Happening dle Juliána

3. 2. 2012 / Jan Kadubec

čas čtení 12 minut

Flavius Claudius Julianus (v letech 360/361 -- 363 římský císař) byl pokřtěný, byl tedy křesťanem. Když se ale stal císařem, pokusil se zvrátit vývoj a zakázat křesťanství a vrátit se ke starým antickým (římským) kultům. Jenomže byl pokřtěný, a to byl tehdy a je podnes velký problém. Přemýšlel o tom, jak se zbavit křtu, jak to polití svěcenou vodou zneplatnit, smazat. Provedl to následovně. Před nastoupenými vojáky legií se svlékl do naha a postavil se pod železný rošt. Asistenti přivedli býčka a podřezali ho (toho býčka, ne Juliána!) a krev stékala na císařovu hlavu a tělo. K vojákům pak pronesl: "Tímto aktem jsem zrušil a smazal křest, nejsem již křesťanem, a kdo z vás, legionáři, chce následovat můj příklad, nechť se také pomaže krví tohoto býčka."

Zajisté všichni legionáři svého císaře následovali a potřeli si hlavu krví. Jenom si představme, jak řady hrdinných legionářů měly červené obličeje. My bychom se dnes smáli, ale tehdy to byla velice vážná věc.

Však také pozdější křesťanští myslitelé nazvali Juliána hanlivě Odpadlíkem (Apostatou) a někteří, jako např. Theodoretos, se o něm vyjadřoval jako o nenávistném, páchnoucím praseti a církevní otec Hieronymus jej označoval za vzteklého psa. Já osobně považuji Juliána za nadmíru inteligentního, velmi vzdělaného člověka s velikou schopností sebeironie.

Jsem taky pokřtěný, tedy jsem nadále a nafurt vedený jako křesťan, i když od svých šestnácti jsem naprostý atheista. To jsem napsal (a i všichni spolužáci) v prohlášení, že souhlasím s vědeckým světovým názorem. Tento postoj vyznávám podnes. To církvi ovšem nijak moc nevadí, podle ní jsem pouze trošku pomýlený. Podobně pomýlený dle církve byl i expresident Gustáv Husák, kterému udělil kněz svátost posledního pomazán; sice to bylo provedeno docela expres, protože expresident už byl v bezvědomí, v kómatu, ale to taky nevadí, kněz jenom s úsměvem do kamery pronesl: "Přijal svátost posledního pomazání". A bylo to vyřešené. Přece ho nenecháme umřít jako nějakého neznaboha.

Nejlepší profesor teologie ve střední Evropě a okolí, prof. Halík, vysvětluje, že i atheisté jsou vlastně věřící, neboť věří ve vědecké poznání. Tedy i lidé v sektě Satanistů jsou také věřící, věří ovšem zvráceně, stejně jako ti zrůdní atheisté.

U nás to ale zase tak nějak moc vážně s tím náboženským přesvědčením nebereme, tak třeba před bitvou na Bílé hoře bylo u nás 90 % obyvatel protestanty a během deseti let po bitvě jsme byli všichni už stoprocentně katolíky, to byl přece obrovský úspěch církve, tedy spíše jezuitů.

Docela se pohoršujeme nad faktem, že ten, kdo se narodil v rodině muslimské, je už nadosmrti muslimem i kdyby si to v pozdějším věku, kdy dospěje, třeba rozmyslel. Ale u křesťanů je přece totéž, neboť kdo je pokřtěný, je pokřtěný navždy, nelze smazat křest, pokřtěný člověk je furt členem církve, jaký je pak rozdíl mezi islámem a křesťanstvím? Tam prý za odpadnutí je trest smrti, vždyť u nás totéž platilo ještě nedávno, odpadlík byl upálen. Dnes se ovšem odpadnutí bere jako pouhý prohřešek, nepatrný, nedůležitý, bezvýznamný, protože to zásadní, tedy křest, trvá dál neporušený a člověk je přece navíc omylný a církev se modernizovala.

A tak jsem si udělal sám pro sebe takový test, zdali bych při prověrkách pravověří obstál před jezuitskou komisí. Na odpovědi jsem si dával bedlivý pozor, opatrně jsem formuloval odpovědi, neboť pokud bych špatně odpověděl, mohl bych být v tehdejších dobách upálen jako kacíř, což by mně nebylo příliš milé.

První otázka by zněla asi takto:

-Jsi pokřtěný? Přijals svátost křtu?

Náš pan farář mne pokřtil ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého a to hned sedmý den po narození.

-Věříš v Boha?

Zajisté, věřím v jednoho Boha, věřím v Boha Otce, v Boha Syna a v Boha Ducha svatého, tedy věřím ve tři bohy, kteří jsou jedním, věřím, že tři jsou jedna.

-Chodíš do kostela a zpovídáš se?

Do kostela chodím pravidelně, kam bych jinam taky chodil, do hospody nemůžu, nemám prachy. Pravidelně se našemu velebnému pánu vyzpovídám a vždycky jsou mi hříchy odpuštěny, takže jsem čistý jako lilium.

-A co svaté přijímání?

Ke svatému přijímání chodím také pravidelně, akorát by ty oplatky měli dělat větší a hutnější, abych se aspoň trošku zasytil. Tedy pravidelně pojídám tělo Páně (oplatek, tzv. transsubstancializace), ale krev Páně (červené víno) může pouze kněz, prý abychom se neopíjeli. (Podobné u muslimů, také mají také zákaz chlastat.) -A co papež?

Papež je zástupce Boha na zemi, co Bůh papeži řekne, to nám papež oznámí, proto je neomylný.

-Správně, a co Panna Maria?

Porodila Syna Božího zůstavše nadále Pannou.

-A kde má hrob? Chodíš se k jejímu hrobu modlit? (To je ale pěkný chyták, co?)

Ale kdepak, byla přece vzata do nebe, nevím ale přesně, kdo ji tam povolal, zda Otec či Syn nebo Duch svatý, ale hrob na zemi nemá. Občas se nám smrtelníkům zjeví, třeba v Lurdech, ve Fatimě a v Medžugorje, ba i ve slovenské Turzovce, ba ještě i jinde, ale nemám tolik financí, abych ta přesvatá místa zjevení mohl navštívit, až našetřím, určitě tam pojedu.

-A co Ježíš Kristus?

Jehošua je Bůh a zároveň i člověk, je plně Bohem, ale je plně i člověkem, nic lidského mu nebylo cizí, vždyť často sedával a chlastával s celníky a nevěstkami, dokonce je psáno, že "Pán miloval Marii Magdalénu více než všechny učedníky a líbal ji na její ústa často," tak se píše v Apokryfech. A v tzv. Tajném Markovu evangeliu se ještě píše v oddílu "Nahý s nahým" toto: "Ježíš se vzkříšeným mladíkem vyšli z hrobky. Viděl je tak zástup lidí u hrobky v Betánii, kde vzkřísil Ježíš mladíka. ...Přišel do Jericha a byla tam sestra toho mladíka, kterého miloval Ježíš, a jeho matka Salómé, a Ježíš je nepřijal." (Tento fragment se zachoval u Klémenta, který z toho vyvozuje Ježíšovu homosexualitu, a neúplný fragment téhož je i ve svitcích z Kumránu.) Po smrti ukřižováním vstal třetího dne z mrtvých a po čtyřiceti dnech se rozloučil se svými učedlníky a vznesl se do nebe, od té doby je v nebi spolu se svým Otcem a Duchem svatým a později se k nim připojila i Pana Marie.

-A proč nemůže být za kněze vysvěcena žena?

Jednoduché vysvětlení, vždyť nemá pohlavní úd, což je přece u kněze to nejdůležitější.

-A co ďábla už jsi viděl?

No jo, viděl, fešák to je, pěkně oblečený s modrou vázankou a černým kufříkem, a lákal mne na peníze, ale já odolal tomu ďábelskému mámení, však taky jsem pořád bez peněz.

Prověrkový rozhovor byl ukončen, neboť další otázky mne nenapadají. Tak si myslím, že jsem docela dobře obstál při zkoušce z pravověří. I když v duchu jsem prověrkové komisi měl chuť ocitovat Nietzscheho: "Lidstvo se vodí za nos nejlépe morálkou. Každý učiní dobře, navlékne-li si rukavice, čtouc Nový Zákon. Blízkost takové nečistoty k tomu téměř nutí." Ale raději jsem si to nechal jenom pro sebe. Samozřejmě nejsem takový divočák jakým byl Nietzsche, ale naprosto s ním souhlasím.

Muslimové to mají jednodušší, pokud chce jeden muslim druhého muslima zkontrolovat, zdali je správným muslimem, tak se zeptá:

-A znáš kredo muslima, tj. vyznání víry (šaháda)?

-No samozřejmě - Není boha kromě Boha; Muhammad je Posel Boží. Jinak řečeno: ašhadu anna lá iláha illá 'lláhu wa Muhammadan rasúlu l'-láhi = "Vyznávám, že není boha kromě Alláha a že Muhammad je poslem Alláhovým". (No přece takovou formulku se naučí zpaměti i člověk mdlého ducha.)

-Tak jo, jsi správný muslim, a chodíš v pátek do mešity?

-Samozřejmě, kam jinam bych chodil, u nás nejsou hospody jak v Evropě.

-Dáváš zakát?

-Hned při vstupu do mešity. (Zakát je udílení almužny chudým, což činí asi tak 2,5 % čistých ročních zisků ve prospěch nižších sociálních vrstev.)

-Klaníš se pětkrát denně Alláhovi? Modlitba (salát).

-Zajisté, celá naše rodina a příbuzenstvo to tak dělá.

-Ramadán (saum, ramadán je 9. měsíc muslimského kalendáře) dodržuješ?

-To víš že jo, žena mi přes den ani sklenku vody nepodá.

-Co pouť do Mekky (hadždž), už jsi vykonal?

-Ještě ne, ale šetříme, a až našetříme, tak si udělám třítýdenní výlet.

-Ženu vezmeš sebou?

-Pokud tolik našetříme, tak vezmu.

Teď je mi to naprosto jasné, jsi zcela správný muslim s aktivní lítostí (tauba), odevzdanou vírou (ichlás), který povalí do ráje, poněvadž plníš pět sloupů náboženství (arkán ad-dín).

U muslimů takové chytáky jako v křesťanství nejsou. Takový běžný muslim, zemědělec, nádeník, živnostníček, obchodník ba i podnikatel, to má oproti nám křesťanům mnohem jednodušší - nemusí dumat nad nějakými teologickými problémy, ba přemýšlení o teologických zauzleninách je u muslimů dokonce zakázáno, má tudíž čistý mozek nezatížený blbostmi a nesmysly.

A ještě poslední otázku - kdo má nástupnické právo po Prorokovi?

Samozřejmě že Alí, manžel Fátimy (uznávají šíité).

A tož to ne, pravý nástupce je Abú Bakr (uznávají sunnité).

A tož to ne! A tož to ano! A začnou se fackovat a trhat si vzájemně vlasy, no ještěže nemají u sebe kalašnikovy, možná by je i použili.

No a závěrem je potřeba zodpovědět otázku - Jak zneplatnit a zrušit křest. To se samozřejmě týká pouze nás pokřtěných atheistů. Snad jedině kdybychom provedli happening dle Juliána Apostaty, prostě a jednoduše ho napodobit. Ovšem v současné postmoderní době, kdy je lautr vše znevažováno, zesměšňováno, zparodováno a zkarikováno, by natírání se skutečnou reálnou krví býčka bylo poněkud nešťastné. Myslím si, že dnes by stačilo pomazat se rajským protlakem, to by odpovídalo dokonale naší době, stejně jako to dělají ve filmovém průmyslu, ten je největším odběratelem kečupu, potřebuje to nutně na ty krvavé scény.

Takže někdy v létě nashledanou při happeningu pod svatým Václavem (přineste si kečup). Svatému Václavovi tímto aktem oznámíme, že Jeho Svatost je nám lhostejná a že katolická církev nám může být absolutně ukradená. Závěrem happeningu bychom mohli dokonce s červenými tvářemi napochodovat i do katedrály oznámit totéž svatému Vítu.

0
Vytisknout
9748

Diskuse

Obsah vydání | 6. 2. 2012