Hnutí Duha: Chce-li vláda porazit sucho, musí přehodnotit betonování řek či pomalý rozvoj OZE

17. 8. 2026

Podle Hnutí DUHA je dobře, že se vláda chce na boj se suchem zaměřit. Upozorňuje však, že například nejčastěji skloňované stavby nových přehrad nejsou zdaleka nejúčinnějším opatřením. Důležitější je zaměřit se na zadržení vody přímo v půdě 1/ a revitalizaci řek, které byly v minulosti napřímeny a krajinu tak rychleji odvodňují. Navracení řek do přírodních koryt by mělo mít přednost i před nesmyslnými projekty jezů na Labi, které paradoxně podporuje motoristické vedení Ministerstva životního prostředí.

Zadržení vody je potřeba přímo v půdě v lesích a na polích, protože když z půdy voda odteče, nic ji tam už nevrátí. Pro zadržení vody v krajině je tak mezi prvními kroky nezbytné odstranit právní překážky v lesním a vodním zákoně, které často brání zadržení vody v půdě a zabraňují rušení odvodňovacích kanálů a strouh. Část lesů by také měla být ponechána samovolnému vývoji, aby se vytvořily ostrovy přizpůsobující se měnícím se klimatickým podmínkám a pohly i s adaptací hospodářských lesů.

Také v oblasti zemědělství musí vláda upustit od protěžování produkce velkých zemědělských podniků a zaměřit zemědělské dotace na boj proti suchu a erozi půdy, tedy například motivovat zemědělce k dělení velkých lánů mezemi či remízky, vysazování rozptýlené zeleně a šetrnému obdělávání půdy.

Pokud chce vláda, aby Česko nadále nevysychalo, musí také adekvátně přispět ke snižování emisí skleníkových plynů, které jsou hlavní příčinou změny klimatu. K tomu je nutné jasně podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména stále stagnující větrné energetiky. Doposud vláda v této oblasti jednala rozporuplně – například akcelerační oblasti pro větrné elektrárny výstavbu komplikují, místo aby ji zjednodušily.

Ministerstvo životního prostředí v srpnu dokončilo přípravu Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu na období 2026–2030. 2/ Způsob vzniku i obsah tohoto dokumentu, který má být logickým vládním programem pro omezení sucha a adaptaci krajiny, Hnutí DUHA kritizovalo, protože oproti předchozímu období počítá s menším množstvím opatření, u nichž nejsou dostatečně uvedené odpovědnosti ani termíny. Pokud tedy vláda plánuje více zápasit se suchem, neměla by přijímat akční plán, který do tohoto boje nejde naplno, ale prakticky jej dopředu vzdává.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, říká:
„Zaměření vlády na boj se suchem je správné rozhodnutí, ale aby to opravdu fungovalo, tak bude muset vláda přehodnotit řadu svých postojů a věnovat se i dosud opomíjeným tématům. Například stavbou velkých přehrad a jezů by stát utopil peníze, které jsou potřeba na daleko účinnější revitalizaci řek, potoků či mokřadů. Pokud se vláda nevrhne i na ozdravení lesů a přenastavení dotační politiky v zemědělství, tak vodu v krajině neudrží. A pokud nezmění svůj laxní postoj k rozvoji obnovitelných zdrojů, tak nebude přispívat k prevenci dalšího zhoršování klimatických podmínek, které jsou spouštěč sucha."

Jan Skalík, odborník programu Krajina Hnutí DUHA, říká:
„Vláda se tváří, jako kdyby vymyslela trakař. Přitom vehikly, které by nás odklonily od sucha, zatím jednoznačně rozbíjí. Nedávno dokončená aktualizace Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu byla ministerstvy proškrtaná na samou dřeň. A stejně tak Národní plán na obnovu přírody nabírá již mnohaměsíční zpoždění a obsahuje po zásazích z rezortů většinou jen fráze. Kdyby to vláda myslela s obranou proti suchu vážně, pohla by s nimi dopředu."z, 607 185 686