Drastický pokles množství hmyzu vážně ohrožuje život na této planetě

11. 2. 2019

čas čtení 3 minuty


Hmyz na planetě Zemi rychle směřuje k likvidaci. To hrozí "katastrofálním rozkladem přírodních ekosystémů", konstatuje první globální vědecká studie.

Více než 40 procent přírodních druhů hmyzu upadá a třetina je ohrožena, zjistila analýza. Rychlost likvidace hmyzu je osmkrát rychlejší než rychlost likvidace savců, ptáků a plazů. Celkové množství hmyzu každoročně klesá o 2,5 procenta, což znamená, že do sta let by hmyz mohl z této planety zmizet.

Tisíce neonacistů v nacistických uniformách demonstrovaly o víkendu v Budapešti

11. 2. 2019

čas čtení < 1 minuta

TIsíce neonacistů z celé Evropy, ozbrojení bojovým,i puškami a ohlušujícími granáty demonstrovalo v sobotu v Budapešti. Byli oblečeni v uniformách SS a projevovali nenávist k cizincům skandováním "Židi ven!" Policie pouze přihlížela.


Rozhovor Britských listů 205. Opravujme věci, nevyhazujme je

8. 2. 2019

čas čtení 1 minuta


Bohumil Kartous hovoří v tomto Rozhovoru Britských listů s ekonomkou Soňou Jonášovou, zakladatelkou cirkulární ekonomiky. Soňa Jonášová poukazuje na obrovské ekonomické možnosti, pokud bychom přestali vyrábět jen pro vyhazování výrobků, ale soustředili se na jejich obnovu. Rozhovor, který se vysílá na Regionální televizi od pátku 8. února 2019, je aktuální tím, že ČR se nyní zřejmě rozhodla právě touto cestou nejít. Soňa Jonášová konstatuje:

"Právě se dostala k široké veřejnosti informace, že by se dlouho slibovaný a očekávaný konec skládkování recyklovatelných odpadů mohlo posunout až k roku 2030. Což je z pohledu udržitelného rozvoje i byznysu i z hlediska globální změny klimatu neakceptovatelné.Za posunem stojí dlouhodobé lobby firem vlastnících skládky, které mají v područí i obce a města, kterým vyhrožují, že by nový přístup znamenal radikální zdražení zpracování odpadů. Což je ale nepravda, neboť nový zákon myslí na obce, které budou třídit dobř,e a připravena je pro ně tzv. Třídící sleva, která jim zafixuje současnou míru skládkovacího poplatku. Je čas změnit optiku, jakou pohlížíme na odpady - neměli bychom se na ně dívat jako na něco, čeho se chceme zbavit a ještě za to musíme zaplatit, ale naopak jako na surovinu, které je cenná a platit by nám za ni měli ti, kteří ji dokážou zhodnotit. Myslela jsem si, celé poslední čtyři roky, že to půjde evolucí. Teď jsem si jistá, že na nefunkčnost systému upozorní jen revoluce."


Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

30325

NYT: Firma Huawei vyhrožuje České republice

9. 2. 2019

čas čtení 4 minuty

 

V sobotu dopoledne jsem zasedl v New Orleansu v jedné kavárně ve čtvrti Marigny k snídani nad výtiskem deníku New York Times, píše Jan Čulík. O brexitu - právem - v sobotním listě nebylo ani slovo (i když britská média o brexitu stále šílí) - avšak v podnikatelské sekci deník New York Times věnoval na třetí stránce půl velké strany České republice:


Ve snaze postavit se proti pokusům omezit svůj dosah v Evropě pohrozila čínská gigantická technologická firma Huawei České republice žalobou, pokud kyberbezpečnostní úřad ČR nezruší své varování ohledně rizika, které Huawei zosobňuje pro životně důležitou infrastrukturu České republiky.

Jak začínají státy po celé Evropě podnikat první kroky k rekonfiguraci systémů, které ovládají internet, hrozba od firmy Huawei je nejnovější salvou v eskalující válce ohledně toho, kdo bude ovládat hardware pro nový systém 5G, sítí páté generace.

Jak se francouzsko-italské vztahy ocitly na pokraji propasti

11. 2. 2019

čas čtení 3 minuty

Když přemýšlíme o třeskutých diplomatických vztazích mezi státy, obyčejně nás nenapadají členové Evropské unie, napsal Daniel R. DePetris. A přece slovo "třeskutý" označuje přesně to, v co se proměnily vztahy mezi Itálií a Francií. Ve skutečnosti jde možná i o mírný eufemismus.

Důchodci Babiše milují kvůli těm slevám

11. 2. 2019

čas čtení < 1 minuta

Seán Hanley: Babišovo ANO má 32 procent, ale podívejte se na ty rozdíly ve věku a ve vzdělání: 49 procent lidí nad šedesát (to jsou bezpochyby ty slevy v hromadné dopravě) a 9 procent mezi lidmi ve věku 18-29, kteří podporují piráty (34 procent)


ANO - je líp, i když je hůř

11. 2. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

Babišovo ANO nadále vede v průzkumech voličských preferencí, zatímco opoziční ODS a Piráti ztrácejí zejména mladší voliče ZDE. Setrvalý trend neprůstřelnosti vládního hnutí se zřejmě potvrdí i po Babišově skandálu s "reorganizací" úřadu, který vyšetřuje jeho střet zájmů, a po oznámení vlády, že ANO, líp už bylo, pročež je třeba masivně škrtat v rozpočtu a zvyšovat daně. Pokud vše proběhne, jak lze očekávat, nezbude než konstatovat, že už neexistuje prakticky nic, co by premiér udělal a voliči by mu to neodpustili.

Marie Curie: Akademie by Vám Nobelovu cenu neudělila, pokud byste nepodala věrohodné vysvětlení, že ta korespondence je falzum

11. 2. 2019 / Zdeněk Slanina

čas čtení 19 minut

Foto:  Maria Skłodowská před odjezdem do Paříže ve věku kolem 23 let.

Článek Zdeňka Slaniny vydáváme na okraj dnešního Mezinárodního dne žen a dívek  ve vědě (vznikl z iniciativy UNESCO r, 2015).

V listopadu 1895 německý fyzik Wilhelm Röntgen při pokusech s katodovými paprsky pozoroval úkazy, které nasvědčovaly produkci neznámého záření. To vzhledem k jeho zatím nejasné povaze nazýval paprsky X. Když jeho choť vložila paprskům do cesty svou ruku, byl zaznamenán obraz jejích kostí, takže o užitečnosti nového záření nebylo pochyb. Teprve později se vyjasnilo, že jde stejně jako v případě světla o elektromagnetické vlnění, ale s podstatně vyšší frekvencí. Objev těchto paprsků, alternativně nazývaných Röntgenovy, mu přinesl v r. 1901 Nobelovu cenu, historický první udělenou za fyziku. Velkorysý Röntgen věc nepatentoval, i finanční částku za Nobelovu cenu daroval univerzitě.

Pro kardinála Duku: Výzva od obětí sexuálního zneužívání v katolické církvi v ČR

11. 2. 2019 / Fabiano Golgo

čas čtení 2 minuty


Kardinál Dominik Duka obdrží v ponděli výzvu od skupiny obětí sexuálního zneužívání v církvi, kteří v jeho důsledku vážně bojují se zásadními emocionálnímii a psychickými problémy.

Iniciativu vede Michal Štingl (bývalý manažer projektu Děti Země), který tuto věc zkoumá.

Štingl vysvětluje,  že se "prakticky neustále dozvídáme o dalších obětech, které většinou mají strach promluvit. Církev by měla pro začátek problém alespoň připustit," dodal.  

Zde je text výzvy, exkluzivně pro Britské listy:

30327

V New Orleansu mají Pomník imigrantovi

9. 2. 2019

čas čtení < 1 minuta

Pomník imigrantovi.

Drago a Klara Cvitanović imigrovali v červnu 1964. Měli vizi, že přežijí pouze v důsledku tvrdé práce a tvrdého úsilí. To, co poskytli svým synům i jiným, je příkladem k následování pro mnoho generací.


Další fotografie z New Orleansu ZDE.

Pozdrav z New Orleansu

8. 2. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 7 minut

Tak to si tak jdete ve čtvrtek v poledne po ulici a narazíte na tohle. No, není divu, je to město Louise Armstronga.

Je to docela neuvěřitelné, no jen si to pusťte!


Pozn. red.: V sobotu 9.2. v noci jsme do této kolekce přidali ještě několik dalších fotografií, neworleánského pomníku imigrantům, řeky Mississippi a tramvají...

Jan Čulík je na slavistické konferenci v americkém městě New Orleans, na hlubokém americkém jihu, ve státě Lousiana (vedle Texasu). Posílá pozdrav z horkého města (včera tam bylo šestadvacet stupňů Celsia) a skoro stovku fotografií, viz níže.

Jak je z fotografií vidno, New Orleans je velmi alternativní a velmi multikulturní město. Povzbuzující je mluvit s místními černochy. Jsou to extroverti, mají velký smysl pro humor a hovoří stylem hrabalovského pábení. Rozhovor s řidičem tramvaje, kam vlastně jede a kolik ještě projede zastávek, než dojede na konečnou, by stál za zaznamenání v literatuře. Jo a ty tramvaje jsou úplně stejné, jaké známe z amerických němých grotesek ze dvacátých let dvacátého století.

New Orleans byl hlavním střediskem otroctví. Město to připomíná na mnoha místech, jak je zjevné i z fotografií. Jinak tam mají rádi korále, které jsou všude, a třpytivé ozdoby, třeba i na lucernách.

Užijte si procházku těmi fotografiemi:

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Španělsko odmítlo francouzsko-německý plán řešení migrační krize ve Středomoří

11. 2. 2019

čas čtení 1 minuta

Španělsko odmítlo plán prosazovaný Německem a Francií zaměřený na zřízení mechanismu přijetí migrantů bez dokumentů, kteří dorazí do EU. Madrid vyjadřuje námitky vůči myšlence s ohledem na omezení mechanismu na migranty, kteří dorazí do Itálie nebo na Maltu, zatímco nezahrnuje Španělsko, informují María Martínová, Bernardo de Miguel a Lucía Abellánová. A to přesto, že od loňského roku největší počet migrantů v Evropě směřuje právě do Španělska.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Nepolární řád: Lekce ze Sýrie

11. 2. 2019

čas čtení 3 minuty

Teorém Richarda Haase o nepolaritě může kriticky osvětlit komplexní dynamiku, která přivedla zhruba tucet aktérů s různou úrovní moci do Sýrie, kde jsou státy stále více omezeny regionálními i globálními organizacemi, stejně jako milicemi a nevládními organizacemi, napsala Krystel von Kumbergová.

Nikaragua upadá do nejhorší ekonomické krize za posledních 30 let

11. 2. 2019

čas čtení 1 minuta

Prezident Daniel Ortega přijal opatření usilující o posílení ekonomiky, což způsobí uzavření podniků, nezaměstnanost, menší regulaci trhu práce, růst fiskálního deficitu a vzestup chudoby. V roce 2018 byl zaznamenán pokles o 4 % HDP a země směřuje k nejhorší hospodářské krizi za posledních 30 let. Přitom se nachází uprostřed společenskopolitického a humanitárního konfliktu, který konfrontuje vládu se soukromým sektorem.

Ruský establishment na pokles svých preferencí nereaguje

11. 2. 2019

čas čtení 1 minuta

Sergej Šelin označuje za "hlavní překvapení prvních měsíců roku 2019", že ačkoliv takřka všichni v Rusku hovoří o nové situaci kvůli padajícím preferencím Vladimira Putina a celé vlády, režim samotný budí dojem, že je mu to víceméně jedno.

30027

Čínský byznys se obává investic v Rusku

11. 2. 2019

čas čtení 2 minuty

Bývalý viceprezident Světové banky Justin Lin Yifu a jeho kolega z Pekingské univerzity Yu Pinhai upozorňují, že čínští obchodníci mají obavy z dalších investic v Rusku, což poněkud omezuje vyhlídky na strategickou spolupráci obou zemí. Oba experti se takto vyjádřili na konferenci v Institutu zemí Asie a Afriky při Moskevské státní univerzitě, kde s nimi besedoval Vladimir Skosyrjov.

Jak je to s dopravou v ČR a v Německu

9. 2. 2019 / František Řezáč

čas čtení 1 minuta

Dosti často jezdím vlakem z Norimberka ve směru na Wüzburg. V úseku pro "normální vlaky" přes Erlangen vedou nově až do Forchheimu 4 koleje. Opravdový rychlovlak InterCity má z Norimberka do Würzburgu a dále Frakfurtu/M.vlastní dvoukolejnou štreku. Ve směru z Norimberka do ČR přes Cheb nebo přes Furth im Wald jsou jakési "vedlejší"  tratě, sloužící hlavně lokální osobní dopravě. Do Marktredwitz je dvoukolejka a pak do Chebu jedna kolej. Hlavní směr pak vede přes Hof na Drážďany. Za Furthem (Brod nad Lesy) směrem podél bavorsko-české hranice už je pak jen lokálka do Platlingu přes Železnou Rudu, kde se musí přestupovat a další železniční přeshraniční trasa je až na jihu do Rakouska. 

Někdo tady zaspal. 

Způsobila to hlavně "porevoluční" euforie pravičáků z ODS a ODA. Trati zrušíme, budeme jezdit auty. 

Bavorská strana se podle toho zařídila a zrušila železnici do Haidmühle, kde byl přejezd do ČR. Tak holt to máme. 

Podobné je to i se šetrnou cyklistickou dopravou ve městach a aglomeracích. Češky a Češi se v Německu diví, kolik tam jezdí kol po cyklostezkách. Jako dopravní faktor cyklodoprava v ČR prakticky neexistuje, zatímco třeba Mnichov si dal za cíl pro kola 20 procent dopravních výkonů.

Korupční Policie ČR v akci

8. 2. 2019

čas čtení < 1 minuta

Záběry z palubní kamery polského kamionu. Policie ČR zastavila řidiče polského kamionu, chtěla po něm "pokutu" 25 000 Kč. Pak se spokojila s "darem" 400 zlotých (2400 Kč). Stvrzenku nevydala:




Záběry zhlédlo přes 100 000 lidí. O incidentu píší polská média ZDE, informuje Tomasz Oryński. Jde o to, že čeští policisté tvrdili, že na dálnici je omezení rychlosti 80 km a že je za to pokuta 25 000 Kč a rok odebrání řidičského průkazu. Policista se pak ptal: "Máte peníze?" a přijal úplatek 400 zlotých. Hovořil s polským řidičem kamionu polsky. K incidentu došlo nedaleko Ostravy, asi 20 km před česko-polskou hranicí. Výše zmíněný článek obsahuje doslovný přepis rozhovoru mezi českým policistou a polským řidičem.

Když se diktatura bojí lidu, v jehož jménu vládne

8. 2. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Předchávezovská Venezuela bývala i ve vojenské oblasti západně orientována. Pěchotní výzbroj pocházela přednostně od belgické zbrojovky Fabrique Nationale (FN). Sklady dnes sedmdesátitisícových ozbrojených sil ("Národní armády bolívariánské republiky Venezuela") tak kromě sto tisíc Kalašnikovů AK-103 v ráži 7,62 x 39 mm zakoupených v roce 2006 (další se mají začít vyrábět ve vlastní továrně koncem letošního roku ZDE) obsahují mj. 150 000 útočných pušek FN FAL (v ráži 7,62 x 51 mm NATO, včetně konvertované 5 000 ks první série komorované původně pro náboj 7,62 x 49 mm Liviano), 15 000 ks karabiny FNC ráže 5,56 x 45 mm NATO, 15 000 ks amerických útočných pušek M14 v ráži 7,62 NATO či blíže neurčené počty kulometů FN Minimi, FN MAG a méně povedených amerických M60. Ze starších zbraní by to mělo být ještě cca 8 000 ks samonabíjecích pušek FN 49, případně zbytky z celkem 16 500 předválečných opakovaček FN 24/30 - mauserovek víceméně odpovídajících prvorepublikovým československým puškám vz. 24 (obojí dodáno v ráži 7 x 57 mm Mauser, využívané dodnes běžně k loveckým a sportovním účelům). Loajalistické milice nicméně právě dostávají mosinovky, jichž se Rudá armáda začala zbavovat ještě v závěru 2. světové války. 





Vojenská intervence do Venezuely je nyní vysoce pravděpodobná

8. 2. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Zatímco se v uruguayském Montevideu ve čtvrtek uskutečnilo setkání mezinárodní kontaktové skupiny pod záštitou EU, jejímž cílem je diplomatické řešení venezuelské krize, Spojené státy odmítají jakýkoliv dialog s Madurovou vládou a dlouhodobě preferují změnu režimu, třebaže ji nyní halí do humanitárního hávu. V tuto chvíli se zdá, že by se americká humanitární pomoc pro Venezuelu, kterou Maduro nekompromisně odmítá, mohla rychle stát rozbuškou pro potenciální vojenskou intervenci do Venezuely.

Ryba nesmrdí, to jen lidé spolu nemluví

8. 2. 2019

čas čtení 2 minuty

V článku Opravdu smrdí ryba od ocasu (https://blisty.cz/art/94441-opravdu-smrdi-ryba-od-ocasu.html) je navrhováno více používat vlaky k dopravě nákladů. Dále státní podpora nákupu elektromobilů. Rád bych k tomu popsal pár postřehů, píše David Michal.

S těmi vlaky to nebude tak jednoduché. Četl jsem kdesi, že na kolejích jednoduše není kapacita. Osobní vlaky mají přednost, nákladní musí čekat a volných časových oken, kdy mohou vjet na kolej, není mnoho. Takže nejdříve by bylo nutné železniční síť rozšířit. A to je možná větší problém než postavit dálnici.

Venezuelští vojáci masivně dezertují

8. 2. 2019

čas čtení 3 minuty

V posledních pěti letech dezertovalo asi 4 300 příslušníků venezuelské Národní gardy, upozorňují Andrew Rosati a Ethan Bronner. Ještě předtím, než lídr Národního shromáždění vyzval armádu, aby opustila prezidenta Madura, se vláda snažila zastavit epidemii dezercí a nařídila pohraničníkům, aby bránili vojákům ve snaze opustit zemi bez povolení.

Merkelová: Ještě je čas najít řešení brexitu

8. 2. 2019

čas čtení 1 minuta

Ještě je čas nalézt řešení pro odchod Británie z EU, prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Vyjádřila tak optimismus ohledně politické dohody o postavení Severního Irska, která nyní blokuje další postup jednání.

Po devíti měsících opět vyšel deník Magyar Nemzet

8. 2. 2019

čas čtení 3 minuty

Politický deník Magyar Nemzet (Maďarský národ) vyšel devět měsíců po zrušení provládního listu Magyar Idők (Maďarská doba), který byl formálně víceméně jeho následníkem. Redakce původního deníku se rozdělila poté, co se miliardář Lajos Simicska vlastnící list rozešel s dlouhodobým spojencem, premiérem Viktorem Orbánem, vysvětluje Gabor Sarnyai.

Hospodaření OSBL v lednu 2019

5. 2. 2019

čas čtení 2 minuty

V lednu 2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 133 485.14  . DĚKUJEME! 

Zůstatek byl koncem ledna 2019 438 767.09  Kč.  

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu. 

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


21441