Ayn Randová nebyla "nepříliš známá spisovatelka"
28. 5. 2011 / Filip Mahďák
V analýze Karla Dolejšího cupující shrnutí argumentace nového dokumentárního filmu Adama Curtise "Jak na nás všechny dohlížejí stroje láskyplné milosti" na Britských listech, dostáváme ponaučení o tom, že chemicko biologické reakce mezi nebuněčnými strukturami na hranici života jsou nějakým záhadným způsobem alegorií chování nejsložitějších buněčných struktur, stojících na posledních příčkách žebříku evoluce. Specifické konstelace širších podmínek, nikoliv virus sám, nám mají něco hlubokého objasnit ve studiu nejrůznějších fenoménů ideologických.
Dolejší viru zvanému Ayn Rand přidělil přídomek "nepříliš známá spisovatelka". Jenže Ayn Randová se stala během svého života jednou z nejprodávanějších spisovatelek na americkém knižním trhu. Napsala například i scénář k filmu 4x nominovaného na Oskara Love Letters. Pak se ale s Hollywoodem rozhádala. A jako nepříliš známá spisovatelka na sklonku neznámého života přednáší studentům na Yale v Princetonu, Harvardu, MIT etc. a s čestným doktorátem z Lewis & Clark College má výroční přednášky na Ford Hall Forum.
Dějiny idejí nám mohou říci mnoho. Nejen to, proč nějaký myslitel uspěl a jiný ne a ne prorazit. Ale třeba i to kdo je silná osobnost a kdo si na ni jen hraje. Ano silná osobnost může být silná i hodně ulétlým způsobem, to ovšem nic nemění na síle znamení, jenž do dějin ideí tak či onak hluboce vyrývá. Idea je základem, počátkem, průběhem, koncem a dalším novým začátkem každé změny v celé historii vývoje a formování života lidského druhu. Je přítomna neustále, mění svou formu a zanechává nám stopy, jenž mohou být pro někoho třeba i někdy poučné. Světe div se! Dokonce je to právě a především svět ideí jenž nás tak výrazně od jiných živočišných druhů odlišuje.
Znal nebo neznal by dnes někdo Aristotela, nebýt Byzance, islámských editorů a křesťanských středověkých klášterních vydavatelství? A není li nakonec Aristotelovo subjektivní vzorové jsoucno v mnohém podobné idiotskému objektivismu Ayn Rand? Nebo naopak? V tomto duchu můžeme za idiota prohlásit třeba i našeho filozofa Ladislava Klímu.
Pozn. JČ: Argumentace Karla Dolejšího, že bychom měli zkoumat, v důsledku jakých faktorů se ve společnosti jistá myšlenka ujme a jiná nikoliv, mi připadá zajímavá. Je ovšem pravda, že Adam Curtis tuto otázku nezkoumá a ani si ji nepoložil jako úkol. Konstatuje pouze fakta -- totiž že myšlenky Ayn Randové výrazně ovlivnily počítačové podnikatele v Kalifornii, nejmocnější finančníky i politiky a zavedly svět do slepé uličky.
Curtis svými dokumentárními filmy opakovaně zkoumá, podle mého názoru zajímavě, jak se svět stává obětí ideologických konstrukcí, které jsou realizovány ve skutečném světě a ten utvářejí, často katastroficky. Vzhledem k tomu, že člověkovo vnímání reality je nedokonalé a neúplné. Je samozřejmě možné i teze Adama Curtise kritizovat jako ideologické konstrukce, neboť svět je v úplnosti nepoznatelný.
Diskuse