Současný americký přístup k terorismu je receptem na nekonečnou válku

1. 11. 2019

Bez minimalizace odvahy a dovedností, které vedly k zabití Abú Bakra al-Bagdádího je třeba říci, že hon na teroristické lídry bez pomoci komunitám, na nichž kořistí, je jen receptem na trvalou, nekonečnou válku s terorismem.

Salafisticko-džihádistické skupiny jako Bagdádího "islámský stát" si nacházejí cestu ke komunitám, které se stávají zranitelnými v důsledku místních podmínek: Špatné vlády, neshod, nebo vnějších hrozeb. Úspěch těchto skupin je v mnohem menší míře výsledkem působení nějakých vykuků, kteří přednášejí příležitostné proslovy, než jejich schopnosti zajistit fyzickou bezpečnost, vládu a obživu. Napříč Blízkým východem, Severní Afrikou a Asií existují lidé, kteří přijímají, co mohou nabídnout salafističtí džihádisté, protože nemají na výběr.

V Iráku se obnovila al-Kájda ze zbytků vlastní organizace, aby utvořila to, co se později stalo "islámským státem". Stejné irácké komunity, které spolu s USA těžce bojovaly proti al-Kájdě, na svých protestech počátkem roku 2013 přijaly demonstranty s černou vlajkou. Sunnitští Iráčané z provincie Anbar vyzývali k odstranění tehdejšího premiéra Núrího al-Malikího, šíity, který posílil svou moc tím, že obešel sunnitské rivaly. Marginalizace sunnitů byla jednou z příčin podpory, nebo přinejmenším tolerance, IS v Iráku a Sýrii.

V Sýrii salafisticko-džihádistické skupiny napojené na al-Kájdu bránily komunity, které oponovaly Asadovu režimu, před brutálním útlakem a útoky. Na rozdíl od západních zemí tyto skupiny přišly na pomoc syrské opozici. Bojovaly na frontách a získaly bojové zkušenosti a operační organizaci. Pomáhaly chránit a udržovat kriticky důležitou infrastrukturu, snažily se zajistit základní potřeby přežití obyvatel a zajišťovaly vládu prostřednictvím místních soudů a výborů. Tyto skupiny sílily, jak na nich komunity začaly záviset.

Když někteří členové syrských salafisticko-džihádistických skupin začali nacvičovat útoky na Spojené státy, udeřily americké ozbrojené síly. Ale zabití bandy spiklenců jen odstraňuje bezprostřední hrozbu. Místní podmínky přetrvávají a poskytují živnou půdu salafisticko-džihádistickým skupinám. Nakonec některá z nich unikne pozornosti na dost dlouhou dobu, aby shromáždila a nasadila dostatek zdrojů k překonání útoků z 11. září.

Americká strategie proti IS, al-Kájdě a podobným skupinám zdůrazňuje teroristické hrozby a lídry a sítě stojící za nimi. Jenže protiteroristické operace nedělají nic proto, aby zaplnily nedostatek bezpečnosti a chybějící vládu, což vede zranitelné komunity do náruče salafistických džihádistů. Obamovo nadřazení boje s IS v Sýrii před rozhodnutím syrské občanské války umožnilo al-Kájdě a dalším extrémistům expanzi. Omezení amerického zapojení v Sýrii na boj s terorismem za Trumpa a zaměření se na obranu ropných polí připravuje podmínky k opětovné expanzi skupin, jako byl IS.

Globální válka s terorismem se stala nekonečnou, protože USA dosud nepřijaly přístup, který by vedl k porážce salafisticko-džihádistických uskupení stojících v jádru hrozby.

Pokud chtějí Spojené státy opravdu bojovat s IS nebo al-Kájdou, ony nebo jejich partneři musejí nabídnout lepší splnění potřeb jejich demografické základny. To by nepochybně také vyžadovalo určitou vojenskou sílu - ale americké ozbrojené síly by jako první žádaly o širší strategii.

Spojené státy musejí přejít ke strategickému přístupu vedenému civilisty, který využívá zahraniční pomoc a další prvky "měkké moci" k posílení komunit vystavených riziku salafistického džihádismu, nebo jím zasažených. Takový přístup se snaží obnovit schopnost komunit odmítnout námluvy salafistů a odsunout je na okraj, kde se jejich porážka změní v přímočařejší vojenskou misi.

Podrobnosti v angličtině: ZDE