Podle WHO bylo během útoků na Írán zasaženo nejméně 13 nemocnic a zdravotnických zařízení

6. 3. 2026

čas čtení 3 minuty
Foto:  Tedros Adhanom Ghebreyesus

Světová zdravotnická organizace vyšetřuje zprávy, že mezi 1 230 lidmi zabitými v Íránu od začátku války jsou i čtyři zdravotníci

Podle představitelů světové zdravotnické organizace bylo během útoků USA a Izraele na Írán zasaženo nejméně 13 nemocnic a dalších zdravotnických zařízení.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že prověřuje zprávy o tom, že byli zabiti čtyři zdravotníci a dalších 25 bylo zraněno.

 
Podle oficiálních prohlášení bylo od začátku války zabito nejméně 1 230 lidí v Íránu, více než 100 v Libanonu a 13 v Izraeli. Tisíce dalších byly zraněny v celém regionu. Bylo také zabito šest amerických vojáků.

Mezi oběťmi jsou i desítky školaček, které zahynuly  při sobotním útoku na školu Shajareh Tayyebeh v Minabu v jižním Íránu.

WHO varovala, že konflikt ohrožuje mezinárodní humanitární dodavatelské řetězce a že byly pozastaveny operace v jejím globálním logistickém centru pro mimořádné situace v Dubaji.

Na čtvrteční tiskové konferenci Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO, uvedl, že organizace „ověřila 13 útoků na zdravotnická zařízení v Íránu a jeden v Libanonu“.

Ghebreyesus neposkytl další podrobnosti ani neoznačil viníka, ale řekl: „Podle mezinárodního humanitárního práva musí být zdravotnická péče chráněna a nesmí být napadána.“

Dr. Hanan Balkhy, regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, na stejné tiskové konferenci uvedla, že podle íránských úřadů byly zasaženy čtyři sanitky v Íránu a že nemocnice a další zdravotnická zařízení utrpěla menší škody v důsledku útoků v jejich blízkosti.

Nemocnice a kliniky v Libanonu byly nuceny uzavřít kvůli evakuačním příkazům, uvedla.

WHO již dříve uvedla, že nemocnice v Teheránu, hlavním městě Íránu, byla evakuována po výbuších v její blízkosti.

V dopise adresovaném Ghebreyesusovi na začátku tohoto týdne íránský velvyslanec při OSN v Ženevě tvrdil, že vojenské útoky zasáhly 10 zařízení.

„Dopad přesahuje rámec bezprostředně zasažených zemí,“ uvedl Ghebreyesus. „Provoz logistického centra WHO pro globální zdravotní mimořádné situace v Dubaji je v současné době pozastaven z důvodu nejistoty.“

Centrum loni zpracovalo více než 500 nouzových objednávek pro 75 zemí, řekla Balkhy novinářům, ale není schopno fungovat „kvůli nejisté bezpečnostní situaci, uzavření vzdušného prostoru a omezením přístupu k Hormuzskému průlivu“.

Varovala: „Humanitární dodavatelské řetězce v oblasti zdravotnictví jsou nyní ohroženy.“

Toto narušení podle ní brání přístupu k humanitární zdravotní pomoci v hodnotě 18 milionů dolarů, zatímco další zásilky v hodnotě 8 milionů dolarů se do centra nedostanou.

Uvedla, že jsou zadržovány laboratorní potřeby pro boj proti obrně v hodnotě 1,6 milionu dolarů, což by mohlo mít katastrofální dopady na Afghánistán a Pákistán, kde je tato nemoc endemická.

Ovlivňuje to také více než 50 žádostí o nouzové dodávky z 25 zemí a léky v hodnotě 6 milionů dolarů určené pro pásmo Gazy.

Humanitární organizace již vyjádřily obavy z dopadů války poté, co Izrael uzavřel všechny přechody do Gazy, když zaútočil na Írán.

Ghebreyesus dodal, že konflikt způsobuje významné vysídlení, přičemž odhadem 100 000 lidí dosud opustilo Írán a 60 000 bylo vysídleno v Libanonu, a to ještě před vydáním evakuačních příkazů pro jižní předměstí Bejrútu.

Hrozba ohrožení jaderných zařízení je podle něj také znepokojivá, protože může mít vážné důsledky pro veřejné zdraví.

Zdroj v angličtině ZDE

























































0
Vytisknout
191

Diskuse

Obsah vydání | 6. 3. 2026