16. 1. 2015 / Karel Dolejší
Zpráva OBSE ZDE hovoří jasně: Smrt 12 (nyní již 13) lidí a vážná zranění dalších osob na palubě autobusu nedaleko ukrajinského kontrolního stanoviště u Volnovachy byla způsobena nedalekým výbuchem dělostřelecké rakety.
Ukrajinská strana neměla důvod ostřelovat vlastní checkpoint, proto je logické, že se (dez)informační aparát (pro)ruské strany snaží jako obvykle předkládat odlišné verze událostí, než kterou zjistila OBSE. Tvrzení, že autobus byl zničen střelbou ukrajinských jednotek či ukrajinskou směrovou minou vedle vozovky jsou ovšem nekonzistentní s charakterem poškození vozidla, nalezeným kráterem po výbuchu rakety nebo videozáznamem ostřelování. Existuje tedy jen velmi malý prostor pro pochybnosti o tom, kdo smrtící útok provedl.
Problém je však jinde. Ukrajinská strana vyhlásila tragédii u Volnovachy za "teroristický útok" a držela za její oběti minutu ticha. Pokus podřadit událost pod aktuální protiteroristický narativ se projevuje také kampaní "My jsme Volnovacha". A jde o zcela neadekvátní prezentaci zmíněné tragédie.
Tak jako sestřelení letu MH17 je i aktuální politováníhodná událost s největší pravděpodobností nezamýšleným důsledkem bojové činnosti. To neznamená, že by neexistovali lidé přímo odpovědní za smrt cestujících - buď proto, že zadali dělostřelcům špatné údaje o cíli, nebo proto, že sami dělostřelci špatně zaměřili raketomet BM-21 Grad, případně proto, že někdo vydal rozkaz k palbě na checkpoint bez ohledu na relativně živý civilní dopravní provoz v dané oblasti. Ale lze téměř vyloučit, že úmyslem bylo zničit zmiňovaný autobus.
"Teroristická" prezentace tragédie je oportunistickou propagandou a praská ve švech i z jiného důvodu. Ukrajinská strana se v minulosti dopustila analogických činů a nikdy nebyly kvalifikovány coby "teroristické". V obou případech je namístě hovořit o porušení mezinárodního práva válečného a humanitárního. O "terorismu" nikoliv.
"Teroristická" kvalifikace konfliktu a "teroristický" narativ Kyjeva jsou neudržitelné ještě z jiného důvodu. Ať už původně existovaly sebelepší důvody pro takový přístup, nejpozději s nasazením pravidelných ruských jednotek v srpnu 2014 bylo třeba konflikt jasně překvalifikovat na mezistátní ozbrojené střetnutí. K tomu ovšem nedošlo, nepochybně především kvůli nátlaku Západu, který válku na Ukrajině nepovažuje za dostatečný důvod pro úplnou roztržku s Kremlem.
Tyto faktory však mají spíše utilitární význam a alespoň ti, kdo nejsou vázáni diplomatickými ohledy, by měli hovořit jasně. Ukrajina vede válku s Ruskem, ve které na jejím území působí pravidelné i nepravidelné ruské jednotky a význam autochtonních donbaských sil, který již v březnu 2014 byl zřetelně jen druhotný (a samotný ozbrojený konflikt nebyl těmito silami vyvolán), dále klesá. Skutečnost, že vůči části nepravidelných jednotek složených z ruských extrémistů a dalších pochybných živlů musí Kreml sám používat ozbrojenou sílu, aby zamezil jejich kriminální činnosti, na situaci nic nemění. Jen podtrhuje nekonečnou naivitu osob prosazujících "kompromisní politické řešení" diktované jednou stranou konfliktu, tj. Kremlem, řešení, které by zahrnovalo dohodu s kriminálními "separatistickými" živly a tedy nikdy žádným skutečným řešením nebylo. Tak jako ty nepravidelné jednotky na ukrajinské straně, které jsou pod politickým vlivem extrémistů, ani nepravidelné ruské jednotky tvořené národními bolševiky, neonacisty, ultranacionalisty, kozáky, klanovými uskupeními Čečenců a dalšími strukturami včetně obyčejného organizovaného zločinu nemohou být nikdy součástí hypotetického politického urovnání. Nemají prostě na Ukrajině co dělat.
Rusko se podílelo na vyzbrojení a logistické podpoře těchto jednotek oficiálními i neoficiálními kanály z vlastního území a proto za ně nese politickou odpovědnost i tam, kde je dosud přímo nekontroluje.
Hovořit o "terorismu" však v každém případě není namístě - a také nelze současně tytéž události jednou označovat za "protiteroristickou operaci" a podruhé za mezistátní konflikt.
Diskuse