským letectvem, což režim ajatolláhů několik dní trapně tajil, vyvolalo protesty v Teheránu, kde zaznívají požadavky na rezignaci předních íránských lídrů. Pokud se na události několika uplynulých dní podíváme optikou Trumpovy administrativy, tak přesně tyto skutečnosti jí hrají do karet. Trumpův Bílý dům se nikdy netajil tím, že chce svrhnout íránskou vládu. Americký sankční režim je podle všeho navržen tak, aby zničil íránskou ekonomiku; aby Íránci povstali a svrhli nenáviděný režim. Samozřejmě bych přál Íráncům normální vládu (existuje-li taková vůbec), nicméně za těchto okolností je tu obrovské riziko, že se věci vymknou kontrole.

Návštěva egyptského mučitele v Praze

13. 1. 2020

čas čtení 3 minuty

Dne 25. ledna je čtvrtým výročím únosu mladého vědce Giulia Regeniho egyptskými tájnými službami, které ho následně umučily.


ČRo Plus vydal před pár týdny zprávu, že se zahájení velké egyptologické výstavy v Národním muzeu v Praze zúčastní předseda egyptské vlády Abd al-Fattáh as-Sísí. Vypadá to, že bude vítán vřelým přijetím akademickou obcí a představiteli republiky, píše Giorgio Cadorini.

K tomu upozorňuje Boris Cvek na toto:

"Za poslední čtyři roky byly uvězněny v Egyptě desetitisíce lidí. Mučení je v monstrózním vězeňském systému v Egyptě naprosto rozšířené., Egypt se stal jedním ze států, kde se v současnosti nejvíce popravuje. Egyptské soudy odsoudily loni k smrti více lidí než Saúdská Arábie. Civilisté jsou běžně u vojenských soudů odsuzováni k smrti. Egyptská státní bezpečnost prostě ignoruje soudy a nechává lidi mizet, popravuje je mimosoudně. Sisiho režim už usmrtil více lidí než Pinochet, avšak západní vlády tento režim kupodivu pořád podporují.

Apely od egyptských lidskoprávních organizací, aby zahraniční mocnosti neuznaly egyptské volby, všichni ignorují. Britská premiérka Theresa Mayová dne 4. dubna 2019 blahopřála Sisimu k vítězství ve volbách. Tehdejší ministr zahraničí Boris Johnson konstatoval, že se těší na spolupráci se Sisiho vládou jako "na příležitost budovat prosperující a demokratickou společnost". Americké velvyslanectví zašlo ještě dál a zveřejnilo na Twitteru fotografii konzula Thomase Goldbergera, který pózoval v egyptské volební místnosti a chválil "vlastenectví egyptských voličů" - byla to chvála, která uráží většinu, která se rozhodla nehlasovat."

Zdroj v angličtině The Times Literary Supplement ZDE  

Konečně končí fantazie jménem Velká Británie. Je to dobře

13. 1. 2020

čas čtení 8 minut



Shrnujeme pronikavou analýzu Davida Edgertona, profesora historie na Kings College v Londýně, vydanou v listě New York Times, která vysvětluje, proč se Británie pod tlakem brexitu rozpadne a proč to bude prospěšné.  V Británii v současnosti zuří konflikt mezi anglickými důchodci na jedné straně, a mladými občany Anglie a všemi občany Skotska, Walesu a Severního Irska na straně druhé; mezi moderními, mladými městy a stagnujícím, pošetilým a zuřícím anglickým venkovem. Tento konflikt  má pozoruhodnou paralelu i v České republice: Na jedné straně máte i v ČR mladé lidi, kteří jsou v podstatě srozuměni s dnešní moderní společností, protože v ní vyrostli a neznají nic jiného, kdežto starší občané se nedokáží poradit s rychlým tempem destabilizačních změn a snaží se nostalgicky se vracet do "stabilní a útěšné" éry před třiceti lety - kterou si idealizují vzpomínkovým optimismem. Tak jak sní angličtí důchodci o velikosti někdejší Velké Británie (která nikdy nebyla), tak sní čeští důchodci o nádherách husákovského socialismu a podporují Babiše. V obou případech dojde k probuzení. Čtěte! (JČ)


Velká Británie odchází dne 31. ledna 2020 z Evropské unie.

Dlouhá desetiletí pomáhala Evropská unie udržovat tříštící se Spojené království v jednom celku. Nyní je brexit trhá na kusy. Krátkodobá fantasmagorie tzv. "britského národa" také zřejmě končí.

Hospodaření OSBL za prosinec 2019

6. 1. 2020

čas čtení 2 minuty

V prosinci  2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 77 561.50 Kč, výdaje byly 91 481.50 Kč.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


Donald Trump | Česká republika | Globální oteplování | Bezdomovectví | USA | Životní prostředí | Jan Palach | Sdělovací prostředky | Náboženství | Filmový festival Karlovy Vary 2018 | Islám | Česká politická scéna | Ekologie | Velká Británie - politika a společnost | Pro stoupence czexitu | EYE - Evropské setkání mladých | Babiš | Iracionální nenávist v České republice | Rozhovory Britských listů | Filmový festival Karlovy Vary 2017 | Filmový festival Karlovy Vary 2016 | V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák | Sdělovací prostředky | Sdělovací prostředky
22027