Trump při příjezdu na summit NATO znovu vyzval USA, aby převzaly Grónsko

8. 7. 2026

 
Keir Starmer a evropští spojenci jsou odhodláni zabránit další veřejné roztržce s Trumpem ohledně výdajů na obranu po náročném roce pro NATO, během něhož válka s Íránem opět odhalila trhliny v alianci.

Velká Británie již odmítla kritiku ze strany USA, že někteří spojenci „zaostávají“ v financování, přičemž se očekává, že Trump pokárá země, včetně Velké Británie, za to, že nedosáhly dostatečného pokroku při plnění cíle vynakládat do roku 2035 3,5 % HDP na obranu.

Při příletu do Turecka Trump naznačil, že Starmerovo rozhodnutí nezasahovat do války proti Íránu přispělo k jeho pádu, přestože ve skutečnosti  postoj britského premiéra k Trumpově válce byl ve skutečnosti u britské veřejnosti populární.

„Byl jsem velmi zklamaný z NATO. Nezacházeli s námi dobře, protože jsme něco podnikli v Íránu. Nepotřebujeme ničí pomoc, ale ještě než jsem se zeptal, řekli, že tam nebudou,“ řekl americký prezident novinářům.

„V případě Spojeného království – premiér, myslím, že už tam není, možná právě kvůli tomu – udělal něco velmi nepopulárního. Řekl: ‚Ne, pomůžeme až po skončení války.‘ Já jsem odpověděl: ‚Takovou pomoc nepotřebujeme.‘“

Trump také připomněl dřívější spor a naznačil, že neshoda ohledně vlastnictví Grónska – které je součástí Dánska, členského státu NATO – „poškodila“ jeho vztah s touto vojenskou aliancí.

„Dánsko nevynakládá peníze na to, aby Grónsku skutečně pomohlo, ale pro USA je to důležitá oblast a je obklopena čínskými a ruskými loděmi… [Měla] by být pod kontrolou USA, ne Dánska. A když s tím nechtěli souhlasit, a to i přes všechny ty peníze, které utrácíme, abychom jim pomohli s Ruskem,“ řekl.

„Nemusíme utrácet žádné peníze; mohli bychom stáhnout všechny naše vojáky z Evropy, protože, jak jste si pravděpodobně všimli, Evropa je dnes úplně jiné místo než před 20 lety… měli by být opatrní, co se týče imigrace a energetiky. Pokud si na tyto dvě věci nedají pozor, Evropa už brzy přestane existovat.“

V reakci na to britská ministryně financí Rachel Reevesová novinářům řekla: „Budoucnost Grónska záleží na obyvatelích Grónska a Dánska, a ne na americkém prezidentovi. Od chvíle, kdy byl tento návrh poprvé vznesen, jsem se k tomu vyjadřovala velmi jasně.“

Trump rovněž zopakoval svou kritiku, že spojenci v NATO nevynakládají dostatek prostředků na obranu a jsou příliš závislí na USA – což je argument, na který se evropští členové snaží přímo reagovat oznámením obranných spoluprací v hodnotě několika miliard liber.

„Proč utrácíme stovky miliard dolarů a oni nám nejsou k dispozici? 
My jsme tu pro ně vždy byli,“ řekl, ačkoli klauzule o vzájemné obraně v rámci NATO byla dosud uplatněna pouze po útocích z 11. září na New York, kdy se spojenci připojili k americkým jednotkám v Afghánistánu.

Spojené království povede evropský projekt v hodnotě 37 miliard liber zaměřený na vývoj rakety dlouhého doletu, která by mohla zasáhnout cíle tisíce mil za ruskou frontovou linií na Ukrajině, a to v rámci snah o ukončení závislosti NATO na USA.

Vzhledem k přetrvávající nejistotě ohledně Trumpova závazku vůči alianci bude Velká Británie spolupracovat se zeměmi jako Francie, Německo a pobaltské státy na vytvoření vlastní schopnosti přesných úderů na velké vzdálenosti.

Tato nová zbraň, která by byla nejmodernější zbraní, jakou má NATO k dispozici, by mohla s naprostou přesností zasáhnout cíle ve vzdálenosti od 200 do 1 200 mil, což znamená, že z Ukrajiny by mohla zasáhnout vojenské cíle hluboko za ruskými liniemi a mohla by dokonce dosáhnout až na Moskvu.

Vzhledem k tomu, že Labouristická strana se potýká s financováním prudkého nárůstu výdajů na obranu potřebného k splnění cílů NATO, Reevesová poprvé navrhla, že „mnohostranný obranný mechanismus“ financování mimo rozvahu by mohl být sloučen s kanadskou iniciativou „Defence, Security and Resilience Bank“.